Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Agenda ženy, mír a bezpečnost
Foto: © MZV ČR / MFA CZ

Agenda ženy, mír a bezpečnost

 

V roce 2000 schválila Rada bezpečnosti OSN přelomovou rezoluci č. 1325, o ženách, míru a bezpečnosti, která se stala základním kamenem tzv. Agendy ženy, mír, bezpečnost (tzv. Agenda WPS). Rezoluce 1325 (2000) vyzývá všechny státy, aby zajistily účast a zapojení žen ve svých bezpečnostních politikách a při budování míru, včetně zvýšení účasti žen v mírových a bezpečnostních procesech, a začlenění genderové perspektivy do veškerého úsilí o postkonfliktní obnovu a mezinárodní rozvoj. Rezoluce dále apeluje na všechny bezpečnostní aktéry, aby chránili ženy a dívky před porušováním lidských práv, umožnili jim přístup ke spravedlnosti a aktivně pracovali na odstranění všech forem genderové diskriminace. Během dosavadních dvaceti let své existence se Agenda WPS stala universální agendou, která je dále rozvedena v řadě navazujících rezolucí. 

Pokud jde o zajištění bezpečnosti, korelace mezi genderovou nerovností v zemi a tendencí ke vzniku vnitrostátního konfliktu je dnes již široce uznávaná. Ženy a dívky nicméně nejsou jen oběťmi válek, ale jsou v nich často aktivně zapojeny jako příslušnice národních armád, ozbrojených skupin nebo teroristických organizací, kde aktivně bojují či podporují válečné snahy jako pomocný personál, a působí rovněž v civilních mírových misích. OBSE  i OSN  se shodují, že mírové snahy jsou řádově efektivnější a udržitelnější, pokud jsou v nich ženy aktivně a smysluplně zahrnuty.  Přesto ovšem po skončení konfliktu často nejsou hlasy žen vyslyšeny. Mezi lety 1992 a 2011 bylo zastoupení žen v mírových vyjednávacích týmech pouze 9 % a ženy tvořily pouze 4 % signatářek mírových smluv. Participace žen v mírových procesech je přitom zásadní nejen pro udržitelnost míru, ale i pro efektivnější implementaci mírových dohod.

Posílení role žen a uzavření tzv. gender gapu je jedním ze zásadních předpokladů pro naplnění Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (viz Cíl 1 konec chudoby, Cíl 2 konec hladu, Cíl 3 zdraví a kvalitní život, Cíl 5 rovnost mužů a žen, Cíl 8 důstojná práce a ekonomický růst a Cíl 10 méně nerovností). OSN odhaduje, že gender gap stojí světovou ekonomiku 15 % HDP, ovšem podle studie Mezinárodního měnového fondu  by pak uzavření gender gap celosvětově zvýšilo HDP průměrné země dokonce o 35 % (80 % z toho tvoří rozšíření pracovní síly, 20 % pak ztráty na produktivitě). Ženy jsou také častěji závislé na tzv. neformální ekonomice a celosvětově bezmála 40 % žen nemá žádnou sociální ochranu.  Posílení (nejen) ekonomického postavení žen a jejich resilience je tak bezesporu nezbytným předpokladem pro zajištění prosperity a udržitelného rozvoje pro všechny.

Česká zahraniční politika dlouhodobě řadí zajištění bezpečnosti, prosperity a udržitelného rozvoje a lidské důstojnosti, včetně ochrany lidských práv, mezi své hlavní cíle. Splnění všech těchto cílů je zásadním způsobem navázáno na podporu genderové rovnosti a implementaci Agendy WPS. Česká republika je od roku 1993 smluvní stranou Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (tzv. CEDAW). Tento základní mezinárodně-právní dokument definuje diskriminaci žen a zavazuje státy přijímat opatření k jejímu vymýcení. Závazky vyplývající z CEDAW jsou relevantní i pro naplňování rezoluce 1325, oba dokumenty se vzájemně doplňují a posilují v řadě oblastí, jako je např. prevence konfliktů, genderově podmíněné násilí, sexuální vykořisťování a obchodování s lidmi, participace, přístup ke spravedlnosti, přístup ke vzdělání, zdravotním službám a zaměstnání, vysídlené osoby, uprchlíci a žadatelé o azyl apod.

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen vydal v roce 2013 tzv. Obecné doporučení č. 30 -General Recommendation No. 30 on women in conflict prevention, conflict and post-conflict situations. Toto doporučení představuje vodítko pro implementaci CEDAW při předcházení konfliktům, v průběhu konfliktu a v post-konfliktním období. V čl. 83 doporučení stanoví, že státy mají podávat zprávu o naplňování rezoluce č. 1325 (2000). Součástí doporučení je i výzva k přijetí národních akčních plánů k implementaci rezoluce 1325 a k alokování příslušného rozpočtu na jejich implementaci.

Na konci roku 2016 předložila Česká republika svůj první Akční plán ČR k implementaci Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), o ženách, míru a bezpečnosti a souvisejících rezolucích na léta 2017-2020. V letech 2017-2019 byla vládě každoročně předkládána zpráva, jak je Akční plán implementován.

V listopadu 2020 přijala svým usnesením vláda ČR druhý Národní akční plan na léta 2021-2025. Jeho cílem je přirozeně navázat na první akční plán, zajistit, aby snahy a aktivity České republiky v oblasti míru a bezpečnosti adekvátně reflektovaly aktuální potřeby, priority i práva žen a mužů jak v ČR, tak ve světě. Jedině tak dosáhneme udržitelné budoucnosti založené na třech pilířích OSN – míru a bezpečnosti, lidských právech a rozvoji.

 

Národní akční plán ČR k agendě ženy, mír a bezpečnost na roky 2017-2020 (DOC, 965 KB)

Implementační zpráva 2017 (DOCX, 720 KB)

Implementační zpráva 2018 (DOCX, 2 MB)

Implementační zpráva 2019 (DOCX, 268 KB)

Implementační zpráva 2020 (DOCX, 396 KB)

Národní akční plán ČR k agendě ženy, mír a bezpečnost na roky 2021-2025 (DOCX, 35 KB)

Národní akční plán ČR k agendě ženy, mír a bezpečnost na roky 2021-2025 - opatření (XLSX, 74 KB)

 

.