Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Bezpečnostní prostředí

 

Bezpečnostní prostředí, v němž Česká republika svoji zahraniční politiku uskutečňuje, je výsledkem vzájemného působení řady faktorů. V současné době prochází bezpečnostní prostředí výraznými dynamickými změnami, kdy i Evropa a euroatlantický prostor jsou vystavěny zásadním bezpečnostním výzvám a hrozbám z východního a širšího jižního směru. Bezpečnostní hrozby, jejich zdroje a nositelé mají jak státní, tak stále více i nestátní a nadnárodní charakter. Zdrojem hrozeb jsou i mocenské aspirace některých států, které v rostoucí míře přestávají respektovat mezinárodní uspořádání a základní principy mezinárodního práva. Vzhledem ke zhoršující se bezpečnosti a stabilitě v hraničních částech Evropy a v oblastech s Evropou sousedících již dnes nelze vyloučit přímé ohrožení území některých členských států NATO a EU, to jak ve vojenské podobě, tak v nejednoznačné podobně tzv. hybridního způsobu boje.

Určité trendy v globálním prostředí posilují nárůst a potenciál asymetrických bezpečnostních hrozeb a umožňují, aby se tyto hrozby šířily i z relativně vzdálených oblastí. Dochází k prolínání vnitřních a vnějších hrozeb a stírání rozdílů mezi nimi. Mezi trendy a faktory lze řadit ambice nových globálních a regionálních aktérů, fenomén zhroucených států, využívání globalizace ze strany nestátních aktérů (vč. jejich schopnosti ohrožovat stabilitu a integritu zasažených států), fenomén zahraničních bojovníků, nerovnoměrný demografický vývoj, omezenost energetických zdrojů, surovin, potravin a vody, migrační tlaky a klimatické změny. Rostoucí ambice nových globálních a regionálních mocností mají na rovnováhu prostředí zásadní vliv. Některé státy se pokoušejí budovat sféry vlivu prostřednictvím kombinace politického, hospodářského a vojenského tlaku. Tyto tendence zvyšují riziko eroze politických i právních závazků na poli evropské bezpečnosti.

Mezi aktuální hrozby, kterým je ČR přímo či nepřímo vystavena, patří oslabování kooperativní bezpečnosti a mezinárodněprávních závazků v důsledku aktivit některých revizionistických států, nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí, terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kybernetické útoky, negativní aspekty migrace, extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí, organizovaný zločin, zejména závažná hospodářská a finanční kriminalita či korupce, ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury, přerušení dodávek strategických surovin a důsledky živelních pohrom či průmyslových havárií. Tyto okolnosti výrazně ovlivňují podobu bezpečnostní a zahraniční politiky. Roste význam komplexního přístupu, který kombinuje vojenské a civilní nástroje, včetně diplomatických a ekonomických prostředků s využitím všech mezinárodních mechanismů. S tím souvisí i členství České republiky v řadě mezinárodních organizací a z nich vyplývající bezpečnostní závazky vůči spojencům.

ČR rozvíjí nástroje k prosazování svých bezpečnostních zájmů jak na národní úrovni, tak i prostřednictvím aktivního působení v multilaterálních, regionálních a bilaterálních vztazích. Úspěšné prosazování bezpečnostních zájmů vyžaduje také zapojení občanů, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy do zajištění bezpečnosti a celkové posilování odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám.

.