Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kontrola konvenčního zbrojení

 

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (dále jen S-KOS) byla podepsána na pařížském summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v listopadu 1990 hlavami států a vlád 22 zemí - členských zemí NATO a bývalé Varšavské smlouvy a v platnost vstoupila 9. listopadu 1992.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (dále jen S-KOS) je považována za klíčový prvek evropské bezpečnosti. Byla podepsána na pařížském summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v listopadu 1990 hlavami států a vlád 22 zemí - členských zemí NATO a bývalé Varšavské smlouvy a v platnost vstoupila 9. listopadu 1992.V současné době má 30 smluvních stran.

S-KOS zahrnuje systém početních limitací, výměny informací a verifikací v pěti kategoriích konvenčních zbraní a zařízení (bitevní tanky, dělostřelecké systémy, obrněná vozidla, bojová letadla a útočné vrtulníky). Původním cílem S-KOS bylo snížení počtu konvenční techniky, eliminace možnosti překvapivého útoku a zastavení závodů ve zbrojení v Evropě.

S cílem přizpůsobit text S-KOS novým politickým realitám v Evropě, jakými byly zejména zánik Varšavské smlouvy, rozpad SSSR a proces rozšiřování NATO o státy – bývalé členy Varšavské smlouvy, byla podepsána na summitu OBSE v Istanbulu v listopadu 1999 Dohoda o adaptaci S-KOS (AS-KOS). Ta však dodnes nevstoupila v platnost.

V prosinci 2007, v reakci na spojenecké podmínění ratifikace A-S-KOS stažením ruských jednotek ze svrchovaného území Moldavska a Gruzie, Ruská federace přestala plnit opatření S-KOS (tzv. S-KOS suspendovala). V roce 2010 členské státy NATO připravily novou iniciativu, která měla za úkol modernizaci tradičního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě a vyřešení současné patové situace ve vztahu k Ruské federaci, ale ani po několikaletém úsilí nebylo dosaženo kýženého výsledku z důvodu diametrálně odlišných postojů. Překonání rozdílných pozic mezi Ruskou federací a zeměmi NATO a obnovení funkčního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě zůstává i do budoucna pro Českou republiku důležitým tématem.

K posílení důvěry a bezpečnosti v regionu OBSE rovněž napomáhá implementace Smlouvy o otevřeném nebi (dále jen S-ON), a to prostřednictvím jejího verifikačního a inspekčního mechanismu,  a Vídeňského dokumentu k opatřením na budování důvěry. Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána v roce 1992 a začala platit 1. ledna 2002. Jejím cílem je  posilování důvěry mezi 34 smluvními státy. Hlavním nástrojem jsou pozorovací lety monitorující území ostatních smluvních stran letouny s certifikovanými čidly. Smlouva umožňuje každému smluvnímu státu, aby provedl neozbrojený pozorovací let nad celým územím ostatních smluvních států za účelem sběru údajů o ozbrojených silách a případných vojenských aktivitách. Po dobu existence režimu S-ON bylo provedeno již přes 1000 pozorovacích letů, které přispěly k větší transparentnosti a budování důvěry. Letištěm otevřeného nebe pro ČR jsou Pardubice, které je také využíváno pro mezipřistání ostatními stranami smlouvy.

Počátky Vídeňského dokumentu spadají do Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v roce 1975 v Helsinkách. V roce 1990 vyústila jednání v přijetí tzv. Vídeňského dokumentu, který byl upravován a rozšířen v letech 1992 a 1994. Další revize z roku 1999 rozšířila Vídeňský dokument o oblast regionální bezpečnosti, revize z roku 2011 obsahuje závazek projednat dosažený pokrok s možností následné revize alespoň jedenkrát za pět let.

Vídeňský dokument 2011 (VD-11) je politicky závazný dokument, který slouží k budování opatření ke zvyšování důvěry a transparentnosti (CSBMs) mezi účastnickými státy OBSE. VD-11 obsahuje politicky závazná opatření, jejichž cílem je zajistit větší otevřenost a transparentnost vojenských aktivit v regionu OBSE. Jedná se zejména o výměnu informací, inspekce, ověřovací návštěvy (včetně opatření za účelem rozptýlení obav v souvislosti s neobvyklými vojenskými aktivitami), ukázky vojenské techniky a zařízení  a jiné vojenské kontakty podle ustanovení VD-11. V současné době probíhají jednání mezi účastnickými státy o modernizaci ustanovení pro novou verzi dokumentu, která má být schválena jako VD-16.

Kodex chování v politicko-vojenských aspektech bezpečnosti (Code of Conduct on Politico-Military Aspects of Security), schválený v roce 1994 hlavami států a vlád, je jedinečným dokumentem, jehož součástí je komplex principů a norem, které mají účastnické státy OBSE uplatňovat jak v rámci mezinárodních vztahů vzájemně mezi sebou, tak interně k zajištění demokratické kontroly ozbrojených a bezpečnostních sil, ochraně lidských práv příslušníků ozbrojených sil a respektu k mezinárodnímu humanitárnímu právu.

.