Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Restriktivní opatření

 

Restriktivní opatření (mezinárodní sankce) jsou souhrn omezujících opatření, jež mezinárodní společenství používá jako nástroj k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, k ochraně základních lidských práv a k boji proti terorismu. Sankce mohou spočívat např. v omezení obchodu a služeb, dopravy, infrastruktury, vědecké spolupráce, nebo i v omezení cestování či zmrazení majetku konkrétních subjektů. 

Sankce jsou v současnosti přijímány příslušnými orgány (Rada bezpečnosti OSN, Rada EU či Evropská komise) v podobě rezolucí či rozhodnutí a nařízení. Česká republika naplňuje veškeré sankční režimy vyhlášené OSN a EU. Zároveň se aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci výše zmíněných mezinárodních organizací.  

Na základě kapitoly VII Charty Organizace spojených národů (OSN) může Rada bezpečnosti (RB) uložit členským státům opatření nevojenského charakteru, tj. sankce, za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. Sankce RB OSN mohou být zaměřené teritoriálně na konkrétní stát, či tematicky. Mezi tematické sankce patří mj. sankce protiteroristické (rezoluce RB OSN č. 1988 (2011), 1267 (1999), 1989 (2011) a 2253 (2015)), či protiproliferační (rezoluce RB OSN č. 1540 (2004)). Smyslem sankcí je přimět příslušný subjekt, aby postupoval v souladu s cíli stanovenými Radou bezpečnosti, aniž by bylo nutné použít jiné prostředky. RB se k jejich uvalení rozhodla ve více než desítce případů. Některé režimy byly s postupem času odvolány, jiné modifikovány. Podrobnější pravidelně aktualizované informace o platných sankčních režimech a k nim příslušným sankčním výborům lze nalézt přímo na webových stránkách Rady bezpečnosti OSN.

Omezující opatření neboli „sankce“ jsou také nezbytným nástrojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (SZBP). EU je používá jako součást integrovaného a komplexního politického přístupu, jenž zahrnuje politický dialog a využívání dalších nástrojů, které má k dispozici. Sankce jsou ukládány v zájmu prosazování cílů SZBP za účelem dosažení změny v politice nebo chování dotčených subjektů. Hlavními cíli při přijímání sankcí jsou ochrana hodnot, základních zájmů a bezpečnosti EU; zachování míru, upevnění a podpora demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva a předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti.

Omezující opatření jsou stanovována tak, aby byly minimalizovány nepříznivé důsledky pro ty, kdo nenesou odpovědnost za politiky nebo činnosti, jež vedly k přijetí sankcí. EU se zejména snaží minimalizovat důsledky pro místní civilní obyvatelstvo či pro legitimní činnosti prováděné v dotčené zemi nebo s touto zemí. Veškerá omezující opatření přijímaná EU jsou v souladu se závazky podle mezinárodního práva, včetně závazků, které se týkají lidských práv a základních svobod. Podrobnější pravidelně aktualizované informace o platných sankčních režimech a postupu při jejich přijímání a přezkumu v rámci EU naleznete na webových stránkách Rady EU.

V případech, kde provádění mezinárodních sankcí neupravuje přímo použitelný předpis unijního práva, uplatní se vnitrostátní úprava, v ČR stanovená v zákoně č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2017 byl vnitrostátní koordinací při provádění mezinárodních sankcí v České republice pověřen Finanční analytický úřad.  K zaslání podnětů k listaci či delistaci subjektů lze ovšem také využít adresu sankce@mzv.cz.

Přehled sankčních opatření Rady bezpečnosti OSN naleznete na webové stránce UN Security Council.

Přehled sankčních opatření Evropské unie naleznete EUR-Lex a EU Sanctions Map.

.