Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

ČR a SZBP

 

Dlouhodobým cílem české zahraniční politiky je prosazování národních zájmů, mezi které patří podpora rozvoje mezinárodní bezpečnosti, a to jak v rovině evropské, tak i mezinárodní. Zahraničně-politická orientace ČR v devadesátých letech směřovala k jasnému cíli: členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Posilování evropské a transatlantické vazby se stalo klíčovým pro následnou konstrukci české zahraniční a bezpečnostní politiky v novém tisíciletí.
 

PRIORITY ČR V SZBP
Vzhledem k povaze utváření SZBP je třeba mít na paměti, že klíčovým principem je zde hledání konsenzu mezi členskými státy EU, a proto je úplné prosazení národních priorit nerealistické.

Z geografického a historického hlediska představuje jednu z hlavních zahraničněpolitických priorit ČR východní a jihovýchodní Evropa. Ve východní Evropě stála ČR u zrodu programu Východního partnerství, kterého se účastní šest států sousedících s EU – Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Východní partnerství napomáhá partnerským států s ekonomickými reformami, reformou státní správy, reformou bezpečnostního sektoru nebo rozvojem občanské společnosti. Východní partnerství tvoří spolu s jižním partnerstvím (státy v severní Africe a na Blízkém východě) nedílnou součást Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP).

Z dlouhodobého hlediska je prioritou ČR v oblasti SZBP podpora demokracie, lidských práv a lidské důstojnosti v zemích sousedících s Evropskou unií. ČR je také jedním ze zastánců zásadového přístupu vůči režimu na Kubě a Bělorusku.

ČR spolupracuje na revizi Evropské služby vnější akce (ESVA), jejímž cílem je zvýšení efektivity a flexibility zahraniční služby EU a zlepšení celkového působení EU ve vnějších vztazích. Konkrétně se přitom ČR zasazuje o zefektivnění struktur krizového řízení, o spravedlivé personální zastoupení členských států EU o transparentní výběrová řízení do ESVA o rovné postavení zástupců členských států v ESVA a také  o to, aby dohodnuté třetinové personální zastoupení členských v ESVA bylo  minimálním základem a nikoli stropem.

ČR A SBOB
SBOP EU představuje v očích ČR vhodný nástroj pro další posilování bezpečnosti evropských zemí a širšího sousedství Evropy. Budování evropských schopností navíc posiluje reálné vojenské schopnosti evropských členských zemí NATO a přispívá tak k upevnění transatlantické bezpečnostní vazby rovnovážnějším sdílením břemene.

Ve světle negativních změn bezpečnostního prostředí ČR pokračuje v aktivním angažmá v SBOP EU. V rámci přípravy ER 2013 věnované SBOP prosazovala ČR tyto priority: deklarace zvýšení národních investic do obrany (součástí mandátu ČR na zasedání FAC v listopadu 2013 byla podpora závazku ČS zvýšit své obranné rozpočty na úroveň nejméně 1,3 % HDP s perspektivou dalšího postupného zvyšování, pokud to umožní vývoj ekonomiky); reformní opatření pro síly rychlé reakce s cílem zvýšení nasaditelnosti bojových uskupení EU (EU BGs) a kvality jejich obsazení; nastavení spravedlivých pravidel na obranném trhu, rozvoj standardů a certifikace pro obranný průmysl (EDA); přijetí opatření na podporu malých a středních podniků v obranném průmyslu, využití finančních nástrojů EK pro výzkum a vývoj duálních technologií; prohlubování praktické spolupráce EU a NATO a využívání společných standardů plánování a výstavby sil a rozvoje schopností včetně sil rychlé reakce; komplexní přístup k řešení krizí; poskytování výcviku, poradenství a vybavení vybraným třetím státům a organizacím („Train&Equip“); další rozvoj civilní dimenze SBOP (zejména pak zlepšení všech aspektů souvisejících s plánováním a vedením civilních misí); vztahy s partnery (OSN, Africká unie, třetí státy); pravidelné projednávání agendy SBOP na nejvyšší úrovni. Výsledná podoba Závěrů ER v uspokojivé míře odrážela priority ČR v oblasti SBOP.

Misí a operací SBOP/SBOP se ČR účastní od samého počátku, nejprve jako přistupující a později jako členská země EU. Vedle účasti v misích a operacích EU (tabulka viz níže) se ČR opakovaně zapojuje do konceptu EU BGs. V roce 2009 poskytla EU BG ve spolupráci s Slovenskem jako rámcová země, opakovaně se zapojuje do EU BG vedené Německem (2012, 2. pololetí 2016). Jako dosud nejhmatatelnější příklad obranné spolupráce v rámci V4 bude v pohotovosti BG V4 v první polovině roku 2016. Toto bojové uskupení má ambici posloužit jako základ pro robustnější a systematickou regionální spolupráci.

Přehled aktuální účasti České republiky v misích SBOP

Název mise

Místo konání

Účast ČR

Civilní mise

EUCAP Nestor

oblast Afrického rohu

1

EULEX

Kosovo

24

EUMM

Gruzie

17

EUAM

Ukrajina

1 (+1 od 1. 5.)

EUPOL

Afghánistán

4

EUPOL COPPS

Palestinská samospráva

1

EUJUST LEX

Irák

1

Vojenské mise

EUFOR Althea

Bosna a Hercegovina

2

EUNAVFOR Somalia - Atalanta

pobřeží Somálska (námořní operace)

3

EUTM

Mali

38

(Stav k 10. dubnu 2015)

.