Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Povaha a obsah SZBP

 

Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie (SZBP) je označením specificky právně a institucionálně strukturované oblasti vnějších vztahů Evropské unie, přičemž obecně platí, že vnější vztahy EU, včetně SZBP, jsou rozvíjeny vedle vnějších vztahů členských zemí, nikoli místo nich.

V tomto smyslu výraz „společný“ v názvu SZBP vyjadřuje odlišnou kvalitu než je tomu v případě například Společné zemědělské politiky. Zmíněné vnější vztahy EU jsou širším pojmem, který vedle SZBP zahrnuje i jiné aspekty vnější činnosti EU, včetně těch, které spadají do pravomocí Evropské komise, např. rozvojová a humanitární pomoc, společná obchodní politika či Evropská politika sousedství.

SZBP vznikla na základě Maastrichtské smlouvy, čímž nahradila dřívější evropskou politickou spolupráci (EPS), jejíž počátky lze datovat již do 70. let 20. stol.  Za současnou podobu vděčí SZBP Lisabonské smlouvě, která si mj. klade za cíl posílit roli EU coby mezinárodního hráče. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost 1. prosince 2009 došlo v oblasti SZBP k řadě změn, a to především institucionálního charakteru, které mají vést k zajištění větší soudržnosti a efektivity vnější činnosti EU. Došlo k užšímu propojení komunitarizovaných politik a oblasti SZBP, které ve vnějších vztazích obě zastřešuje a zosobňuje místopředsedkyně Evropské komise a vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v jedné osobě, Federica Mogheriniová. To by mělo vést k větší efektivitě v aktivitách EU navenek, tj. nejen v oblasti SZBP, ale i v širší oblasti vnějších vztahů EU vůbec.

Dle Smlouvy o EU podléhá SZBP zvláštním pravidlům a postupům. K nim patří zejména následující charakteristiky:

  • SZBP je vymezována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, není-li stanoveno jinak. Jejími vykonavateli jsou pak členské státy, vysoký představitel, a ESVA, zejm. prostř. Delegací EU.
  • Komise nemá v oblasti SZBP právo samostatně iniciovat návrhy. Návrhy je oprávněn předkládat členský stát, vysoký představitel nebo vysoký představitel s podporou Evropské komise.
  • Přijímání legislativních aktů v rámci acquis je vyloučeno.
  • Soudní dvůr EU nemá až na vymezené výjimky v oblasti SZBP pravomoc.
  • Evropský parlament je zapojen do SZBP jen v omezené míře. Je konzultován a informován, nepodílí se však na spolurozhodování s Radou.

Součástí SZBP je i Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP). Hlava Smlouvy o EU zahrnuje ustanovení, podle kterého, stane-li se členský stát na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN.

.