Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Východní partnerství

 

Politika Evropské unie vůči šestici východoevropských zemí (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina), nazývaná Východní partnerství, náleží dlouhodobě k prioritám zahraniční politiky Česka.


Vytvoření ucelené politiky vůči vybraným státům ve východním sousedství Evropské unie (Východní partnerství) patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU v 1. polovině roku 2009. Není proto náhodou, že první, zakládající summit Východního partnerství (VP) se uskutečnil v Praze dne 7. května 2009.  Následovaly další summity v dvouletých intervalech (2011 – Varšava, 2013 – Vilnius, 2015 – Riga). Zatím poslední summit se konal 24. listopadu 2017 v Bruselu. Během delší přestávky, vynucené mj. pandemií Covidu‑19, se v červnu r. 2020 konal summit formou videokonference, který však s ohledem na tento formát nepřijal žádný písemný výstup. „Řádný“ summit VP se připravuje na 15. prosince 2021, opět v Bruselu.

Východní partnerství je politika EU vůči skupině zemí, nikoli mezinárodní organizace s vlastními organizačními strukturami, členstvím atp. Z pohledu EU představuje Východní partnerství východní rozměr tzv. Evropské politiky sousedství, která má kromě východního i svůj rozměr jižní.

Hlavním cílem Východního partnerství je vytvářet podmínky pro urychlení politického sblížení a pokračování hospodářské integrace mezi EU a šesti partnerskými zeměmi. Politika Východního partnerství má bilaterální i multilaterální dimenzi. V rámci bilaterální dimenze probíhají jednání jednotlivých partnerských států s EU (např. o asociačních či jiných rámcových dohodách, vízové facilitaci či liberalizaci). Multilaterální dimenze zahrnuje spolupráci celku šesti partnerských zemí s EU (jedná se např. o summity, schůzky ministrů ZV, sektorových ministrů, o spolupráci v rámci čtyř tematických platforem apod.).

Bilaterální dimenze Východního partnerství

Bilaterální dimenze je rámcem pro jednání jednotlivých partnerských států s EU o vzájemných smluvních dokumentech. Všechny partnerské země kromě Běloruska měly s EU od r. 1999 uzavřeny Dohody o partnerství a spolupráci, které měly být na základě jednání postupně nahrazeny právními dokumenty umožňujícími vyšší formy spolupráce. V tomto směru zatím nejdále pokročily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, které mají s EU od r. 2014 uzavřeny Dohody o přidružení. Tyto dohody podléhají též ratifikaci v členských státech EU a v případě Gruzie a Moldavska vstoupily v platnost k 1. 7. 2016. Dohoda o přidružení s Ukrajinou vstoupila v platnost k 1. 9. 2017, do té doby byla prováděna prozatímně (důvodem bylo ukončení ratifikačního procesu v Nizozemsku až v roce 2017).

Dohoda o přidružení (Association Agreement) přináší partnerské zemi kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU i právní závazek pracovat na reformách a na sbližování národní legislativy s legislativou evropskou. Posiluje se rovněž spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (nejedná se však o poskytnutí bezpečnostních záruk). Součástí Dohod o přidružení jsou i tzv. prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, které odstraňují většinu omezení v obchodní oblasti.

Arménie uzavřela s EU v roce r. 2017 novou Dohodu o komplexním a posíleném partnerství; jedná se o rámcový dokument v řadě ohledů obdobný jako Dohoda o přidružení, který ale nepředpokládá účast země v zóně volného obchodu s EU. O podobném typu smluvního vztahu jedná také Ázerbajdžán. Bělorusko nemá dosud s EU uzavřen žádný rámcový smluvní dokument a v souvislosti s pozastavením své účasti ve formátu Východního partnerství přerušilo i jednání o právně nezávazném Memorandu o prioritách partnerství.

Jednání v rámci bilaterální dimenze Východního partnerství se týkala i dohod o facilitaci či liberalizaci ve vízové oblasti. V dubnu 2014 vstoupila v platnost dohoda s Moldavskem o vízové liberalizaci (bezvízový styk) pro držitele biometrických pasů pro cesty do 90 dnů. V roce 2017 pak vstoupily v platnost dohody o vízové liberalizaci i s Gruzií a s Ukrajinou.

Arménie, Ázerbájdžán i Bělorusko mají s EU uzavřeny dohody o vízové facilitaci (usnadněné získávání některých druhů víz). V listopadu 2021 se EU rozhodla pozastavit provádění této dohody ve vztahu k běloruským představitelům.

 

Multilaterální dimenze Východního partnerství

Multilaterální dimenze zahrnuje spolupráci celku šesti partnerských zemí s EU a má následující hierarchii:

  1. summity hlav států/vlád jednou za dva roky;
  2. zasedání ministrů zahraničí jednou za rok;
  3. zasedání resortních ministrů,
  4. spolupráce v rámci čtyř tematických platforem:
  • Platforma 1 - posílení institucí a dobré vládnutí
  • Platforma 2 - tržní příležitosti,
  • Platforma 3 - propojenost (interkonektivita) - zejména budování energetických a dopravních sítí
  • Platforma 4 - mobilita a kontakty mezi lidmi.

Spolupráce se zeměmi Východního partnerství má kromě dialogu mezi vládami i další rozměry. Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST, jehož se účastní zástupci parlamentů všech partnerských zemí  kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit.

Fórum občanské společnosti Východního partnerství umožňuje zapojení do této iniciativy též nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborům, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti. Jelikož podpora spolupráce s nevládním sektorem je jednou z priorit České republiky, konala se v prostorách Ministerstva zahraničních věcí České republiky v předvečer zakládajícího summitu Východního partnerství v Praze v květnu 2009 konference „Východní partnerství – Cesta k fóru občanské společnosti“, jež předznamenala vznik Fóra.

 

Výsledky summitu Východního partnerství v Bruselu dne 24. 11. 2017

Pátého summitu Východního partnerství se za ČR zúčastnil premiér B. Sobotka. Společná deklarace všech účastníků summitu klade důraz zejména na posílení odolnosti („resilience“) partnerských zemí cestou prohloubení praktické spolupráce s pozitivním dopadem na život obyvatel. Deklarace má 2 přílohy: dokument "20 for 2020" a nové schéma multilaterální dimenze Východního partnerství. 

Dokument "20 for 2020" stanoví 20 cílů, kterých má být v oblasti praktické spolupráce dosaženo do r. 2020. Jedná se o cíle v následujících oblastech: hospodářský rozvoj a tržní příležitosti, posílení institucí a dobré vládnutí („good governance“), propojování infrastruktury, energetická účinnost, životní prostředí a problematika změny klimatu, mobilita a kontakty mezi lidmi.

Nová architektura multilaterální dimenze upřesňuje obsah multilaterální spolupráce v rámci výše citovaných čtyř tematických platforem v souladu se čtyřmi oblastmi spolupráce, uvedenými v deklaraci ze summitu Východního partnerství v Rize v r. 2015 (posílení institucí a dobré vládnutí - „good governance“, mobilita a kontakty mezi lidmi, tržní příležitosti, propojenost /interkonektivita/  - zejm. budování energetických a dopravních sítí). Rovněž bylo posíleno politické vedení platforem, na jejichž činnost nově dohlíží pravidelná zasedání seniorních úředníků členských států EU i partnerských zemí.

Účastníci summitu se též dohodli na indikativních mapách, které rozšiřují TEN-T (EU´s Trans-European Networks) do zemí účastnících se politiky Východního partnerství. Přes zdrženlivý až odmítavý postoj některých členských států EU se na summitu v Bruselu podařilo udržet jazyk z předchozích summitů ve Vilniusu a z Rigy, týkající evropských aspirací a evropské volby zainteresovaných partnerských zemí.

 

Situace před summitem Východního partnerství v Bruselu dne 15. 12. 2021

Přípravy summitu se soustředí zejména na dva cíle:

  • přijetí společné politické deklarace všech zúčastněných zemí
  • stanovení programu spolupráce s partnerskými zeměmi do r. 2025

Během čtyřleté přestávky od posledního summitu v r. 2017 byla spolupráce v rámci Východního partnerství bohužel negativně poznamenána kromě pandemie i vývojem v některých zemích východoevropského regionu.

Zfalšované prezidentské volby v Bělorusku v srpnu r. 2020 a násilné potlačení demonstrací vedly ke zhoršení vztahů s touto zemí, která v červnu 2021 svoji spolupráci s EU v rámci Východního partnerství na úrovni vládních orgánů pozastavila. Vývoj v regionu významně poznamenalo také propuknutí druhé horké fáze konfliktu mezi Ázerbajdžánem a Arménií o Náhorní Karabach na podzim r. 2020.

V kontrastu s těmito událostmi vytvořily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podpisem memoranda o porozumění na úrovni ministrů zahraničních věcí v květnu 2021 tzv. Asociované trio jako formát spolupráce těch zemí v rámci Východního partnerství, které mají s EU dohody o přidružení a deklarují jednoznačný zájem o užší spolupráci s cílem postupovat efektivněji ve sbližování a integraci do EU.

Tento vývoj zviditelnil skutečnost, že země Východního partnerství mají v některých ohledech různá východiska i zahraničně-politické cíle a zvýšil tlak na větší diferenciaci v rámci této politiky.

I přes složitosti současné situace existuje na straně EU i většiny partnerských zemí silná politická vůle dosáhnout na summitu výsledků prospěšných pro všechny zúčastněné.

 

Česko a Východní partnerství

Základní myšlenkovou konstrukcí Východního partnerství se česká zahraniční politika zabývala dlouho před zahájením českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Koncept koherentní politiky východním směrem v EU chyběl a spuštění projektu Východního partnerství tak představovalo historický a strategický krok směrem k vyšší míře angažovanosti EU s jejími východními sousedy.

Česko aktivně podporuje implementaci a rozvoj Východního partnerství a aktivně se účastní debat o Východním partnerství na unijní úrovni. Při přípravě minulého summitu Východního partnerství tak např. spolu s podobně smýšlejícími zeměmi kosponzorovalo sérii non-paperů zabývajících se řadou aspektů spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství a EU.

V roce 2020 se česká diplomacie aktivně podílela mj. na formulaci společného sdělení Evropské komise a Evropské služby vnější akce, jehož obsah se promítl i do závěrů Evropské rady z prosince 2020. Jako jeden z vůdčích principů politiky EU vůči zemím Východního partnerství bylo znovu zdůrazněno posilování odolnosti („resilience“) těchto zemí a jejich institucí v oblastech významných pro jejich zdravý vnitřní vývoj a jejich vztahy s EU.

Aktivní působení Česka v regionu Východního partnerství se kromě českých zájmů a zkušeností české diplomacie, firem a nevládních organizací opírá i o fakt, že Ministerstvo zahraničních věcí zřídilo diplomatická zastoupení ve všech šesti zemích Východního partnerství. MZV též vede aktivní dialog o vývoji Východního partnerství s expertní komunitou a pravidelně (dvakrát ročně) svolává meziresortní koordinační porady k Východnímu partnerství. MZV vede také aktivní dialog s partnery z českého nevládního sektoru v působícími v regionu.

Pokračuje rovněž česká podpora občanské společnosti v zemích Východního partnerství. Ministerstvo zahraničních věcí rovněž věnuje značnou pozornost strategické komunikaci včetně podpory nezávislých médií v zemích Východního partnerství. Moldavsko a Gruzie zároveň patří mezi prioritní země rozvojové spolupráce a speciální partnerství v této oblasti je rozvíjeno s Ukrajinou.

Česko též prosadilo navýšení prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (MVF) určených pro projekty v zemích VP. Následně byl zřízen speciální grantový program Visegrad 4 Eastern Partnership (V4EaP). Česká diplomacie se aktivně podílí na přípravě a průběhu každoročních schůzek ministrů zahraničních věcí zemí V4 a partnerských zemí. Zatím poslední setkání ministrů zahraničí V4 a Východního partnerství se uskutečnilo v dubnu 2021.

Česko též působí jako lídr pro oblasti reforem místních a lokálních samospráv v rámci Panelu Východního partnerství k dobrému vládnutí a reformě veřejné správy. Ministerstvo zahraničních věcí pořádá pro experty na místní správu ze zemí Východního partnerství pravidelně semináře, v posledních dvou letech ve spolupráci s Estonskem.

Gestorem problematiky Východního partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky je odbor států severní a východní Evropy v úzké spolupráci se zvláštním zmocněncem ministra zahraničních věcí pro otázky Východního partnerství Jaroslavem Kurfürstem, Ph.D.

 

.