Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Východní partnerství

 

Východní partnerství – politika Evropské unie vůči šesti východoevropským zemím (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina) – patří dlouhodobě mezi priority české zahraniční politiky.

Vytvoření ucelené politiky vůči vybraným státům ve východním sousedství Evropské unie patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU v 1. polovině roku 2009. První, zakládající summit Východního partnerství (VP) se proto uskutečnil 7. května 2009 v Praze.  

Východní partnerství je politika EU vůči skupině zemí, nikoli mezinárodní organizace s vlastními organizačními strukturami, členstvím atp. Z pohledu EU představuje Východní partnerství východní rozměr tzv. Evropské politiky sousedství, která má kromě východního i svůj rozměr jižní.

Hlavním cílem Východního partnerství je vytvářet podmínky pro urychlení politického sblížení a pokračování hospodářské integrace mezi EU a šesti partnerskými zeměmi. Politika Východního partnerství má bilaterální i multilaterální dimenzi. V rámci bilaterální dimenze probíhají jednání jednotlivých partnerských států s EU (např. o asociačních či jiných rámcových dohodách, vízové facilitaci či liberalizaci). Multilaterální dimenze zahrnuje spolupráci celku šesti partnerských zemí s EU (jedná se např. o summity, schůzky ministrů zahraničních věcí, sektorových ministrů, o spolupráci v různých oblastech).

Bilaterální dimenze Východního partnerství

Bilaterální dimenze je rámcem pro jednání jednotlivých partnerských států s EU o vzájemných smluvních dokumentech. Všechny partnerské země kromě Běloruska měly s EU od r. 1999 uzavřeny Dohody o partnerství a spolupráci, které měly být na základě jednání postupně nahrazeny právními dokumenty, umožňujícími vyšší formy spolupráce. V tomto směru zatím nejdále pokročily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, které mají s EU od r. 2014 uzavřeny Dohody o přidružení. Tyto dohody podléhají též ratifikaci v členských státech EU a v Evropském parlamentu a v případě Gruzie a Moldavska vstoupily v platnost k 1. 7. 2016. Dohoda o přidružení s Ukrajinou vstoupila v platnost k 1. 9. 2017, do té doby byla prováděna prozatímně (důvodem bylo ukončení ratifikačního procesu v Nizozemsku až v roce 2017).

Dohoda o přidružení (Association Agreement) přináší partnerské zemi kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU i právní závazek pracovat na reformách a na sbližování národní legislativy s legislativou evropskou. Posiluje se rovněž spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (nejedná se však o poskytnutí bezpečnostních záruk). Součástí Dohod o přidružení jsou i tzv. prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTAs – Deep and Comprehensive Free Trade Areas), které odstraňují většinu omezení v obchodní oblasti.

Arménie uzavřela s EU v roce r. 2017 novou Dohodu o komplexním a posíleném partnerství (CEPA - Comprehensive and Enhanced Partnership Agreement); jedná se o rámcový dokument v řadě ohledů obdobný jako Dohoda o přidružení, který ale nepředpokládá účast země v zóně volného obchodu s EU. O podobném typu smluvního vztahu jedná také Ázerbájdžán. Bělorusko nemá dosud s EU uzavřen žádný rámcový smluvní dokument a v souvislosti s pozastavením své účasti ve formátu Východního partnerství v r. 2021 přerušilo i jednání o právně nezávazném Memorandu o prioritách partnerství, které vycházelo ze zapojení Běloruska do Evropské politiky sousedství.

Jednání v rámci bilaterální dimenze Východního partnerství se týkala i dohod o facilitaci či liberalizaci ve vízové oblasti. V dubnu 2014 vstoupila v platnost dohoda s Moldavskem o vízové liberalizaci (bezvízový styk) pro držitele biometrických pasů při cestách do 90 dnů. V roce 2017 pak vstoupily v platnost dohody o vízové liberalizaci i s Gruzií a s Ukrajinou.

Arménie, Ázerbájdžán i Bělorusko mají s EU uzavřeny dohody o vízové facilitaci (usnadněné získávání některých druhů víz). V listopadu 2021 se EU rozhodla pozastavit provádění této dohody ve vztahu k běloruským představitelům.

 

Multilaterální dimenze Východního partnerství

Multilaterální dimenze zahrnuje spolupráci celku šesti partnerských zemí s EU a má následující hierarchii:

  1. summity hlav států/vlád zpravidla jednou za dva roky;
  2. zasedání ministrů zahraničí jednou za rok;
  3. zasedání resortních ministrů,
  4. spolupráce v rámci dvou strategických konferencí (k investicím a k evropským hodnotám), která v roce 2022 nahradí dosavadní spolupráci ve čtyřech tematických platformách:
  • Platforma 1 - posílení institucí a dobré vládnutí
  • Platforma 2 - tržní příležitosti
  • Platforma 3 - propojenost (interkonektivita) – zejména budování energetických a dopravních sítí
  • Platforma 4 - mobilita a kontakty mezi lidmi

Summity (2009 Praha, 2011 Varšava, 2013 Vilnius, 2015 Riga, 2017 a 2021 Brusel; v roce 2020 se z důvodu pandemie COVID-19 konala videokonference hlav států/vlád)  udávají v rámci Východního partnerství základní politickou linii spolupráce. Kromě dialogu mezi vládami má spolupráce se zeměmi Východního partnerství i další rozměry.

Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST, jehož se účastní zástupci parlamentů všech partnerských zemí  kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit.

Fórum občanské společnosti Východního partnerství umožňuje zapojení do této iniciativy též nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborům, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti. Jelikož podpora spolupráce s nevládním sektorem je jednou z priorit České republiky, konala se v prostorách Ministerstva zahraničních věcí České republiky v předvečer zakládajícího summitu Východního partnerství v Praze v květnu 2009 konference „Východní partnerství – Cesta k fóru občanské společnosti“, jež předznamenala vznik Fóra.

 

Dosavadní vývoj Východního partnerství

Prvních šest let od zakládajícího pražského summitu VP v květnu 2009 lze označit za období vizí, politické viditelnosti a rozvoje vztahů většiny partnerských zemí k EU. Toto období bylo završeno uzavřením dohod o přidružení s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou nebo dohody o vízové liberalizaci s Moldavskem v r. 2014.

Od roku 2015 se Východní partnerství věnovalo vedle pokračujících jednání o novém typu rámcových dohod s Arménií a Ázerbájdžánem a některých dohodách ve vízové oblasti zejména implementaci již uzavřených dohod a praktické stránce vzájemných vztahů s přímým dopadem na život obyvatel, tj. tématům politicky méně viditelným.

Summit VP v listopadu 2017 v Bruselu přijal dva dokumenty týkající se vzájemné spolupráce a jejích cílů („Nová architektura multilaterální dimenze“ a tzv. „20 for 2020“) spolu s deklarací, z níž mj. vyplývá, že společným jmenovatelem vzájemné spolupráce ve většině oblastí je snaha o posílení odolnosti („resilience“) partnerských zemí.

 Od roku 2020 ztížily spolupráci v rámci Východního partnerství pandemie covid-19 nepříznivý vývoj v některých zemích východoevropského regionu.

Zfalšované prezidentské volby v Bělorusku v srpnu r. 2020 a násilné potlačení demonstrací vedly ke zhoršení vztahů s touto zemí, která v červnu 2021 svoji spolupráci s EU v rámci Východního partnerství na úrovni vládních orgánů pozastavila. Vývoj v regionu významně poznamenalo také propuknutí druhé horké fáze konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach na podzim r. 2020.

V reakci na tyto události, které dále zvýraznily vnitřní diferenciaci geopolitických priorit mezi zeměmi Východního partnerství, vytvořily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podpisem memoranda na úrovni ministrů zahraničních věcí v květnu 2021 tzv. Asociované trio jako formát spolupráce, směřující k dalšímu prohlubování vztahů s EU. Účastnické země „Tria“ vyjadřují aspirace na členství a opětovně potvrzují závazek pokračovat v implementaci Asociačních dohod s tím, že tyto nepředstavují konečný cíl jejich vztahů s EU.  

Tento vývoj zvýšil tlak na větší diferenciaci v rámci politiky Východního partnerství.

 

Výsledky summitu Východního partnerství v Bruselu dne 15. 12. 2021

Šestý summit Východního partnerství, konaný 15. 12. 2021 v Bruselu, lze označit za nad očekávání úspěšný.

Jednalo se o první plnohodnotný summit VP po čtyřleté přestávce, který přes složitá vyjednávání vedená před jeho konáním (v nichž ČR spolu s podobně smýšlejícími členskými státy sehrávala aktivní roli) a navzdory obavám z napětí mezi AM a AZ dospěl i k přijetí společné politické deklarace, což má samo o sobě svoji symbolickou hodnotu. Dalším výstupem summitu je program spolupráce s partnerskými zeměmi do r. 2025.

Na okraj summitu se předsedovi ER Ch. Michelovi podařilo uspořádat přímá jednání mezi vrcholnými představiteli Arménie a Ázerbájdžánu, jejichž průběh a výsledky oba velmi ocenili. Tato skutečnost má význam nejen pro dotyčné partnerské země, ale také pro odhalení potenciálu EU působit jako vítaný nestranný zprostředkovatel zvládání konfliktů ve svém sousedství.

ČR oceňuje, že deklarace summitu klade důraz na posílení odolnosti partnerských zemí. Jako výrazné pozitivum rovněž vnímáme udržení dosavadního jazyka k evropským aspiracím a evropské volbě partnerských zemí, jakož i dosažení explicitního uznání existence tzv. Asociovaného tria (Gruzie, Moldavsko, Ukrajina).

Významným symbolem byla také „politika prázdné židle“ pro představitele Běloruska a setkání ministrů zahraničí ČS EU se zástupci běloruské opozice, konané tři dny před summitem.

Zmíněný Program spolupráce s partnerskými zeměmi do r. 2025 je vtělen do dokumentu „Recovery, resilience and reform: post 2020 Eastern Partnership priorities“, jehož hlavním mottem je posilování odolnosti partnerských zemí. Součástí dokumentu je i Ekonomický a investiční plán pro země VP, v jehož rámci je EU připravena vygenerovat až 17 mld. EURO investic, přičemž plán bude přizpůsoben specifickým potřebám jednotlivých partnerských zemí. V případě BY je realizace plánu podmíněna přechodem země k demokracii.

 

Česko a Východní partnerství

Základní myšlenkovou konstrukcí Východního partnerství se česká zahraniční politika zabývala dlouho před zahájením českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Koncept koherentní politiky východním směrem v EU chyběl a spuštění projektu Východního partnerství tak představovalo historický a strategický krok směrem k vyšší míře angažovanosti EU s jejími východními sousedy.

Česko setrvale podporuje implementaci a rozvoj Východního partnerství a aktivně se účastní debat o Východním partnerství na unijní úrovni. Při přípravě summitů VP se spolu s podobně smýšlejícími zeměmi iniciativně podílí na přípravě non-paperů, zabývajících se řadou aspektů spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství a EU.

V roce 2020 se česká diplomacie výrazně podílela mj. na formulaci společného sdělení Evropské komise a Evropské služby vnější akce, jehož obsah se promítl i do závěrů Evropské rady z prosince 2020. Jako jeden z vůdčích principů politiky EU vůči zemím Východního partnerství bylo znovu zdůrazněno posilování odolnosti („resilience“) těchto zemí a jejich institucí v oblastech významných pro jejich zdravý vnitřní vývoj a jejich vztahy s EU.

Aktivní působení Česka v regionu Východního partnerství se kromě českých zájmů a zkušeností české diplomacie, firem a nevládních organizací opírá i o fakt, že Ministerstvo zahraničních věcí zřídilo diplomatická zastoupení ve všech šesti zemích Východního partnerství. MZV též vede aktivní dialog o vývoji Východního partnerství s expertní komunitou a pravidelně (dvakrát ročně) svolává mezirezortní koordinační porady k Východnímu partnerství. MZV vede také aktivní dialog s partnery z českého nevládního sektoru působícími v regionu.

V zemích Východního partnerství pokračuje rovněž česká podpora občanské společnosti. Ministerstvo zahraničních věcí věnuje značnou pozornost také strategické komunikaci, včetně podpory nezávislých médií v zemích Východního partnerství. Moldavsko a Gruzie zároveň patří mezi prioritní země rozvojové spolupráce a speciální partnerství v této oblasti je rozvíjeno s Ukrajinou.

Česko prosadilo navýšení prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (MVF), určených pro projekty v zemích VP. Následně byl zřízen speciální grantový program Visegrad 4 Eastern Partnership (V4EaP). Česká diplomacie se aktivně podílí na přípravě a průběhu každoročních schůzek ministrů zahraničních věcí zemí V4 a partnerských zemí. Zatím poslední setkání ministrů zahraničí V4 a Východního partnerství se uskutečnilo v dubnu 2021.

Česko působí jako lídr pro oblasti reforem místních a lokálních samospráv v rámci Panelu Východního partnerství k dobrému vládnutí a reformě veřejné správy. Ministerstvo zahraničních věcí pořádá pro experty na místní správu ze zemí Východního partnerství pravidelně semináře, v posledních letech ve spolupráci s Estonskem.

Gestorem problematiky Východního partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky je odbor států  východní Evropy v úzké spolupráci se zvláštním zmocněncem ministra zahraničních věcí pro otázky Východního partnerství Jaroslavem Kurfürstem, Ph.D.

.