Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Reforma OSN

 

Organizace spojených národů vznikla téměř před 75 lety. Za tu dobu došlo ve světě k zásadním změnám. OSN si může zachovat svoji relevantnost pouze, pokud se bude pružně přizpůsobovat měnícímu se prostředí.

Reforma OSN proto patří prakticky od založení organizace k důležitým aspektům činnosti. Týká se celé řady oblastí – od zřizování orgánů, jejich fungování, zlepšování chodu Sekretariátu až po zefektivnění fungování celého systému OSN.

Měnícím se podmínkám se musí v prvé řadě přizpůsobovat existující hlavní orgány – Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Otázka jejich reformy je pravidelně zařazována na pořad jednání Valného shromáždění. Tato část reforem je v kompetenci členských zemí (nyní 193), a není proto vždy jednoduché dosáhnout shody.

Na rychlé změny nestačí reagovat jen reformou stávajících orgánů, v případě nutnosti je třeba přistoupit i k radikálnějším krokům a zřizovat orgány nové. V této souvislosti je mimořádně důležitý výsledek summitu z roku 2005, kde bylo rozhodnuto o nahrazení Komise pro lidská práva novým orgánem - Radou pro lidská práva – a o zřízení Komise pro budování míru.

Na základě doporučení summitu z r. 2005 vytvořil generální tajemník OSN také Panel na vysoké úrovni k celosystémové koherenci (System-wide coherence), který v listopadu 2006 vydal svou zprávu "Delivering as one" (A/61/583). Na základě doporučení Panelu a odpovědi generálního tajemníka OSN začalo Valné shromáždění OSN projednávat opatření ke zvýšení efektivnosti působení celého systému zlepšením koordinace jednotlivých součástí systému v místě. Prvním konkrétním výsledkem úsilí o reformu systému OSN bylo zřízení UN Women, do níž byly spojeny 4 do té doby samostatně působící jednotky zabývající se problematikou žen. Úsilí o systémovou koherenci dále pokračuje.

Od ledna 2009 také probíhají mezivládní jednání neformálního pléna Valného shromáždění OSN k reformě Rady bezpečnosti OSN, která nahradila Otevřenou pracovní skupinu, která o reformě bez úspěchu jednala od roku 1993. Navzdory novému formátu zatím ovšem nedošlo k žádnému přiblížení pozic států. V červnu 2019 bylo rozhodnuto pokračovat v jednáních I během 74. zasedání Valného shromáždění OSN. Hlavními projednávanými tématy jsou kategorie členství, počet členů Rady bezpečnosti OSN, právo veta, regionální zastoupení a metody práce.

ČR se řadí ke skupině tzv. reformistů, opakovaně vyjádřila svoji podporu skupině G-4 (Brazílie, Indie, Japonsko a Německo), která usiluje o stálé členství v Radě bezpečnosti. ČR dále prosazuje, aby východoevropská regionální skupina, do které se ČR z historických důvodů řadí, získala v reformované Radě bezpečnosti dodatečné nestálé křeslo., přičemž v misích působí na pozicích vojenských pozorovatelů

 

.