Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Česká republika a UNESCO

 

Československá republika patřila mezi 37 původních zakládajících členů, kteří na konferenci v Londýně dne 16. listopadu 1945 přijali Ústavu UNESCO, jež vstoupila v platnost dne 4. listopadu 1946 po ratifikaci 20 státy, mezi nimiž opět bylo Československo. Česká republika vstoupila do UNESCO dne 22. února 1993.
 

Česká republika se do činnosti UNESCO zapojuje velmi aktivně již od počátku. Je členem většiny mezinárodních úmluv sjednaných v režimu UNESCO a celé řady mezinárodních a mezivládních programů vytvořených Generální konferencí UNESCO. Působí také v řadě mezivládních orgánů těchto úmluv a programů (např. Výbor na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, Výbor sídla, Výkonný výbor pro mezinárodní kampaň za vytvoření Muzea Núbie v Asuánu a Národního muzea egyptské civilizace v Káhiře, Mezivládní rada Programu pro řízení společenských přeměn - MOST). Předsedkyní 30. zasedání Generální konference byla v letech 1999 až 2001 tehdejší předsedkyně České komise pro UNESCO Jaroslava Moserová. Česká republika byla členem Výkonné rady v letech 1995 až 1999, 2003 až 2007 a 2011 až 2015. V současnosti je zvažována opětovná kandidatura České republiky do Výkonné rady.

Česká republika se účastní regionálních konzultací a diskusí v rámci plnění Cíle udržitelného rozvoje č. 4 v rámci Agendy 2030, tj. zajištění inkluzivního a nestranného kvalitního vzdělání a podpory celoživotních vzdělávacích příležitostí pro všechny. Předseda České komise pro UNESCO prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., je zástupcem II. volební skupiny UNESCO v Řídícím výboru pro plnění Cílů udržitelného rozvoje v oblasti vzdělávání.  Již v roce 1966 se zapojila do projektu Sítě přidružených škol UNESCO, která nyní v ČR zahrnuje  52 základních a základních uměleckých škol, gymnázií, středních, středních odborných a vyšších odborných škol. Tyto školy aktivně prosazují myšlenky UNESCO, které začleňují do svých vzdělávacích programů, a vedou své žáky ke čtyřem základním pilířům vzdělávání: učit se vědět, učit se konat, učit se být a učit se žít spolu.

Na území České republiky se v současnosti nachází šest biosférických rezervací: Třeboňsko (1977), Křivoklátsko (1977), Šumava (1990), bilaterální česko-polská Krkonoše/Karkonosze (1992), Bílé Karpaty (1996) a Dolní Morava (2003), jež jsou územími nejen cenných přirozených ekosystémů, ale podporují také harmonické vztahy mezi prostředím a jeho obyvateli. Biosférické rezervace jsou vyhlašovány v rámci jednoho z nejstarších programů UNESCO – Člověk a biosféra. V České republice je také jeden globální geopark – Český ráj (2005).

Česká republika má v současnosti na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví zapsáno 14 památek: Historické centrum Prahy (1992) a Průhonický park (2010), Historické centrum Českého Krumlova (1992), Historické centrum Telče (1992), Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (1994), Kutná Hora – Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995), Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996), Zahrady a zámek v Kroměříži (1998), Vesnická památková rezervace Holašovice (1998), Zámek a zámecký areál Litomyšl (1999), Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000), Vila Tugendhat v Brně (2001), Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003), Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge (2019) a Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem (2019). Předložila také nominace Žatec – město chmele a Slavné lázně Evropy (společně s Německem, Rakouskem, Belgií, Francií, Itálií a Spojeným královstvím).

Na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva má Česká republika zapsáno 6 položek: Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví - žijící lidské dědictví (2010), Jízda králů na jihovýchodě České republiky (2011), Loutkářství na Slovensku a v Česku (2016) a Modrotisk, resistenční ruční tisk a barvení indigem v Evropě (2018). ČR předložila též nominaci „Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek", která bude posuzována po doplnění nominační dokumentace.

Česká republika má rovněž zapsáno osm památek dokumentárního dědictví do mezinárodního Registru Paměť světa: Sbírka středověkých rukopisů z období české reformace (2007), Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantských periodik z let 1918 až 1945 (2007), Pražská kolekce 526 grafických univerzitních tezí z let 1637 až 1754 (2011), „Libri prohibiti“ - sbírka českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989 (2013), Světelná pantomima (originální projekční pás) Émila Reynauda (2015, společně s Francií), Archiv Leoše Janáčka (2017), Kynžvartská daguerrotypie (2017) a Camociovy mapy velkého obléhání Malty z roku 1565 (2017, společně s Maltou).

Česká republika se rovněž v rámci svých možností zapojuje do ochrany kulturních statků v konfliktních oblastech, zejména pak do obnovy památek na území Sýrie a Iráku.

 

Program UNESCO Paměť světa

Program UNESCO Paměť světa byl založen v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví, které je součástí světového dědictví lidstva. více ►

Zapojení ČR do mezivládních programů UNESCO

V rámci činnosti UNESCO postupně vznikly mezivládní programy v oblasti životního prostředí, oceánografie, geologie a hydrologie. Zapojení českých expertů do těchto programů napomáhájí příslušné… více ►

Stálá delegace ČR při UNESCO

Česká republika je při mezinárodní organizaci UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) zastoupena prostřednictvím Stálé delegace ČR při UNESCO, která je podřízena… více ►

.