Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Experimentální komory na Špicberkác
Foto: Experimentální komory na Špicberkách, v nichž čeští vědci zkoumají reakce na oteplování © Archiv CPE

Aktivity českých vědců v oblasti Arktidy

 

Česko má dlouholetou tradici polárního výzkumu a v mnoha vědeckých disciplínách v současné době aktivně přispívá k lepšímu poznání ekologických závislostí v Arktidě. Počátky vědeckého zájmu o Arktidu sahají do poloviny 20. století a z území dnešní České republiky pochází řada předních polárních vědců (Josef Svoboda, Josef Elster, Rudolf Krejčí, Jiří Komárek, Pavel Prošek a další).

V 60. až 80. letech 20. století působilo na Špicberkách několik československých vědeckých expedic zorganizovaných Masarykovou univerzitou v Brně, Slovenskou akademií věd a od roku 1999 Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Botanickým ústavem Akademie věd v Třeboni.

Český arktický výzkum probíhal zpočátku ve špicberském Ny-Ålesundu a na polské špicberské polární stanici Hornsund, ale také na stanici Švédské královské akademie v Abisku. Díky spolupráci s arktickými zeměmi, zejména Norskem, Česko vybudovalo a od roku 2015 provozuje vlastní arktickou výzkumnou Stanici Josefa Svobody na Špicberkách.

Zástupci České republiky se mnoho let aktivně podílejí na práci Mezinárodního výboru pro arktickou vědu (IASC), poradního orgánu Arktické rady, přičemž jedné z pracovních skupin předsedá od roku 2019 český vědec profesor Josef Elster.

Čeští odborníci se také aktivně podílejí na práci Arktické univerzity (UArctic), Fóra provozovatelů arktického výzkumu (FARO), Asociace juniorních polárních vědců (APECS), Mezinárodní vědecké iniciativy v ruské Arktidě (ISIRA), Národní vědecké nadace USA (NSF), Sítě Arctic-FROST, Výboru pro interdisciplinární arktický výzkum (IARPC), Mezinárodní sítě pro terestrický výzkum a monitorování v Arktidě (INTERACT), EU-PolarNet aj. Česko hodlá podporovat práci Arktické rady partnerstvím a spoluprací s jejími členy, stálými účastníky i pozorovateli.

Česko hostilo v roce 2017 Týden vrcholné arktické vědy (ASSW), na němž byly představeny tři hlavní směry výzkumu Arktidy s potenciálním významným přispěním české vědy:

  • ►Arktida se pod vlivem klimatických změn mění, vědci však těmto změnám stále velmi málo rozumějí, a to na všech úrovních, včetně „zazeleňování Arktidy“;
  • ►v Arktidě žijí asi 4 mil. lidí včetně původních obyvatel a jejich životní podmínky se mění tak dramaticky, že věda a výzkum musí na tuto výzvu reagovat;
  • ►klimatické změny v Arktidě přinášejí velké možnosti pro urbanizaci (těžba nerostných surovin, mořský rybolov, oceánská doprava atd.); jedním z nejnaléhavějších globálních úkolů současné vědy je vývoj bioprospekce a biotechnologií v nízkých teplotách.

Centrum polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (CPE) zorganizovalo v letech 2012–2020 několik konferencí polární ekologie. Hodlá v těchto aktivitách nadále pokračovat, a tím přispívat k pojmenovávání a řešení výzev spojených s arktickými oblastmi.  

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uzavřela memorandum o porozumění s Université Laval (Kanada) a dohodu o spolupráci při polárním výzkumu s Japonským národním institutem pro polární výzkum. Přípravná jednání proběhla také s Univerzitou v Petrohradě.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Masarykova univerzita v Brně společně s Rakouským institutem pro polární výzkum a Výborem pro polární výzkum Polské akademie věd vytvořily tzv. Středoevropské polární partnerství. S ohledem na aktivity české vědecké stanice na Špicberkách udržuje CPE velmi těsné vztahy s Norským polárním institutem, Univerzitním centrem na Špicberkách (UNIS) a Norskou arktickou univerzitou v Tromsø (UiT).

přílohy

PŘEHLED ČESKÝCH VĚDECKÝCH AKTIVIT V OBLASTI ARKTIDY 487 kB docx (Dokument) 19.4.2021

OVERVIEW OF CZECH ACTIVITIES IN THE ARCTIC REGION 497 kB docx (Dokument) 19.4.2021

.