Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Webinář Česko v Arktidě / Arktida v Česku

 

13. dubna 2021 se v rámci kandidatury České republiky na pozorovatelský status v Arktické radě uskutečnil online vědecko-kulturní seminář Česko v Arktidě / Arktida v Česku – ozvěny Arktických festivalů 2018-21. Jeho hostitelem byl Generální konzulát České republiky v Sankt-Petěrburgu.

Akce se konala v návaznosti na stejnojmennou výstavu ve  Vědeckém institutu pro výzkum Arktidy a Antarktidy (AARI) v Sankt-Petěrburgu, kterou 7. dubna 2021 oficiálně otevřeli generální konzul České republiky v Sankt-Petěrburgu Jan Čížek a ředitel AARI prof. Aleksandr Sergejevič Makarov. „Česko v Arktidě / Arktida v Česku“ je putovní panelová výstava, která představuje úspěchy severských a českých vědců při výzkumu Arktidy, společné česko-arktické výzkumné, vzdělávací a kulturní projekty a aktivity v Česku a v Arktidě, přibližuje výuku severských jazyků a přednášky o původních obyvatelích Arktidy na Karlově univerzitě, roli „Norských fondů“ aj.

Téměř tříhodinový program webináře zahájila zdravice pana Aleše Chmelaře, náměstka ministra zahraničních věcí ČR. Pan náměstek zdůraznil význam, který Česká republika přikládá Arktidě, a zdůvodnil českou žádost o pozorovatelský status v Arktické radě. Upozornil na existenci dvou českých vědeckých polárních stanic a připravenost českých vědců spolupracovat v rámci pracovních skupin Arktické rady. Účastníky webináře poté přivítali pan Vítězslav Pivoňka, velvyslanec České republiky v Ruské federaci, a prof. Aleksandr Sergejevič Makarov, ředitel AARI.

Vědeckou část webináře zahájil polárník a překladatel Zdeněk Lyčka z Ministerstva zahraničních věcí ČR představením emeritního profesora Torontské univerzity Josefa Svobody, významného česko-kanadského arktického rostlinného ekologa, který byl v bývalém Československu v letech 1949−1958 politickým vězněm a v roce 2019 obdržel Řád Kanady. Po profesoru Svobodovi je pojmenována česká arktická vědecká infrastruktura na Špicberkách.

Následovalo vystoupení vědeckého redaktora České televize Daniela Stacha, který navštívil Longyearbyen na Špicberkách u příležitosti slavnostního otevření Domu Julia Payera, součásti České arktické vědecké infrastruktury, v roce 2014. Televizní redaktor zdůraznil důsledný mezinárodní přístup českých vědců k řešení výzkumných projektů v Arktidě.

Moderování prezentací tří českých a tří zahraničních arktických vědců s následnou diskusí se ujal vědecký redaktor České televize Vladimír Piskala. Dr. Marie Šabacká, vedoucí Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, prezentovala mezinárodní spolupráci českých vědců v Arktidě, hlavní směry českého arktického výzkumu, kurzy polární ekologie a navazující vědecké konference. Profesor Josef Elster, zakladatel Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, v prezentaci „Příspěvek české vědy k udržitelné Arktidě“ mj. informoval o českém vědeckém výzkumu v Krkonošském národním parku a na švédské polární stanici v Abisku, o České arktické vědecké infrastruktuře na Špicberkách a o uspořádání Týdne vrcholné arktické vědy v roce 2017 v Praze. Dr. Richard Pokorný, vedoucí Institutu Julia Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy (IJP) na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se ve svém příspěvku zaměřil na představení činnosti IJP, jeho výzkumných projektů a publikovaných materiálů včetně nejnovější knihy „Mineral Resources in Iceland: Coal Mining“.

Po prezentacích českých vědců dostali prostor k vyjádření jejich kolegové z Norska, Ruska a Velké Británie. Profesor Kim Holmén, mezinárodní ředitel Norského polárního institutu (NPI) v Longyearbyenu na Špicberkách (Norsko), se ve svém příspěvku zaměřil na historii a činnost NPI, postavení české vědecké stanice na Špicberkách, ohřívání permafrostu a Altlantského oceánu a globální dopad změny klimatu v Arktidě. Profesorka Olga Shaduyko (Morozova) ze Státní univerzity v Tomsku (Rusko) se v příspěvku nazvaném SecNet zaměřila na vysvětlení vzniku a fungování Sibiřské sítě zachycující změny životního prostředí. Síť má v současné době 15 členů, 19 výzkumných stanic a více než 300 terénních monitorovacích míst. Do výzkumu jsou začleněni také původní obyvatelé Severu. Profesor Terry Callaghan, CMG, zakladatel sítě výzkumných stanic INTERACT z Univerzity v Sheffieldu (Velká Británie) a Státní univerzity v Tomsku (Rusko), nejprve zdůraznil půl století spolupráce s českými vědci a pak se zaměřil na popis vzniku, fungování a rozšiřování mezinárodní sítě výzkumných stanic INTERACT, která v letošním roce zahrnuje již 89 pracovišť na celém světě.

Program semináře se poté přesunul do kulturní roviny. Zdeněk Lyčka představil konání kulturně-vědeckých Arktických festivalů, které propojují polární vědce z různých zemí a umožňují české i mezinárodní veřejnosti získávat informace o práci českých a severských vědců v Arktidě a o kultuře původních obyvatel Arktidy. Zdeněk Lyčka poté pozval účastníky webináře na online prohlídku dvou výstav, které jsou na programu Arktického festivalu 2020–21:

Výstava „Česko v Arktidě / Arktida v Česku“  byla prezentována v AARI  ve dnech  7. až 16. dubna 2021 a její další „fyzické“ instalace proběhnou na podzim a v zimě t. r. v Praze, Ústí nad Labem a Dačicích.

„Expedice na severní pól“ je výstava knižních ilustrací a kopií obrazů Julia Payera (1841–1915), největšího arktického badatele pocházejícího z českých zemí a nejslavnějšího malíře polárních krajin vůbec. Výstava vznikla na základě cestopisu J. Payera vydaného v roce 1876 ve Vídni s názvem „Rakousko-uherská expedice na severní pól v letech 1872–74“.

V rámci diskuze zazněly pozitivní ohlasy účastníků s opakovaným uznáním kvalit a spolehlivosti českých vědců a s návrhy na rozšíření mezinárodní spolupráce a studijních výměn.

.