Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

NATO

 

K environmentální bezpečnosti přihlíží NATO již od 60. let 20. století. Ve své Strategické koncepci z roku 2010 NATO identifikovalo změnu klimatu a další environmentální výzvy jako klíčové faktory, které budou ovlivňovat bezpečnost v oblastech zájmu Aliance a budou mít dopady na obranné plánování a vojenské operace. Rovněž v Strategic Foresight Analysis NATO z roku 2017 organizace přiznává významnou roli změně klimatu v mezinárodní bezpečnosti. V nové Strategické koncepci NATO z roku 2022 byla změna klimatu vyhodnocena jako jedna z hlavních bezpečnostních hrozeb nejbližšího desetiletí.

V politické rovině věnuje dlouhodobě NATO zvýšenou pozornost dopadům změny klimatu na proměnu geopolitických poměrů a s tím souvisejícím novým bezpečnostním hrozbám, v prvé řadě ve vztahu k tání Arktidy.

V praktické rovině se ve vztahu ke klimatické bezpečnosti NATO již od 90. let soustředí především na krizové řízení vůči následkům přírodních katastrof.  Za tyto operace je již od roku 1998 zodpovědné Euroatlantické koordinační centrum pro reakci na přírodní katastrofy EADRCC, které rovněž úzce spolupracuje s Mechanismem civilní ochrany EU a Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci OCHA. Pomoc vůči následkům přírodních katastrof přitom NATO poskytuje i partnerským zemím, které rovněž zahrnuje do pravidelných cvičení EADRCC.

Zhruba poslední desetiletí NATO rovněž usiluje o adaptaci vojenských a operačních schopností na změnu klimatu. Důležitou roli v tom sehrává nejen vývoj nového vybavení a zařízení více odolného extrémním klimatickým podmínkám a výcvik v extrémních podmínkách, ale především i snaha o energetickou efektivnost, operační efektivitu misí a operací, např. i snižováním uhlíkové stopy nebo snižováním závislosti na dovozech paliv a vody, a v neposlední řadě i úsilí po ekologické autonomii misí a operací tak, aby nepřispívaly k čerpání zdrojů v oblastech, v nichž zasahují a v nichž změna klimatu a soupeření o zdroje významně přispívají k napětí ve společnosti.

V roce 2021 NATO utváří komplexní klimatickou politiku.  Na summitu v Bruselu došlo k přijetí tzv. Akčního plánu NATO ke změně klimatu a bezpečnosti, postaveného na čtyřech pilířích: budování povědomí o změně klimatu, adaptace na změnu klimatu, mitigace uhlíkové stopy a spolupráce s partnery v otázkách klimatické bezpečnosti. Součástí tohoto pilířového přístupu je také sdílení osvědčených (technologických) postupů mezi spojenci a vytváření nezávazných doporučení. Vyhodnocování naplňování Akčního plánu, včetně veřejných debat na nejvyšší úrovni o bezpečnostních dopadech změny klimatu, se stává pravidelnou agendou summitů.

Součástí zvýšené pozornosti NATO klimatické bezpečnosti je i rozhodnutí o utvoření Centra excelence o změně klimatu a bezpečnosti v Kanadě v roce 2023.

 

.