Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Konference k podpoře výuky českého jazyka v Německu

 

Dne 7. dubna 2022 se zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký zúčastnil Konference k podpoře výuky českého jazyka v Německu konané v Praze v Evropském domě. Konferenci spolupořádaly MŠMT ČR spolu s Česko-německým fondem budoucnosti a s podporou Zastoupení Evropské komise v ČR.
 

Podpora výuky českého jazyka v Německu je tématem, které dlouhodobě zajímá české krajany v jednotlivých spolkových zemích. V minulých letech dostávalo MZV na toto téma řadu námětů od krajanů především ze tří spolkových zemí: Bavorska, Saska a Hesenska. Společně s MŠMT organizovalo v minulém roce rovněž několik pracovních konzultací přímo se zástupci české komunity v Německu, především v Bavorsku.

Dlouho odkládaná konference z důvodů Covid19 jednoznačně ukázala na rostoucí zájem občanů o instituční ukotvení výuky českého jazyka v Německu v posledních letech, a to především na školách. Přirozeně největší zájem o český jazyk projevují komunity v přímo sousedících regionech Bavorska a Saska, kde znalost obou jazyků může hrát velmi důležitou praktickou roli v řadě sektorů, od hospodářství, vědu, kulturu sociální oblast až po politiku, jak správně poznamenali někteří z vystupujících. Právě z těchto regionů, Bavorska a Saska, bylo na konferenci přítomno také nejvíce vystupujících i hostů. Konference se osobně účastnilo kolem šesti desítek hostů, přičemž řada dalších využila hybridní formy konference s připojením on-line. Mezi významnými vystupujícími na konferenci byli zplnomocnění velvyslanci obou zemí Tomáš Kafka a Andreas Künne, představitelé MŠMT náměstek Jindřich Fryč, zástupce Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek, zástupce německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a další.

Program konference byl rozdělen do jednoho obecného a dvou technických bloků. Konference se tak stala částečně přehlídkou dosažených výsledků v posledních letech, místem sdílení pozitivních zkušeností, ale také místem úvah nad rezervami, které na tomto poli stále ještě zůstávají.

Především v projevech prvního bloku nejvíce zazněly hlavní linie významu znalosti jazyka země svého souseda, ať již to bylo v projevech obou velvyslanců, zástupce Česko-německého fondu budoucnosti nebo poslance Německého spolkového sněmu. Právě Jörg Nürnberger poměrně velmi kriticky hovořil o jeho pozitivní česko-německé bilingvní zkušenosti ve vlastní rodině na straně jedné, ale o stále ještě, i po deseti letech, negativní zkušenosti - málo příležitostech najít v Německu školu pro děti, kde by bylo možné češtinu studovat, natož se v ní částečně vzdělávat. S podobně jasnou kritickou linií hovořil o propojení jazyka v kontextu života ve středoevropském regionu, o nutnosti, aby i němečtí manažeři a zaměstnanci koncernů investujících v ČR, jako je např. BMW se svým závodem v Sokolově, přicházeli do Čech již připravení se znalostí českého jazyka. Rovněž Tomáš Jelínek z Česko – německého fondu budoucnosti hovořil o znalosti jazyka jako o bráně do sousední země, nebo v opačném případě o jazykové neznalosti jako překážce efektivního překračování geografické hranice.

Všichni vystupující se shodli, že jazykové možnosti je zapotřebí rozvíjet právě ve vztahu k praktické blízkosti a významu úzké spolupráce mezi oběma zeměmi, významu sociálnímu, hospodářskému i politickému. Jako velmi relevantní poznámku nezávisle na sobě vystupující zmínili, v obavě o úspěšnost dosavadního snažení úvahy o zrušení povinného druhého cizího jazyka ve školní výuce  na jedné nebo druhé straně hranice. Tuto obavu zmínil i německý velvyslanec v Praze Andreas Künne, který část svého projevu přednesl v češtině, který zdůraznil, že jazyk je stavitelem vztahů na všech úrovních.  

O své pozitivní zkušenosti v rozvoji technik výuky jazyka, i výzkumu v této oblasti, se podělili jednotliví vystupující ze skupiny dvaceti pěti odborníků a zástupců českých i německých institucí ve dvou technických blocích konference. Významnou roli v rozvoji jazyků hrají projekty regionální spolupráce podporované z evropských fondů a koordinované MMR ČR nebo projekty přímé spolupráce mezi kraji a městy jako jsou Regensburg, Plzeň, Pirna, Lipsko, Budyšín, Ústí nad Labem a další. Velký praktický význam na rozvoj výuky měla možnost certifikace znalosti českého jazyka. Významným českým institučním příspěvkem jsou například lektoráty v Lipsku a Budyšíně, Erfurtu a Jeně. Prezenční konání konference mělo praktický význam i pro osobní networking mezi specialisty.

Konference je ke zhlednutí zde.

Program konference (PDF, 223 KB)

 

.