Krajané v Manchesteru a Brexit

Setkání s krajany na GK Manchester potvrdilo, že Češi dlouhodobě pobývající ve Spojeném království žijí v tomto momentu nejvíce praktickými otázkami spojenými s životem v brexitové a po-brexitové Británii. Na setkáních s ministrem Petříčkem a zvláštním zmocněncem Krátkým se proto hovořilo primárně o praxi při registracích k tzv. settled a pre-settled status v jednotlivých místech a komunitách, o stupni brexitové informovanosti českých krajanů, o praxi našich úřadů při vydávání českých dokladů nutných k registraci u úřadů britských, o čekacích lhůtách na našich konzulátech, možnostech urychlení administrativních kroků i o důvodech, proč české předpisy neumožňují jejich zasílání poštou. Hovořilo se rovněž o současných potížích českých škol, kterým vždy pomáhali čeští studenti programu Erasmus. Program je již rok v zásadě zbytečně utlumen ze strany některých vysílajících institucí, a to především z důvodu nejistoty a obav o jeho budoucnost ve Velké Británii. Jediné dotazy, které vybočovaly z dominujícího brexitového kontextu, a přesto byly silně rezonující, se týkaly stavu příprav české legislativy pro realizaci korespondečních voleb v roce 2021.

Baterie praktických otázek směřovala na české instituce a nastavení výhledů české návratové politiky, a to opět nejčastěji v širším brexitovém kontextu. Konkrétně se např.  jednalo o nastavení podmínek českých zdravotních pojišťoven při sjednávání zdravotního pojištění v ČR či vydávání českých řidičských průkazů pro naše občany žijící v zahraničí. V neposlední řadě se praktické otázky týkaly také praxe nabývání státního občanství - ať již českého nebo britského.  Ty, kteří byli doposud ve Velké Británii držiteli pouze českého občanství, vede dnes k zájmu o získání občanství britského přirozená snaha vyhnout se postavení cizince ve Velké Británii a jeho praktickým dopadům. Naopak ti, kteří v minulosti získali britské občanství a kteří kvůli odchodu z vlasti ztratili (a v meziobdobí nenabyli) občanství české, jsou nyní silněji motivováni ke znovunabytí občanství českého jednak emočním pocitem oddálení, jednak obavami z faktických důsledků ztráty dřívějšího privilegovaného postavení občana EU. Emočně citlivého tématu zklamání z odchodu Velké Británie z EU se dotkla na pátečním krajanském setkání i nejznámější česká krajanka a současně i věrná zastánkyně setrvání Velké Británie v EU  Lady Milena Grenfell – Baines. (Paní Grenfell-Baines je jedním z  dětí, které Lord Nicholas Winton odvezl z Československa posledním červencovým vlakem  r. 1939. Od roku 1958 má jen občanství Velké Británie. Již po tři desetiletí předsedá spolku přátel Liverpoolské filharmonie a je nositelkou řady ocenění, včetně ceny ministra zahraničních věcí ČR Gratias Agit).

Čeští vysokoškolští studenti v Manchesteru

Druhé krajanské setkání patřilo českým studentům na manchesterské univerzitě a jejich vnímání studentského života ve Velké Británii. V současné době je na univerzitě v Manchesteru asi padesátka českých studentů. Nejčastěji studují ekonomické a finanční obory, které jsou v Manchesteru tradičně silně zastoupené, ale také architektura apod. Studijní portfólium našich studentů je široké a nedá se zcela jednoznačně oborově vymezit. Z diskuse vyplynulo, že od svého studijního působení ve Velké Británii si čeští studenti slibují především rychlý start do praxe. Nejčastěji projevují zájem o práci v mezinárodních a nadnárodních společnostech, ale zapojit se do jejich struktur chtějí většinou přímo doma v ČR.  Zpět do ČR po studiích tak směřuje velká většina z nich. Ti, kteří se ještě do ČR vracet nechtějí, stojí před rozhodovacím momentem. Část by chtěla pokračovat ve svých studiích v zahraničí (Austrálie, USA), někteří mají zájem pracovat v bruselských institucích, další by chtěli zažít začátek své kariéry přímo ve Velké Británii. Jejich pobyt na univerzitě v Manchesteru je motivován nejčastěji konkrétním studiem, ale také velkou mezinárodní studentskou komunitou, která je podle jejich vlastního vyjádření  zajímavější a inspirativnější, než kdyby se univerzitní prostředí opíralo čistě jen o komunitu britskou. Největší přidanou hodnotu svých britských studií spatřují v získání rozhledu i sebedůvěry v mezinárodním prostředí. K bonusům studia a života v UK patří i široká síť užitečných osobních kontaktů a vazeb na  kolegy z jiných zemí, které si z Manchesteru odvezou a které jim zůstanou i do budoucna.

Studenti sami konstatovali, že si nepřipadají být během svých studií v zahraničí odtrženi od aktuálního dění v ČR. Naopak domácí dění je velmi zajímá. Především díky sociálním sítím, zpravodajství a vazbám na kamarády v ČR žijí v Británii de facto obklopení českým děním více, než děním britským. Pro zvláštního zmocněnce bylo velmi pozitivním překvapením,  jak velké nadšení panuje u studentů z vytvoření vlastní česko-slovenské komunity (v komunitě je kromě 50 Čechů také 20 Slováků). Za iniciativou z období před dvěma lety stojí dva aktivní studenti PORG. Ti sice budou letos svá studia v Manchesteru končit (a už se těší do praxe ve dvou velkých společnostech v ČR), ale k převzetí vedení spolku jsou již jsou připraveni další dva členové, kteří se k této roli aktivně přihlásili. Studentský spolek na univerzitě v Manchesteru je mladý, ale již dokázal společně s HK zorganizovat např. některé úspěšné akce k 30. výročí Sametové revoluce. Spolek zatím nemá registraci u MZV (a ani o této možnosti dosud nevěděl), proto se s J. Krátkým dohodl na praktických krocích k formálnímu začlenění mezi ostatní krajanské spolky ve světě. Pro jeho podporu  se osobně vyjádřil i pan ministr Petříček. Studentský spolek v Manchesteru hraje ještě jednou důležitou, lidsky i krajansky velmi cennou roli: některé studentky¨jako dobrovolnice  vyučují v sobotní české škole  děti českých krajanů.

O českém studentském spolku a působení padesátky českých studentů na univerzitě v Manchesteru hovořil Jiří Krátký také s prorektorem a současně vice-kancléřem Manchesterské univerzity Lukem Georghiouem u pracovního oběda. Nutno říci, že prorektor disponoval jasným přehledem a přesnými informacemi. Druhým zajímavým tématem této konverzace byly britské zkušenosti ze snahy o uchopení mezinárodního vědeckého kapitálu Britů působících v zahraničí. Tuto oblast označil prorektor za zatím málo probádanou, ale současně za největší současnou výzvu britského vědeckého světa. Sama osoba prorektora Luka Georghiou dodávala tomuto tématu další dimenzi tím, že sám je profesorem, který se věnuje výzkumu v oblasti implementací domácích i zahraničních inovací.