Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kanada

 

Počty krajanů | Historie | Významní krajané | Kontaktní údaje


Historie

První kontakty Čechů s Kanadou se uskutečnily již v 18. století, kdy z jihu přišli do severních oblastí Moravští bratři a zakládali tam první misie (první - neúspěšná - byla založena již v roce 1752; největší z nich v Ontariu na Thames River vydržela až do roku 1902). K první výrazné emigrační vlně z našich zemí došlo po roce 1860, jednalo se především o chudé lidi z vesnic, kteří v Americe hledali zemi zaslíbenou. Největší příliv krajanů do Kanady nastal po roce 1920, neboť Kanada měla tehdy velmi liberální imigrační politiku. Za prací se stěhovaly celé rodiny především z Moravy a Slezska. V roce 1931 se k českému a slovenskému původu v Kanadě hlásilo již více než 30 tisíc lidí.

Nejstaršími krajanskými spolky byly Sokolská župa kanadská, založená již v roce 1911, a Československý podpůrný spolek ve Winnipegu z roku 1913. Nejaktivnějším byl Československý podpůrný spolek v Montrealu, který již pořádal řadu kulturních akcí. Aktivní byli v té době hlavně Slováci, neboť Čechů bylo poměrně málo.

Doba německé okupace znamenala nový příliv krajanů do Kanady. Všechny krajanské spolky se tehdy semkly a organizovaly sbírky na ochranu republiky.

Těsně po okupaci Československa se v Chicagu sešla čtyřčlenná delegace z Toronta (G. K. Pokorný, K. Buzek, A. Springl, G. Přístupa) s prezidentem Benešem. Toto setkání mělo velký význam, neboť inspirovalo k vytvoření společného výboru krajanů. 25. 6. 1939 se v Torontu konal první československý kongres, kde byl položen základ Národní aliance Slováků, Čechů a Podkarpatských Rusínů, za války přejmenované na Československé národní sdružení, předchůdce dnešního Českého a slovenského sdružení v Kanadě.

Za války sdružení výrazně pomáhalo československému odboji a organizovalo i řadu sbírek na pomoc Červenému kříži. Horlivost Slováků začala upadat a do popředí se dostali čeští emigranti. Po osvobození bylo rozhodnuto, že sdružení bude pokračovat ve své činnosti i v době míru. Činnost se začala dále rozvíjet po komunistickém puči, kdy do Kanady začalo přicházet množství nových, většinou exulantů (statistiky uvádějí počet až 300 tisíc). V tuto dobu vznikaly i další krajanské spolky.

Největší počet krajanů do Kanady přišel ve velké emigrační vlně z roku 1968. Většina z nich však usilovala o rychlou integraci do kanadské společnosti a jejich potřeba sdružovat se ve spolcích nebyla tak silná. Při posledním sčítání lidu v roce 2016 byl počet kanadských obyvatel s místem narození v Československu či ČR evidován v počtu 21.065, ale je odhadován vyšší - až 150.000 lidí.  Krajanská komunita v Kanadě je tak druhou největší českou krajanskou komunitou na světě. Nejvíce krajanů je soustředěno v okolí Toronta (provincie Ontario), další velké komunity žijí ve všech větších městech (Calgary, Edmonton, Montréal, Ottawa, Vancouver). V zemi působí 26 krajanských spolků.


Krajanské spolky

Nejvýznamnějším spolkem je České a slovenské sdružení v Kanadě (ČSSK). Sdružení sídlí v Torontu a má celkem 14 poboček po celé Kanadě. Předsedou byl na léta 2009 - 2011 zvolen Miloš Šuchma. Členové ČSSK se aktivně zapojují do procesu řešení různých problémových okruhů v ČR, které se jich dotýkají a jejichž současný stav nepovažují za ideální. Jedná se především o možnost dvojího občanství, restituce, volební právo a vytvoření podmínek pro návrat osob v důchodovém věku do ČR. V období předsednictví paní Blanky Rohnové (1995 - 1999) začalo ČSSK intenzivněji vystupovat jako lobby ve prospěch ČR. Podporovali vstup ČR do NATO, obhajovali ČR před údajnou diskriminací Romů, pořádali sbírky ve prospěch Moravy postižené záplavami. Později se však situace poněkud zhoršila, neboť v listopadu 1999 byl na mnoho institucí v ČR zaslán otevřený dopis kritizující nevybíravými slovy situaci v ČR. Hlavní stížnosti se týkaly zákona o občanství, blokování oprávněných restitucí, možnosti volit pouze v ČR, nedostatečného potrestání bývalých komunistů, špatně provedené privatizace, legislativy a brutality a nepravd ve sdělovacích prostředcích. Dopis vyvolal velkou diskusi ve vládě i v Parlamentu ČR. Ne všichni krajané se s ním však ztotožnili. V současné době se vztahy opět zlepšily. ČSSK pořádá každé dva roky kongres, na který pravidelně zve zástupce politického i veřejného života ČR.

Dalším významným spolkem je Masarykův ústav, který sídlí na torontském předměstí Masaryktown a zaměřuje se na uchování českého jazyka a tradic, pořádá kurzy češtiny, půjčuje české knihy a videokazety a vydává čtrnáctideník v češtině Nový domov.

Komenského institut v Montrealu se rovněž snaží o propagaci české kultury a soustřeďuje se zejména na českou hudbu.

K aktivním spolkům s celokanadskou působností patří také Sokol Kanada, který má celkem 4 jednoty (Toronto, Ottawa, Montreal, Kitchener-Waterloo-Guelph), a Společnost pro vědy a umění s pobočkami v Ottawě, Torontu, Montrealu, Edmontonu a Vancouveru. Poslední tři spolky jsou menší a mají pouze lokální působnost - Český kulturní klub v Ottawě, Československá podpůrná jednota ve Winnipegu a Nové divadlo v Torontě.

V posledních letech se rozrostl počet českých škol u krajanských komunit - při Masarykově ústavu, v Oakville či Kitcheneru. Samostatně působí Česká škola Calgary či Česká škola Montreal.


Krajanská média

V Kanadě vychází řada krajanských novin a časopisů, z nichž nejvýznamnější jsou Nový domov (nejčtenější časopis, příspěvky stálých spolupracovníků, články z krajanského tisku v USA) a Satellite, ve Winnipegu pak vychází časopis Říčka. V Torontu působí krajanská televize Nová Vize.


 

přílohy

Krajane-Kanada 63 kB doc (Word dokument) 26.8.2008

.