Největšími příjemci české zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2014 byly Moldavsko, následované Etiopií, Bosnou a Hercegovinou a Mongolskem. Česká republika pomáhala zejména v deseti prioritních zemích; nově do seznamu přibyla i Ukrajina, kde je prioritou obnova země po konfliktu a zkvalitnění veřejné správy. Celkem ČRA v loňském roce vynaložila na rozvojovou spolupráci v zahraničí 478 milionů korun z prostředků státního rozpočtu.

Jak zdůraznil ředitel ČRA Michal Kaplan, polovina projektů byla realizována formou veřejné zakázky pro podnikatelské subjekty, zbytek tvořily dotace pro univerzity a nestátní neziskové organizace. Specifickou formu realizace představují rozpočtová opatření pro ostatní orgány státní správy, které partnerským zemím předávají transformační zkušenosti a zkušenosti s přípravou na vstup do EU.

Téměř čtvrtina prostředků směřovala do sektoru zemědělství, stejně jako do sektoru vody a sanitace, které tradičně patří k prioritám české rozvojové spolupráce. Za nimi následuje zdravotnictví, vzdělávání a sociální pomoc. Pomoc v těchto sektorech je důležitá, neboť přímo přispívá k plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), které si mezinárodní společenství vytyčilo v roce 2000.

Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí, dodal, že Česká rozvojová agentura v roce 2014 realizovala projekty za téměř 0,5 miliardy korun, a to s relativně nízkým počtem 17 zaměstnanců a nízkým administrativním rozpočtem 4,5 %, což svědčí o efektivitě rozvojové spolupráce. Náměstek Tlapa také vyzdvihl rozšíření vzájemné spolupráce mezi soukromými firmami a neziskovými organizacemi, což může přispět k většímu dopadu rozvojových projektů.

Česká rozvojová agentura vloni podpořila 214 projektů zahraniční rozvojové spolupráce

Česká rozvojová agentura vloni podpořila 214 projektů zahraniční rozvojové spolupráce