Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2017

 

Na humanitární pomoc ČR do zahraniční v roce 2017 vláda vyčlenila 130 mil. Kč. Operační strategie shrnuje na pozadí globálních humanitárních potřeb a výsledků humanitární pomoci ČR 2016 hlavní priority na rok 2017.

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2017

 

Cílem operační strategie je shrnout základní zaměření humanitární pomoci ČR v roce 2017 na pozadí globálních humanitárních potřeb a přijatých mezinárodních závazků při zachování kontinuity humanitárního působení ČR ve světě a při maximálně efektivním využití disponibilních prostředků.

 

1. Definice humanitární pomoci, základní humanitární zásady, aktéři a způsoby poskytování

 

Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí z roku 2010.[1] Humanitární pomoc (dále HP) je v něm definována jako souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí zasažených mimořádnou událostí (zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem), jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.

Poskytování HP se globálně řídí základními mezinárodními humanitárními principy lidskosti (cílem je záchrana lidských životů), nestrannosti (pomoc se poskytuje výhradně na základě potřebnosti), neutrality (humanitární pomoc nestraní žádnému aktérovi příp. konfliktů) a nezávislosti (pomoc se neřídí politickými ani jinými zájmy dárce ani příjemce), k nimž se ČR přihlásila v roce 2006 prostřednictvím potvrzení zásad Dobrého humanitárního dárcovství (GHD)[2].

 

ČR uznává a podporuje zásadní roli OSN v oblasti koordinace humanitární akce a obhajoby dostupnosti humanitární pomoci i ochrany humanitárních pracovníků (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí UNOCHA, clusterový systém, CERF) i významný podíl agencií a programů OSN (z hlediska ČR zejména UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP a IOM - organizace se zvláštním vztahem k OSN) na vyhodnocování humanitárních potřeb a realizaci HP. V rámci historicky prvního Světového humanitárního summitu se ČR přihlásila k Agendě pro humanitu vyhlášené generálním tajemníkem OSN a k hlavním závazkům, které z ní vyplývají a jsou shrnuty v iniciativě Grand Bargain[3]. ČR se rovněž snaží v rámci poskytování humanitární pomoci zohledňovat potřeby prevence, připravenosti a odolnosti v souladu s Globálním akčním rámcem ze Sendai na období 2015–2030[4].

ČR podporuje působení Mezinárodního červeného kříže (ICRC, IFRC) a národních organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce zejména v nestabilních oblastech, při prosazování mezinárodního humanitárního práva a při řešení a prevenci katastrof v místním měřítku.

Jako člen EU se ČR podílí také na aktivním působení Evropské unie v oblasti HP prostřednictvím naplňování Evropského konsensu o humanitární pomoci. Těžiště vzájemné spolupráce a koordinace v rámci EU spočívá v prosazování a praktické realizaci zásad dobrého dárcovství, včetně důrazu na kvalitní vyhodnocování potřeb, na koordinované poskytování pomoci a rovnoměrné financování humanitárních krizí.

 

            Jak vyplývá z výše uvedené definice, humanitární pomocí ČR se rozumí jak okamžitá reakce na ad hoc katastrofu přírodní či lidmi způsobenou (včetně konfliktů), tak následná pomoc při obnově základních životních podmínek. Součástí humanitární pomoci ČR je rovněž prevence a snižování rizika katastrof a zvyšování odolnosti vůči nim, a také pomoc při vleklých (komplexních) humanitárních krizích. Důležitá je vzájemná návaznost a synergie humanitárních a rozvojových aktivit (Linking Relief, Recovery and Development, LRRD), která může přispívat k celkovému posilování odolnosti zranitelných zemí a regionů. Tu ČR prakticky implementuje zejména v prioritních zemích své dvoustranné rozvojové spolupráce, kde má k dispozici příslušné personální i finanční kapacity (v roce 2016 např. humanitárně-rozvojová reakce na dopady jevu El Niňo v Etiopii nebo podpora reintegrace navrátilců v Afghánistánu).

 

ČR, podobně jako jiní dárci, využívá tři základní formy poskytování humanitární pomoci:

  • 1) finanční (peněžní dary mezinárodním i nevládním organizacím a dalším institucím, dotace českým humanitárním neziskovým organizacím, souhlasy s čerpáním pro ZÚ ČR v cílové zemi; včetně inovativních forem přímého financování humanitárních potřeb příjemců formou cash for work, mikrograntů či voucherů v rámci podpořených projektů NNO i MeO) – ve všech fázích HP;

  • 2) materiální (v součinnosti s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru - GŘ HZS, se Správou státních hmotných rezerv – SSHR, případně s firmami, neziskovými organizacemi a ZÚ ČR v zahraničí) – zpravidla v rámci okamžité pomoci;

  • 3) expertní (rovněž v součinnosti s GŘ HZS) – v rámci okamžité pomoci (záchranáři, zdravotníci, logistická podpora) a posilování odolnosti/prevence katastrof.

     

    2. Globální humanitární výzvy a potřeby

               

    V roce 2017 lze stejně jako v předešlém roce očekávat významné humanitární potřeby v souvislosti s pokračujícími závažnými konflikty v Sýrii, Iráku, Jemenu, Jižním Súdánu, Středoafrické republice (SAR) či na Ukrajině, včetně nuceného vysídlení a dalších dopadů na sousední země a regiony. Přetrvávají také primární i sekundární humanitární dopady jevu El Niňo v zemích jižní i východní Afriky a jihovýchodní Asie. Komplexní humanitární výzvy jsou nadále spojeny se situacemi bezpečnostně-politické nestability, chudoby a současně dopadů klimatických změn v tzv. křehkých zemích, zejména v regionech Sahelu/Západní Afriky, zemí kolem Čadského jezera a Afrického rohu, na palestinských územích (PAÚ) včetně Gazy či v Afghánistánu a zemích s velkým počtem afghánských uprchlíků (Írán, Pákistán). Tyto humanitární problémy se odrážejí v humanitárních výzvách OSN a ICRC, jakož i v humanitární strategii EU. V rámci svých možností na ně bude nadále reagovat i Česká republika.

     

    2.1. Globální humanitární přehled OSN na rok 2017

    Zásadním nástrojem pro identifikaci globálních humanitárních potřeb OSN je tzv. Humanitární programovací cyklus (HPC), který u jednotlivých cílových zemí zahrnuje analýzu potřeb, strategický plán reakce, mobilizaci zdrojů, implementaci, monitoring a evaluaci. Globální humanitární přehled 2017 shrnuje výzvy na financování humanitárních potřeb 93 mil. lidí v hodnotě 22,2 mld. USD v 33 zemích. Vedle zemí a regionů subsaharské Afriky a blízkovýchodních krizí v Sýrii, Iráku a Jemenu zahrnuje také Afghánistán, Barmu/Myanmar, Palestinu a Ukrajinu, jakož i čtyři regionální výzvy týkající se uprchlíků ze Sýrie, Jižního Súdánu, Nigérie a Burundi.

    Mezi největší a stále rostoucí výzvy patří pomoc Sýrii a syrským uprchlíkům v sousedních zemích (dohromady 8 mld. USD), Jižnímu Súdánu včetně uprchlíků z tého země v regionu (souhrnně 2,5 mld.), Jemenu (2 mld.) a Nigérii včetně regionu (1,05 mld. USD). Právě situace v Nigérii si spolu s Afghánistánem (vzhledem ke krizi s nuceným vracením afghánských uprchlíků z Pákistánu) a Haiti (po loňských přírodních katastrofách) vyžádala největší nárůst potřeb oproti roku 2016.

    ČR se v roce 2017 v rámci humanitárních výzev a strategických plánů OSN zaměří zejména na krize v Jemenu a Nigérii (pomoc Sýrii, Jižnímu Súdánu a Haiti bude převážně realizována v součinnosti s neziskovým sektorem).

     

    2.2. Humanitární výzva Mezinárodního Červeného kříže na rok 2017

    Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) v tradiční Výzvě na katastrofy (1,6 mld. CHF) shrnuje požadavky na financování operací zejména ve prospěch vnitřně vysídlených, zraněných, zadržených či jinak znevýhodněných lidí v konfliktních oblastech. Mezi největší operace ICRC budou i v r. 2017 patřit Sýrie (178 mil. CHF uvnitř země + 48 mil. v Libanonu a 33,75 mil. v Jordánsku) a Irák (125 mil.) na Blízkém východě, Jižní Súdán (126 mil.), Nigérie (81,6 mil.), Somálsko (72,5 mil.) a Konžská demokratická republika (68,5 mil.) v Africe, jakož i Afghánistán (93 mil.) a Ukrajina (60 mil. + 15 regionální kancelář v Moskvě pro uprchlíky). Mezi deset největších operací ICRC patří nadále také PAÚ a Jemen (49,7 resp. 48,5 mil. CHF). Také v případě ICRC oproti roku 2016 roste odhad potřeb zejména pro Sýrii, Irák, Nigérii a Afghánistán.

    ČR s ICRC tradičně spolupracuje v Sýrii, v roce 2017 nelze vyloučit ani součinnost v Jemenu či Nigérii.

     

    2.3. Humanitární strategie EU na rok 2017

                Generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc (DG ECHO) je významným globálním dárcem i zastáncem zásad dobrého humanitárního dárcovství. Ve své roční strategii identifikuje priority tematické i geografické, s využitím vlastních analytických nástrojů a indexů zranitelnosti.

    DG ECHO chce i vzhledem ke stále rostoucím humanitárním potřebám při stagnujícím rozsahu financování klást nadále důraz na posilování prevence, připravenosti a odolnosti ve všech humanitárních operacích. Celkovým strategickým cílem pak bude zefektivňování humanitárních aktivit v souladu se závěry Světového humanitárního summitu zakotvenými v dokumentu Grand Bargain. Pokračující tematickou prioritou humanitární pomoci EU bude vzdělávání v kontextu humanitárních krizí a také nucené vysídlení, včetně humanitární ochrany.

    Z geografického hlediska se EK zaměří na země s vysokou zranitelností vzhledem ke konfliktům, katastrofám či celkové křehkosti, a to zejména v subsaharské Africe (Mali a Nigérie/Sahel; Čad, Kamerun a SAR; Jižní Súdán a Súdán; Africký roh), v severní Africe (Alžírsko a Libye) a na Blízkém východě (Sýrie, Irák, Jemen, Palestina), a dále krizové oblasti v sousedství EU (Turecko, Ukrajina, západní Balkán). Mezi opomíjenými krizemi, na které DG ECHO vyčlení 14,5 % ročního rozpočtu, jsou vedle místních konfliktů a menšin v zemích jako Alžírsko, Barma/Myanmar, Filipíny nebo Kolumbie zařazeny také opomíjené uprchlické komunity (uprchlíci ze SAR v Čadu a Kamerunu) a celé země postižené neřešenými konflikty (Jemen, Mali, Pákistán, Súdán).

    ČR bude pokračovat v aktivní součinnosti s EK a ČS EU při poskytování humanitární pomoci, při apelování na dodržování mezinárodního humanitárního práva a zejména též při naplňování reformních závazků vyplývajících z dokumentu Grand Bargain.

     

    3. Humanitární pomoc ČR v roce 2017

     

    3.1. Shrnutí humanitární pomoci ČR poskytnuté do zahraničí v roce 2016

    Na humanitární pomoc v roce 2016 byly původně vyčleněny 73 mil. Kč; v průběhu roku byl rozpočet navýšen o dalších 30,79 mil. Kč na pomoc Sýrii (UV 588/2016) a Libanonu (NNV z roku 2015) a na realizaci programu MEDEVAC při ZÚ ČR v zahraničí (1,9 mil. z rozpočtu MV). Během roku 2016 bylo z humanitárního rozpočtu MZV podpořeno celkem 35 humanitárních projektů ve 25 zemích v souhrnné hodnotě 101.241.690,53 Kč.

                Téměř 70 % rozpočtu (72 mil. Kč) bylo vynaloženo na humanitární pomoc v souvislosti s konflikty v Sýrii, Iráku, Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Afghánistánu a nuceným vysídlením z těchto zemí v příslušných regionech.

                V souvislosti s přírodními katastrofami podpořila ČR v roce 2016 zejména obnovu po záplavách v Barmě/Myanmaru a po zemětřesní v Nepálu (celkem 10 mil. Kč), dále země jižní Afriky postižené suchem v důsledku jevu El Niňo, Ekvádor po ničivém zemětřesení a Makedonii se Srí Lankou po záplavách (celkem 9,5 mil. Kč).

                Na potřeby zemí s komplexními a dlouhodobými humanitárními problémy (prioritní země ZRS ČR Etiopie a PAÚ, další africké země) bylo vynaloženo 10 mil. Kč.

                 Na realizaci humanitární pomoci ČR v zahraničí se v roce 2016 podílely české i zahraniční nevládní organizace (78,75 % prostředků), mezinárodní organizace (15 %), ZÚ ČR v Ammánu, Bejrútu, Kyjevě a Rabatu (5 %) a MV – GŘ HZS (1,25 %).

               

    Přehled naplnění Operační strategie 2016 (ve znění jejího střednědobého vyhodnocení)

Termín

Plánovaná částka (Kč)

Realizace (Kč)

Konkretizace

I. čtvrtletí

 

10.000.000

 

10.000.000

15.000.000

 

10.000.000

 

10.000.000

15.000.000

Dotační řízení:

Komplexní krize (Etiopie, Jižní Súdán, SAR)

Obnova (Barma, Nepál)

Sýrie, Irák + region

II. čtvrtletí 

10.000.000

 

 

+ 3.892.426

+ 1.900.000

14.570.264

 

 

3.891.380,40

1.633.655,40

Follow-up HP 2015 (konflikt Sýrie, lepra Afrika + Indie, migrace Řecko + Turecko)

NNV 2015 - Libanon

MEDEVAC ZÚ Ammán, Dillí, Kyjev, Rabat

III. čtvrtletí

+ 25.000.000

23.367.152,73

Sýrie dle UV 588/2016 dotace + materiální pomoc

III.–IV. čtvrtletí

13.000.000

 

13.000.000

Účelové příspěvky, mez. programy:

UNHCR – Írán, IOM – Afghánistán, UNRWA – PAÚ, UNICEF – Jižní Súdán, CERF (Afrika), OCHA (bez geografického určení)

Průběžně

15.000.000

9.779.238

Ad hoc humanitární krize

(Afrika jižní, Ekvádor, Makedonie, Srí Lanka)

Celkem

73.000.000

+30.792.426

72.349.502

+28.892.188,53

 

 

 

3.2. Doporučení prvního peer review OECD/DAC pro humanitární pomoc ČR

            V rámci historicky prvního vyhodnocení (peer review) systému ZRS ČR ze strany Výboru pro rozvojovou pomoc OECD byla rovněž posouzena humanitární pomoc ČR. Kladně byla hodnocena zejména součinnost s GŘ HZS a neziskovým humanitárním sektorem a zaměření na DRR a odolnost. Poskytnuta byla dvě systémová doporučení, která zdůrazňují větší koncentraci na menší počet teritoriálních i tematických priorit a partnerů.

            Implementace těchto doporučení proběhne na strategické i praktické rovině, s využitím probíhajícího procesu přípravy nové Strategie ZRS ČR na období 2018–30, nových programů spolupráce s prioritními zeměmi dvoustranné ZRS ČR a případných legislativních změn. V humanitární oblasti tak bude možné zakotvit větší vzájemnou návaznost ZRS a HP, soustavnější podporu křehkých zemí a soustavnější zaměření na snižování rizika katastrof a odolnost, což odpovídá závazkům ČR z prvního Světového humanitárního summitu. V souladu s iniciativou Grand Bargain bude také pokračovat úsilí o předvídatelnější financování programů vybraných humanitárních partnerů a o zvyšování podílu humanitárních prostředků investovaných do místních kapacit v postižených zemích a regionech.

 

Přehled humanitárních doporučení z peer review OECD/DAC

 

Kap. 7 Humanitární pomoc – doporučení OECD/DAC

Znění doporučení

Způsob zohlednění

  1. Česká republika by se měla zaměřit na svou komparativní výhodu v oblasti humanitární pomoci a dále rozvíjet svůj specifický přístup; to by jí pomohlo maximalizovat svou efektivitu a vliv a zároveň rozšířit rozsah své spolupráce s jinými dárci.
  2. Česká republika by měla své finanční prostředky určené na humanitární pomoc dělit mezi menší počet krizí a racionalizovat svůj finanční kalendář tak, aby více odpovídal její administrativní kapacitě.

 

Zohlednění v celkové Strategii ZRS ČR i operačních strategiích HP s využitím aktuálně rostoucího rozpočtu na HP. Posílení spolupráce s MŽP (= oblast prevence, připravenosti a odolnosti)

 

Evt. navýšení limitu pro jednotlivou akci HP, snaha o prosazení programového financování vybraných humanitárních partnerů (MeO i NNO).

 

3.3. Priority humanitární pomoci ČR v roce 2017

Na humanitární pomoc ČR poskytovanou do zahraničí byla pro rok 2017 schválena částka 130 mil. Kč[5]; kromě toho bude do humanitárního rozpočtu zahrnuta část prostředků pro Sýrii dle UV 588/2016 (předběžně min. 20 mil. Kč na dotační projekty) a výhledově též účelově vázané nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2016 v celkové výši 2,55 mil. Kč (na MEDEVAC a Sýrii).

ČR bude při financování HP nadále usilovat o podporu zemí trpících konfliktem a nuceným vysídlením, včetně uprchlíků z těchto zemí a hostitelských komunit v příslušném regionu, s důrazem na humanitární ochranu, zdravotní péči a vzdělávání. V souladu se závazky přijatými na prvním Světovém humanitárním summitu a shrnutými v dokumentu Grand Bargain i s doporučením OECD/DAC se bude ČR v zemích postižených konflikty, katastrofami i komplexními humanitárními krizemi zaměřovat na podporu místních kapacit a efektivních řešení, včetně důrazu na snižování strukturální zranitelnosti a posilování odolnosti v souladu s cíli Globálního akčního plánu ze Sendai.

ČR bude nadále přednostně reagovat na humanitární problémy prioritních zemí ZRS ČR a dbát na řádnou návaznost humanitárních a rozvojových aktivit, jakož i podporu místních kapacit a budování integrovaných řešení, posilování připravenosti, managementu rizik a odolnosti.

V návaznosti na globální vyhodnocení humanitárních potřeb i na dosavadní humanitární působení budou mezi teritoriální priority ČR v humanitární oblasti nadále patřit prioritní země bilaterální ZRS a evt. TRANS ČR (Afghánistán, Barma/Myanmar, Etiopie, PAÚ, Zambie) a další země se závažnými humanitárními problémy a významnou českou přítomností v regionech Blízkého východu (Sýrie, Irák) a subsaharské Afriky (Jižní Súdán, SAR; nově též Nigérie). Ve všech případech budou zohledňovány též regionální dopady zejména nuceného vysídlení, ale i přírodních a klimatických jevů.

 

Vzhledem k navýšení humanitárního rozpočtu budou posíleny částky poskytované na jednotlivou humanitární aktivitu až do výše stávajícího limitu 5 mil. Kč, který bude výhledově zvýšen. Tím dojde k další koncentraci humanitárních aktivit ČR na menší počet zemí a regionů v souladu s příslušným doporučením OECD/DAC a s výhledem na zavedení víceleté programové spolupráce s vybranými nevládními i mezinárodními partnery.

MZV ČR bude při realizaci humanitární pomoci dbát na součinnost se zákonným spolugestorem humanitární pomoci poskytované do zahraničí (MV – GŘ HZS) a na koherenci s dalšími humanitárně zaměřenými programy v gesci MV (Stálý humanitárně-zdravotní program MEDEVAC a Program MV na asistenci uprchlíkům v regionech původu). V případě potřeby zajištění dodávky materiální pomoci z ČR bude rovněž pokračovat spolupráce s Ministerstvem obrany (přeprava) a se Správou státních hmotných rezerv (komodity).

ČR bude i nadále soustavně spolupracovat s českými, místními i mezinárodními neziskovými humanitárními organizacemi, jejichž přidanou hodnotou je zpravidla kvalitní zapojení místních příjemců do identifikace a realizace pomoci a využívání efektivních a inovativních forem pomoci. Zejména v zemích s obtížným humanitárním přístupem a zásadním významem mezinárodního humanitárního práva bude ČR nadále spolupracovat rovněž s ICRC a národními asociacemi Červeného kříže a Červeného půlměsíce. ČR bude jako v předchozích letech usilovat též o pokračování transparentní a předvídatelné spolupráce s hlavními mezinárodními humanitárními organizacemi a programy, zejména s UNHCR, IOM, UNICEF, UNRWA a WFP.

 

Z hlediska forem spolupráce budou v I. čtvrtletí 2017 realizována dotační výběrová řízení na projekty pomoci Sýrii (prostředky dle UV 588/2016), Iráku a zemím s komplexními problémy v Africe (Etiopie, Jižní Súdán, Keňa, Nigérie, SAR) a Asii (Barma/Myanmar, Nepál), a to v zájmu předvídatelnosti a pokračování dlouhodobých aktivit. Dle potřeby bude rovněž připravena a realizována další dodávka materiální pomoci do Sýrie.

V I.–II. čtvrtletí budou realizovány aktivity navazující na přísliby ČR např. z donorských konferencí a na humanitární projekty z předchozího roku dle námětů ZÚ a SM ČR v zahraničí (celkový přehled námětů a možností jejich realizace je obsažen v příloze).

V červenci bude v návaznosti na operační strategii provedeno střednědobé vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu i globálních humanitárních potřeb.

Dle jeho výsledků a v závislosti na stavu disponibilních prostředků budou ve III.–IV. čtvrtletí přednostně podpořeny aktivity humanitárních fondů a agencií OSN (CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP) a s IOM, s důrazem na podfinancované a opomíjené programy a na tematické priority v oblasti potravinové pomoci a výživy (evt. v kombinaci výživy a vzdělávání zranitelných dětí) i v oblasti DRR a odolnosti.

Během celého roku bude k dispozici dostatečná finanční rezerva pro reagování na ad hoc katastrofy, epidemie či jiné naléhavé humanitární krize.

 

3.4. Předběžné rozvržení čerpání rozpočtu na HP v roce 2017

 

Termín

Částka (Kč)

Způsob využití

Příjemce

I.–IV. čtvrtletí

30.000.000

 

Ad hoc humanitární krize (průběžně dle potřeb)

OSN, IOM, ICRC/IFRC, NGOs, GŘ HZS, lokální partneři

I. čtvrtletí

 

 

40.000.000

 

 

 

20.000.000

 

20.000.000

Dotační řízení:

 

Komplexní krize (B/M, Etiopie,  Jižní Súdán, Keňa, Nepál, Nigérie, SAR)

 

Irák + iráčtí a syrští uprchlíci

 

Sýrie (UV 588/2016)

 

 

NGOs registrované

v ČR

I.–II. čtvrtletí

10.000.000

Urgentní přislíbené projekty:

Afghánistán/Pákistán/Írán

(o. p. 16. a 23. 9.)

Izrael (o. p. 25. 11.)

 

Nigérie (výzva MSF)

 

Srí Lanka (o. p. 26. 5.)

 

UNHCR/IOM

 

Židovský národní fond

 

ICRC/Niger.ČK/jiné

 

Projekt místní správy SL

III.–IV. čtvrtletí*

30.000.000

 

Další náměty ZÚ, mezinárodní spolupráce (zejm. Haiti, Jemen, PAÚ, Ukrajina)

ICRC, IOM, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP, místní NGOs

Celkem

150.000.000

 

 

*) na základě střednědobého vyhodnocení humanitárních potřeb v červenci 2017 a stavu HP rozpočtu

 

 

Příloha: přehled námětů ZÚ a SM ČR na HP ČR v roce 2017

 


[1] Zákon č. 151/2010 Sb. o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a     o změně souvisejících zákonů, v platnosti od 1. 7. 2010.

[2] Deklarace „Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship“ byla přijata skupinou dárcovských zemí a EK 17. 6. 2003; další dárci se přidávali individuálně (ČR v r. 2006); EU přijala deklaraci kolektivně v rámci schválení Evropského konsensu o humanitární pomoci v roce 2007.    

[3] Dokument „Grand Bargain“ představuje souhrn námětů na zefektivnění globálního humanitárnho systému zejména v působnosti jednotlivých dárcovských států i humanitárních organizací s důrazem na oblast financování humanitární pomoci (nevázanost, předvídatelnost, zaměření na místní potřeby, víceleté financování, inovativní formy, snižování administrativní zátěže).

[4] Globální rámec byl přijat na 3. světové konferenci ke snižování rizika katastrof v japonském Sendai v březnu 2015, navazující indikátory v listopadu 2016; ČR se na formulaci globálního rámce i indikátorů aktivně podílela.

[5] Usnesení vlády ČR č. 631 z 11. července 2016 k dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráci v roce 2017 a ke střednědobému výhledu jejího financování do roku 2019.

přílohy

Operační strategie humanitární pomoci ČR 2017 120 kB doc (Word dokument) 19.1.2017

Operační strategie HP2017 - náměty 56 kB doc (Word dokument) 19.1.2017

.