Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2015

 

Cílem operační strategie je shrnout základní zaměření humanitární pomoci ČR v roce 2015 na pozadí globálních humanitárních potřeb a přijatých mezinárodních závazků.

 

1. Definice humanitární pomoci, základní zásady a způsoby jejího poskytování

 

Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí z roku 2010.[1] Humanitární pomoc (dále HP) je v něm definována jako souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí zasažených mimořádnou událostí (zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem), jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.

Poskytování HP se globálně řídí základními mezinárodními humanitárními principy lidskosti (cílem je záchrana lidských životů), nestrannosti (pomoc se poskytuje výhradně na základě potřebnosti), neutrality (humanitární pomoc nestraní žádnému aktérovi příp. konfliktů) a nezávislosti (pomoc se neřídí politickými ani jinými zájmy dárce ani příjemce), k nimž se ČR přihlásila v roce 2006 prostřednictvím potvrzení zásad Dobrého humanitárního dárcovství (GHD)[2].

ČR uznává a podporuje zásadní roli OSN v oblasti koordinace humanitární akce a obhajoby dostupnosti humanitární pomoci i ochrany humanitárních pracovníků (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí UNOCHA, clusterový systém) i významný podíl agencií a programů OSN na realizaci HP a vyhodnocování humanitárních potřeb.

ČR rovněž podporuje působení Mezinárodního červeného kříže (ICRC, IFRC) a národních organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce zejména v nestabilních oblastech, při prosazování mezinárodního humanitárního práva a při řešení a prevenci katastrof v místním měřítku.

Jako člen EU se ČR podílí také na aktivním působení Evropské unie v globální oblasti HP prostřednictvím naplňování Evropského konsensu o humanitární pomoci. Těžiště vzájemné spolupráce a koordinace spočívá v prosazování a praktické realizaci zásad dobrého dárcovství, včetně důrazu na kvalitní vyhodnocování potřeb, na koordinované poskytování pomoci a rovnoměrné financování humanitárních krizí.

            Jak vyplývá z výše uvedené definice, humanitární pomocí se rozumí jak okamžitá reakce na ad hoc katastrofu, tak následná pomoc při obnově základních životních podmínek. Součástí humanitární pomoci ČR je rovněž prevence a snižování rizika katastrof a zvyšování odolnosti vůči nim[3], a také pomoc při vleklých (komplexních) humanitárních krizích. Důležitá je vzájemná návaznost a synergie humanitárních a rozvojových aktivit (Linking Relief, Recovery and Development, LRRD), která může přispívat k celkovému posilování odolnosti zranitelných zemí a regionů. Tu ČR prakticky implementuje zejména v prioritních zemích své dvoustranné rozvojové spolupráce, kde má k dispozici příslušné personální i finanční kapacity (v roce 2014 např. po povodních v Bosně a Hercegovině a Srbsku, od okamžité pomoci, přes časnou i trvalou obnovu po prevenci a připravenost).

ČR, podobně jako jiní dárci, využívá tři základní formy poskytování humanitární pomoci:

• 1) finanční (peněžní dary mezinárodním i nevládním organizacím ad. institucím, dotace českým neziskovým organizacím) – ve všech fázích HP;

• 2) materiální (v součinnosti s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, GŘ HZS) – zpravidla v rámci okamžité pomoci;

• 3) expertní (rovněž v součinnosti s GŘ HZS) – v rámci okamžité pomoci (záchranáři, zdravotníci) a posilování odolnosti/prevence katastrof.

   

  2. Globální humanitární výzvy a potřeby

              V roce 2015 lze stejně jako v předešlém roce očekávat významné humanitární potřeby v souvislosti s pokračujícími závažnými konflikty v Sýrii, Iráku, Jižním Súdánu, Středoafrické republice či na Ukrajině. Přetrvávají také primární i sekundární humanitární dopady epidemie eboly v západoafrických zemích Guineji, Libérii a Sieře Leone. Komplexní humanitární výzvy jsou nadále spojeny se situacemi bezpečnostně-politické nestability, chudoby a současně dopadů klimatických změn, jako v regionech Sahelu a Afrického rohu i v Jemenu, Afghánistánu či Pákistánu. Tyto humanitární problémy se odrážejí v globálních humanitárních výzvách OSN a ICRC, jakož i v humanitární strategii EU. V rámci svých možností na ně bude nadále reagovat i Česká republika.  

   

  Humanitární programovací cyklus OSN v roce 2015

  Zásadním nástrojem pro identifikaci globálních humanitárních potřeb OSN, který nahradil Konsolidovanou humanitární výzvu (CAP - Consolidated Appeals Process), je od roku 2014 tzv. Humanitární programovací cyklus (HPC), který u jednotlivých cílových zemí zahrnuje analýzu potřeb, strategický plán reakce, mobilizaci zdrojů, implementaci, monitoring a evaluaci. Shrnující dokument představuje Globální humanitární přehled 2015, který shrnuje výzvy na financování humanitárních potřeb téměř 78 mil. lidí v hodnotě 16,4 mld. USD v 15 zemích (vedle zemí a regionů subsaharské Afriky a blízkovýchodních krizí v Sýrii, Iráku a Palestině také Afghánistán, Barma/Myanmar, Jemen a Ukrajina).

  Téměř polovinu prostředků žádá OSN na pomoc lidem postiženým konfliktem v Sýrii v rámci již tradičních dvou programů: Humanitární plán pomoci pro Sýrii (SHARP – uvnitř Sýrie počítá s pomocí ve výši 2,8 mld. USD) a Syrský regionální plán pomoci (RPP - v sousedních zemích očekává pomoc ve výši 4,4 mld. USD). Rostou nároky na pomoc v Jižním Súdánu + uprchlíkům z této země v regionu (2,5 mld.) i pro Irák (1,2 mld.) a Středoafrickou republiku (přes 900 mil. USD). Procentuálně nejvíce vzrostla výzva pro Ukrajinu (o 468 % - na 189 mil. USD).  

   

  Humanitární výzva Mezinárodního Červeného kříže na rok 2015

  Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) v tradiční Výzvě na katastrofy (rekordních 1,4 mld. CHF) shrnuje požadavky na financování operací zejména ve prospěch vnitřně vysídlených, zraněných, zadržených nebo znásilněných lidí v konfliktních oblastech. Mezi největší operace ICRC budou i v r. 2015 patřit Sýrie (164 mil. CHF), Jižní Súdán (131 mil.), Afghánistán (80 mil.), Irák (78 mil.), Somálsko (74 mil.) a Konžská demokratická republika (63 mil.). ICRC bude dále významně přítomná i v Palestině, Mali, Středoafrické republice a na Ukrajině. Na pomoc obyvatelstvu trpícímu konflikty, tj. situacemi, na něž se vztahuje Mezinárodní humanitární právo (jehož je ICRC globálním garantem), budou celkem vynaloženy tři čtvrtiny rozpočtu. Kromě toho ICRC bude nadále podporovat účinnou reakci na ebolu. Na základě svých zkušeností z konfliktních oblastí a s přihlédnutím k současným negativním trendům v /ne/respektování humanitárního prostoru se ICRC i v roce 2015 bude zaměřovat na zajišťování kvalitního, vyjednaného přístupu, na komplexní reakci a na prohloubené partnerství jak s národními asociacemi ČK, tak s dalšími místními aktéry.    

  Humanitární strategie EU na rok 2015

              Generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc (DG ECHO) je významným globálním dárcem i zastáncem zásad dobrého humanitárního dárcovství. Své priority pro humanitární pomoc v roce 2015 podruhé identifikovalo na základě integrovaného analytického rámce (IAF), který vedle tradičních indikátorů celkové zranitelnosti a opomíjených krizí zahrnuje letos poprvé také nový index pro řízení rizik (InfoRM).

  DG ECHO chce i vzhledem ke stále rostoucím humanitárním potřebám klást nadále důraz na posilování odolnosti, takže kromě stávajících strategií odolnosti pro Sahel (AGIR) a Africký roh (SHARE) chce podobný přístup uplatnit vůči dalším zemím a regionům v rámci tzv. komplexního přístupu EU. V roce 2015 se chce také věnovat přípravě a implementaci nového globálního rámce pro snižování rizika katastrof (post-Hyogo) a tzv. transformativní humanitární agendě v souvislosti s přípravou Světového humanitárního summitu 2016.

  Jako hlavní humanitární prioritu ovšem ve shodě s OSN a ICRC vnímá DG ECHO největší současné krize v souvislosti s konflikty v Sýrii, Iráku, Jižním Súdánu a SAR, spolu s epidemií eboly v Západní Africe. Tomu odpovídá i indikativní rozdělení humanitárního rozpočtu EU v celkové výši 909 mil. EUR, z něhož 50% by mělo jít do Afriky (vedle SAR a obou Súdánů také Čad, Konžská demokratická republika, Libye a Somálsko) a 24 % na Blízký východ (kromě Sýrie a Iráku s přilehlým regionem také Palestina a Jemen). V Asii (celkem 14 %) se kromě tradičně komplexního zaměření na Afghánistán, Barmu/Myanmar, Bangladéš, Nepál a Pákistán počítá i s rezervou na přírodní katastrofy, v evropském sousedství se EU bude nadále humanitárně angažovat na Ukrajině, v Latinské Americe se zaměří na Haiti a Karibik.

   

  3. Humanitární pomoc ČR v roce 2015

   

  Shrnutí humanitární pomoci ČR poskytnuté do zahraničí v roce 2014

  Během roku 2014 bylo z humanitárního rozpočtu MZV podpořeno celkem 35 humanitárních projektů ve 26 zemích v souhrnné hodnotě 83.515.305,74 Kč[4].

              Přes 40 % rozpočtu (celkem 35 mil. Kč) bylo vynaloženo na humanitární pomoc v souvislosti s konflikty – z toho 20 mil. Kč pro obyvatelstvo Sýrie i uprchlíky ze Sýrie v Jordánsku a Libanonu. Dále byla tato pomoc realizována v Gaze, Iráku, Jižním Súdánu, ve Středoafrické republice a na Ukrajině.

              V souvislosti s přírodními katastrofami a epidemiemi podpořila ČR v roce 2014 zejména země Západní Afriky postižené epidemií eboly (8,8 mil. Kč), BaH se Srbskem po záplavách (8 mil. Kč) a Filipíny při obnově po tajfunu Haiyan a prevenci dalších katastrof (7,3 mil. Kč). Dále ČR podpořila obnovu po záplavách v Pákistánu a na karibských ostrovech Sv. Vincent a Grenadiny (celkem 3,8 mil Kč).

              Na potřeby zemí s komplexními a dlouhodobými humanitárními problémy – včetně prioritních zemí ZRS ČR Afghánistánu a Etiopie a politické i humanitární priority Barmy/Myanmaru – bylo vynaloženo 17 mil. Kč, zejména na podporu zdravotní péče a výživy, přístupu k pitné vodě a sanitaci a budování udržitelných zdrojů obživy.

               Na realizaci humanitární pomoci ČR v zahraničí se v roce 2014 podílely české i zahraniční nevládní organizace (50 % prostředků), mezinárodní organizace (30 %), ZÚ ČR v Ammánu, Bejrútu, Bělehradu, Sarajevu a SM New York (15 %) a MV – GŘ HZS (5 %).

             

   

   

  Přehled naplnění Operační strategie (včetně jejího střednědobého vyhodnocení)

Termín	Plánovaná částka (Kč)	Skutečné čerpání (Kč)	Konkretizace
I.čtvrtletí	16.000.000     12.000.000	17.043.251     12.000.000	Dotační řízení: komplexní krize (Barma, Čad, Etiopie, J. Súdán, Středoafrická republika)   Sýrie + region
II. – IV. čtvrtletí	12.000.000	15.031.910 (včetně navýšení 7,3 mil. Kč na Filipíny)	Follow-up hum. pomoci 2013/výzvy OSN (Filipíny, Sýrie + Jordánsko a Libanon)
III. – IV. čtvrtletí	20.000.000	18.500.000	Účelové peněžní dary (IOM, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP) + OCHA 1 mil. dle UV 1039/2014
Průběžně	13.000.000	20.940.144 (včetně 3,22 mil. dle UV 383/2014)	Ad hoc humanitární krize (BaH a Srbsko, Slovinsko, Pákistán, Západní Afrika, Sv. Vincent)
Celkem	73.000.000	83.515.305

 

Humanitární pomoc ČR v roce 2015 – předběžný výhled

Na humanitární pomoc ČR poskytovanou do zahraničí byla pro rok 2015 schválena stejná částka jako v předchozích letech, 73 mil. Kč[5]. ČR bude při financování HP nadále usilovat jak o podporu zemí s komplexními humanitárními potřebami, tak zemí zasažených ad hoc katastrofou velkého rozsahu. Zároveň dle svých možností zohlední potřeby návazné pomoci po katastrofách z roku 2014 (zejména ve vztahu k zemím postiženým ebolou) i potřebu prevence katastrof, LRRD a budování odolnosti. Vyčleněny budou také prostředky na potravinovou pomoc.

Při realizaci humanitární pomoci bude ČR opět usilovat jak o podporu humanitárních projektů českých a zahraničních nevládních organizací, tak v přiměřeném rozsahu o podporu programů a fondů OSN a ICRC/IFRC (v návaznosti na jejich humanitární výzvy), vždy s přihlédnutím ke komparativním výhodám jednotlivých implementačních partnerů, aby byl přínos pro příjemce pomoci co největší při maximálně efektivním vynaložení prostředků.

Na podporu humanitárních projektů NNO proběhlo již v posledním čtvrtletí 2014 výběrové dotační řízení na další humanitární pomoc pro Ukrajinu s důrazem na zimní období 2014/15 – podpořeny byly 4 projekty v celkové hodnotě 7,8 mil. Kč; v návaznosti na ně MZV ve spolupráci s MV také na únor 2015 chystá pozemní přepravu materiální pomoci a paralelně též ozdravné pobyty dětí z Ukrajiny v ČR (které však nebudou financovány z humanitárního rozpočtu MZV). V prosinci 2014 byly vyhlášeny i tradiční dotační tituly se zaměřením na komplexní krize (Barma/Myanmar, Etiopie, Jižní Súdán a Sahel – včetně Čadu a Středoafrické republiky) a na pokračující okamžitou pomoc (Sýrie + region, Irák). Tyto výzvy byly vyhlášeny 16. 12. 2014, výplata dotací se předpokládá v březnu 2015.

Rovněž v prvním čtvrtletí bude ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví a vnitra vládě předložen návrh na uvolnění dalších mimořádných prostředků ve výši 10 mil. Kč na podporu zemí Západní Afriky postižených epidemií eboly.

Během druhého čtvrtletí bude vedle průběžné reakce na závažné ad hoc katastrofy (jako jsou ze strany ZÚ Harare předvídané záplavy v Mosambiku a Malawi) hlavní prioritou zohlednění návazných potřeb v zemích, kterým ČR poskytla humanitární pomoc v roce 2014, resp. na něž ČR v roce 2014 nemohla reagovat kvůli nedostatku prostředků. Jde zejména o Jemen, Konžskou demokratickou republiku, Pákistán, Somálsko a Zimbabwe, zatímco pokračující obnovu po loňských záplavách v Bosně a Hercegovině a Srbsku bude ČR podporovat spíše v rámci bilaterální ZRS. Průběžně bude sledován vývoj humanitární situace i pokrytí potřeb v hlavních konfliktních oblastech Iráku, Sýrii, Jižním Súdánu a Středoafrické republice, včetně uprchlíků z těchto zemí v přilehlém regionu s možností příspěvku na vyhlášené humanitární programy OSN a realizací dalších projektů doporučených příslušnými ZÚ ČR (avizovány návrhy ZÚ Bejrút a Istanbul pro syrské uprchlíky v Libanonu, resp. Turecku). V kontextu návaznosti rozvojových a humanitárních aktivit bude rovněž monitorována humanitární situace v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR, zejména v Afghánistánu (včetně situace navrátilců a afghánských uprchlíků v Íránu), Etiopii (včetně situace jihosúdánských uprchlíků v zemi) a Palestině (s důrazem na postkonfliktní obnovu Gazy).

            V červenci bude v návaznosti na operační strategii provedeno střednědobé vyhodnocení čerpání humanitárního rozpočtu i globálních humanitárních potřeb. Dle jeho výsledků a v závislosti na stavu disponibilních prostředků budou ve III. – IV. čtvrtletí přednostně podpořeny aktivity humanitárních fondů a agencií OSN (CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP). V návaznosti na mezinárodní závazky a dle aktuálních potřeb bude realizována potravinová pomoc – Stálý představitel ČR při FAO/WFP v Římě předběžně indikoval jako žádoucí podporu programů potravinové a nutriční pomoci Světového potravinového programu v Jemenu, Středoafrické republice/Sahelu a zemích postižených epidemií eboly. Z případného zůstatku humanitárního rozpočtu budou podpořeny humanitární aktivity zaměřené na prevenci katastrof/posilování odolnosti, evt. na opomíjené krize prostřednictvím příslušného fondu OSN CERF.

             

Předběžné rozvržení čerpání humanitárního rozpočtu v roce 2015

 

Termín	Částka (Kč)	Způsob využití	Příjemce
I. – IV. čtvrtletí	12.000.000	Ad hoc humanitární krize	OSN, ICRC/IFRC, IOM, NGOs
I.čtvrtletí	8.000.000 10.000.000   10.000.000 10.000.000	Dotační řízení: Ukrajina komplexní krize (Barma, Etiopie, Jižní Súdán, Sahel) Sýrie + region Irák	NGOs registrované v ČR
II. čtvrtletí	6.000.000	Follow-up HP 2014 (Sýrie, Irák, J. Súdán, SAR; ebola; Afghánistán, Etiopie, Jemen, Pákistán, PAÚ, Somálsko)	OSN, ICRC, IOM, NGOs
III. – IV. čtvrtletí*	17.000.000	účelové příspěvky, CAP, potravinová pomoc, DRR	CERF, OCHA, UNHCR, UNICEF, UNRWA, WFP
Celkem	73.000.000

*) na základě střednědobého vyhodnocení humanitárních potřeb v červenci 2015 a stavu HP rozpočtu

 

---

[1] Zákon č. 151/2010 Sb. o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a     o změně souvisejících zákonů, v platnosti od 1. 7. 2010.

[2] Deklarace „Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship“ byla přijata skupinou dárcovských zemí a EK 17. 6. 2003; další dárci se přidávali individuálně (ČR v r. 2006); EU přijala deklaraci kolektivně v rámci schválení Evropského konsensu o humanitární pomoci v roce 2007.    

[3] Ve dnech 14. – 18. března 2015 proběhne v japonském Sendai 3. světová konference ke snižování rizika katastrof, která přijme nový globální rámec v této oblasti – ČR je členem desetičlenného přípravného výboru.

[4] Humanitární rozpočet byl z původních 73 mil. Kč navýšen o 7,3 mil. Kč na projekty obnovy pro Filipíny a o 3,22 mil. Kč z prostředků Ministerstva zdravotnictví na zdravotnickou pomoc BaH (usnesení vlády č. 383/2014).

[5] Usnesení vlády ČR č. 480 z 25. června 2014 k dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráci v roce 2015 a ke střednědobému výhledu jejího financování do roku 2017. Kromě toho budou do humanitárního rozpočtu MZV na rok 2015 zahrnuty také nároky z nespotřebovaných výdajů ve výši 300.000 Kč určené na úhradu nákladů ZÚ Ammán v souvislosti s realizací programu MEDEVAC pro syrské uprchlíky v Jordánsku na základě usnesení vlády č. 870 z 27. října 2014.