Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

České inovace pomáhají lidem i životnímu prostředí prostřednictvím Rozvojového programu OSN
Foto: mzvcr
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

České inovace pomáhají lidem i životnímu prostředí prostřednictvím Rozvojového programu OSN

 

Ochrana životního prostředí, udržitelné nakládání s přírodními zdroji nebo snižování rizika a dopadů přírodních katastrof - to jsou témata, kterým se věnují projekty podpořené českým svěřeneckým fondem při UNDP a na která jsou rovněž zaměřeny aktivity Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.


České inovace pomáhají ve světě prostřednictvím Partnerství České republiky s Rozvojovým programem OSN (UNDP). Úspěšná spolupráce, která funguje od roku 2004, prošla v roce 2018 významnou restrukturalizací. Nynější Partnerství pro Cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN (CUP) přináší českou expertízu do všech šesti prioritních zemí dvoustranné rozvojové spolupráce, tj. do Bosny a Hercegoviny (BaH), Etiopie, Gruzie, Kambodži, Moldavska a Zambie, s cílem přispět k implementaci a dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Spolupráce probíhá v rámci dvou komponentů – Expertise on Demand (EoD) a Challenge Fondu (CF).

Prostřednictvím Expertise on Demand vysílá Česká republika konkrétní odborníky do prioritních zemí, aby zde pomáhali řešit specifické problémy místních komunit. Tyto expertní výjezdy přímo navazují na aktivity realizované v rámci Rozvojového programu OSN (UNDP) v dané zemi. Atraktivitu české expertízy v zahraničí podtrhuje množství různorodých projektů zaměřených na problematiku ochrany životního prostředí, krizový management a efektivní nakládání s přírodními zdroji.

V Gruzii Češi pomáhali s implementací efektivní správy chráněné krajinné oblasti Machakhela (2018) a s rozšiřováním existujícího systému včasného varování s využitím meteorologických dat (2019). V Moldavsku čeští odborníci pomohli vytvořit komunitní hasičské sbory, které působí v oblastech opakovaně zasažených suchem a sním souvisejícími požáry, které ohrožují místní ekosystém i obyvatele (2019). Tyto záchranářské sbory nyní mají na starost region s více jak 58 tisíci obyvateli. CUP pomohl také s analýzou podmínek pro efektivní rozvoj energeticky úsporných staveb a využití obnovitelných zdrojů energie (2019). V loňském roce se čeští odborníci podíleli na přípravě aktualizace moldavské Strategie pro snižování rizika katastrof (2020) a na studii potenciálu pro vznik energetických kooperativ využívajících obnovitelné zdroje energie (2020). V Bosně a Hercegovině pak čeští experti pomáhají s rozvojem komplexního přístupu ke snížení množství potravinového odpadu (2020), a to pomocí detailní analýzy současného stavu a návrhů, jak jej přiblížit standardům aplikovaným v EU. Další tamní projekt se věnuje efektivní distribuci a využití biomasy pro výrobu energie (2020). V Bosně a Hercegovině, Gruzii i Moldavsku tato expertní spolupráce doplňuje víceleté rozvojové projekty realizované Českou rozvojovou agenturou.

V rámci Challenge Fondu (CF) jsou české know-how a unikátní inovativní řešení implementována ve všech šesti prioritních zemích dvoustranné rozvojové spolupráce. Od roku 2018 zrealizoval CUP 51 CF projektů podporujících všech 17 Cílů udržitelného rozvoje OSN. Velká část realizovaných aktivit má přitom přesah právě do oblastí ochrany životního prostředí, udržitelného nakládání s přírodními zdroji, snižování rizika a dopadů přírodních katastrof (DRR) a efektivního zpracování odpadu.

Přínos inovací potvrzují i výsledky realizovaných projektů. České zkušenosti s využitím povrchových a mělkých podzemních vod pomáhají při školení odborníků v Etiopii. V rámci pilotního projektu zde došlo ke vzniku vůbec prvních monitorovacích vrtů, které umožní měření hladiny a přispějí tak k efektivnímu a udržitelnému využívání povrchových a mělkých vod (AQUATEST 2020). Vhodně se tak doplňuje dlouholetá podpora Etiopie v rámci dvoustranné rozvojové spolupráce při zlepšování přístupu k pitné vodě a udržitelném nakládání se zdroji vody v zemědělství. V Etiopii, Kambodži i Zambii pak ČR pomáhá řešit zásadní dopad klimatických změn - problém sucha – také projekty financovanými z humanitárního rozpočtu a zaměřenými na snižování rizika katastrof na celostátní i místní úrovni.

V Sarajevu vzniká projekt Zelené střechy pro Sarajevo, který si klade za cíl zvětšit množství městských volnočasových zelených ploch (Empress 2020). V předchozích letech se české inovace podepsaly také pod digitalizaci turistického průvodce pro Národní park Sutjeska (Smart Guide 2019), přípravu strategického dokumentu ke zvýšení energetické efektivity budov napříč Bosnou a Hercegovinou (EPDOR 2019) a pod přípravu Akčního plánu pro zelené město v Mrkonjic Grad (Enviros 2019). České inovace pomáhají také při vývoji řešení DRR. V Bosně a Hercegovině, kde byla většina meteorologických stanic poškozena za války, vzniká systém předpovídání povodní s využitím umělé inteligence (GISAT 2020).  Inovativní přístup s využitím IT technologií vedl také k implementaci umělé inteligence a strojového učení při měření úhrnu dešťových srážek v reálném čase, čímž se zlepšují možnosti reakce na případnou povodeň (AQUA PROCON 2019). Další české řešení lokálního měření srážek s cílem varovat před bleskovými záplavami vzniklo podél řeky Ričina (Hydroinformatics 2018).

Projekt rozvoje čajových zahrad v Gurii (Gruzie)

Projekt rozvoje čajových zahrad v Gurii (Gruzie)

CUP také podpořil studii proveditelnosti implementace moderních metod zpracování městského a průmyslového odpadu (Dekonta 2018). Také zde jsou inovativním poznatky dále zužitkovány v bilaterálních humanitárních a rozvojových projektech.

V Moldavsku díky českým aktivitám došlo ke zlepšení technik kompostování, čímž vrostl potenciál využití odpadu vzniklého během výroby místního vína (Česká zemědělská univerzita v Praze 2020). České know-how a IT řešení využívající analýzu satelitních dat přispěly k rozvoji metod udržitelného zemědělství a produkce potravin (VŠCHT 2020 a Big Terra 2019).

České inovace pomohly také na mnoha místech v Gruzii. V oblasti DRR došlo ke zmapování znečištění vody v řece Kvirela v důsledku důlních aktivit a návrhu možného řešení (WATRAD 2019) a ke vzniku koncepčního plánu pro zvládání průmyslových havárií spojeného se školením místních odborníků (Dekonta 2019). V oblasti kruhové ekonomiky a udržitelného nakládání se zdroji proběhly dvě studie proveditelnosti zaměřené na přeměnu odpadu ve stavební materiál (ISATECH 2019 a ERTECH 2019). Challenge Fond přispěl ke zvýšení efektivity topných těles, čímž se snížila zátěž na lesy a zlepšila ekonomická situace řady obyvatel ve venkovském regionu Mtskheta-Mtianeti (AGORA 2019). V chráněné krajinné oblasti Pshav-Khevsureti (Caritas 2018) a v regionu Kazbegi (Enviros 2018) vznikly za podpory České republiky dva koncepční dokumenty pro sběr, recyklování a nakládání s odpadem. Díky těmto projektům tak mohou obě oblasti efektivně zpracovávat odpad nejen z místních sídel, ale i od turistů, kteří sem každoročně přijíždějí.

Zkoumání potenciálu využití městských a průmyslových čistírenských kalů v Bosně a Hercegovině

Zkoumání potenciálu využití městských a průmyslových čistírenských kalů v Bosně a Hercegovině

Česká republika finančně podpořila všechny výše zmíněné iniciativy. V rámci Expertise on Demand proběhlo 8 expertních projektů, které Česká republika podpořila částkou dosahující 160,000 USD (přes 3,5 mil. Kč). Z celkového počtu 51 projektů Challenge Fondu, uskutečněných od roku 2018, jich 19 podporuje úsilí o lepší ochranu životního prostředí, udržitelné nakládání s přírodními zdroji, snižování rizika a dopadů přírodních katastrof (DRR) a efektivní zpracování odpadu. Na tyto projekty vynaložila Česká republika v rámci CUP CF přes 760,000 USD (18 mil. Kč). Dalších 152,000 USD (téměř 3,5 mil. Kč) se podařilo mobilizovat z prostředků českých soukromých subjektů. Vložené prostředky a expertíza jsou dále zhodnocovány návaznými aktivitami dvoustranné humanitární a rozvojové spolupráce.

 

ČR je aktivní v oblasti klimatické bezpečnosti také v rámci OBSE


ČR je členem neformální skupiny přátel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k životnímu prostředí od jejího vzniku v září 2019, a účastní se též skupiny přátel OSN pro klima a bezpečnost. V souvislosti s tím v květnu 2020 vláda ČR rozhodla o finanční podpoře projektu OBSE „Posílení reakcí na bezpečnostní dopady změny klimatu v jihovýchodní Evropě, východní Evropě, Jižním Kavkazu a Střední Asii“. Svým příspěvkem ve výši 46 300 EUR (1,2 mil. Kč) se ČR v aktuální fázi stala po Norsku druhým největším donorem projektu v jeho západobalkánském komponentu.

Cílem projektu je identifikovat klimatická ohniska i v oblasti západního Balkánu a pro všechny regiony zmíněné v projektu následně implementovat opatření ke zmírnění bezpečnostních dopadů změny klimatu na přeshraniční oblasti a přispívat k budování povědomí o bezpečnostních dopadech změny klimatu u politické reprezentace, vládních představitelů, občanské společnosti a médií.

Na Den Země 22. dubna 2021 došlo v rámci projektu k publikování analýzy bezpečnostních dopadů změny klimatu v regionu jihovýchodní Evropy. V rámci konzultačního procesu, do kterého se zapojilo na několik desítek aktérů z řad státní správy, občanské a akademické společnosti, zástupců mezinárodních a regionálních organizací napříč regionem, došlo k výběru 4 priorit určených k realizaci v rámci projektu OBSE.

Vybrané priority se týkají:

1.    příspěvku k transformaci regionálních energetických systémů, zejména díky jejich dopadu na kvalitu ovzduší (mj. s doporučením úprav současných uhelných elektráren v regionu v jejich dopadech na kvalitu ovzduší, přijetí regionální strategie pro ústup od uhlí, nebo vytvoření regionálního systému včasného varování pro lesní požáry),

2.   rozšíření současných rámců spolupráce v povodí řeky Drinu o klimatický pohled,

3.   vytvoření společné přírodní rezervace v přeshraniční oblasti Šar Planiny a pohoří Korab na AL-MK pomezí,

4.   rozšíření modalit spolupráce v oblasti řeky Driny a pohoří Tara na rozhraní BA, ME a RS.

Další konzultační proces, k jehož zahájení dojde nejdříve v červnu t. r., ukáže, na kterou z vytipovaných priorit se implementace projektu OBSE zaměří v následující fázi. Na realizaci s tím spjatých aktivit bude mj. využit český příspěvek.

 

.