Petr Sič je jeden z inovátorů, který uspěl v podzimní výzvě OSN Challenge Fundu – ten je součástí programu Partnerství pro Cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN (CUP), který je financovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR a implementovaný Rozvojovým programem OSN v Istanbulu. Jako expert na čaj a s ním spojený obchod a marketing spolupracuje Petr v rámci Challenge Fundu s místními gruzínskými rodinami a pomocí inovativních a ekologicky udržitelných metod se snaží zvýšit a zkvalitnit jejich čajovou produkci.  „Pro malé firmy, které investují většinu svých zisků do vybavení, jsou větší inovace jako rekuperační jednotka nebo zavedení nových produktů na trh riziko. Díky spolufinancování Challenge Fundu jsme toto riziko minimalizovali a mohli naplnit potenciál projektu,“ říká Petr o hlavním přínosu účasti ve výzvě, „v zemích, jako je Gruzie, pak jde tento příspěvek ještě dál.“

Před 30 lety byla Gruzie osmým největším producentem čaje na světě. S pádem komunismu však země přišla o mnohá odbytiště a ekonomický propad způsobil, že spousta čajových zahrad zůstala opuštěná. „Když jsme přišli do Gurie - regionu, kde působíme - začínali jsme v zahradě, která byla zcela zpustlá a porostlá stromy. Museli jsme ji obnovit téměř od základů,“ vzpomíná Petr. Ačkoliv má Gurie dlouhou čajovou tradici, je jednou z nejchudších oblastí země s nezaměstnaností, která dosahuje až 50 %. To je způsobeno jak roztříštěním regionu do malých a neefektivních produkcí, tak i odlivem pracovníků, kteří odchází na čajové sklizně do sousedního Turecka. Hlavní produkt, tedy černý čaj, navíc v současné době patří k nejlevnějším na trhu a Gruzie nedokáže konkurovat jiným zemím, zejména z Afriky, které své pracovníky zaměstnávají za několikanásobně nižší mzdu.

Petr se svým týmem se snaží tuto situaci změnit několika způsoby. Jejich primárním cílem je zavedení metod pro efektivní produkci, které pracovníkům sníží náklady ušetřením elektrické energie. Skrze inovace, jako je třeba rekuperační jednotka, chtějí ukázat jiné způsoby zpracování čajových lístků, které mají vyšší přidanou hodnotu. Spolu s tím vidí jako klíč pro úspěch rozšíření portfolia o produkci dalších druhů čajů – bílého a zeleného - které by pro místní představovaly tržní niku a pomohly by jim zvýšit konkurenceschopnost. A v neposlední řadě se pokouší šířit povědomí o ekologii a ekologických zásadách dobré praxe. „Pesticidy a herbicidy jsou v Gruzii neustálý problém. Používají se při opravování čajových zahrad a veřejnost je nepovažuje za škodlivé, jak je tomu u nás. Skrz vzdělávání a workshopy se toto myšlení snažíme změnit a připomenout, že existují i ekologičtější způsoby, například vypásání.“

Podobně jako u dalších projektů, ani Petrův projekt se nevyhnul koronavirové krizi.  „Do Gruzie jsem se vracel na začátku března s celým týmem a rodinou. Ačkoliv se po příjezdu do Gurie zdálo být všechno v pořádku, postupně nám přestali do práce docházet všichni z najatých pracovníků, kteří se báli, že jsme nakažení. Strach měla i hostitelská rodina, u které jsme bydleli. Za pár dnů se začaly uzavírat hranice a jen na poslední chvíli se nám povedlo dostat celý český tým domů. Bohužel se kvůli tomu však nestihly některé ze stavebních prací, seminářů ani workshop ohledně pesticidů, který jsme plánovali,“ říká Petr, který kvůli koronaviru musel změnit některé z aspektů projektu a převést je do online podoby. „Celý český tým Challenge Fundu nám v tomto vyšel velmi vstříc a snažil se s námi najít řešení. Jeden z plánovaných seminářů jsme již vedli online a navzdory prvotním obavám z horšího internetového pokrytí a zákazu shromažďování v Gruzii nakonec slavil velký úspěch.“

A jak Petr vidí budoucnost čajové produkce v nadcházejících měsících? „Největším problémem bude trh, kdy velcí partneři rozvolňují smlouvy na tento rok. Čekali jsme 20% nárůst a místo toho zřejmě dojde k 30% úbytku zakázek. Je před námi teď kreativní výzva, jak se s touto situací vypořádat.“ Zároveň však v krizi nachází i pozitiva. Kvůli uzavřeným hranicím s Tureckem nemohou pracovníci z Gurie odjet do země na sběr a dá se tedy očekávat zvýšení počtu kvalitní pracovní síly v regionu. „Byl bych rád, kdyby se nám letos povedlo navázat nová partnerství a spolupráce, které vydrží i do dalších let.“

Autor: Lenka Vybíralová, Czech-UNDP Partnership for SDGs

 Zdroj: Czech-UNDP Partnership for SDGs