Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rok dobrovolnicí OSN v Sarajevu

 

„S radostí Vám oznamujeme, že jste byla vybrána na pozici Youth Skills Development and Entrepreneurship Officer v Rozvojovém programu OSN (UNDP) v Bosně a Hercegovině.“ Tuto větu jsem si ve svém emailu přečetla asi pětkrát za sebou před tím, než jsem si uvědomila, že se vracím zpátky na Balkán! Po mé půlroční stáži v Albánii jsem si totiž vzala do hlavy, že moje další štace bude Bosna a Hercegovina (BiH). A moje dveře se otevřely právě díky programu Mladých dobrovolníků OSN (United Nations Youth Volunteers) podporovaným Ministerstvem zahraničních věcí České republiky.
 

BiH to v očích Čechů nemá vůbec jednoduché, to se musí uznat. Generace našich rodičů a prarodičů pamatuje televizní reportáže z války, která v zemi probíhala od roku 1992 do roku 1995, včetně obléhaného Sarajeva bez dodávek plynu. Mladší generace pak tuší, že je to tam někde u Chorvatska. Tím pádem po ne příliš úspěšném přesvědčování mého okolí, že válka skončila před 25 lety, a že je tam již bezpečno, jsem se plná očekávání vydala do Sarajeva. Města, kde se potkává vliv rakousko-uherské monarchie s vlivem Otomanské říše. Chvilku si tak připadáte jako ve Vídni a za pár metrů v Istanbulu, teoreticky tím tak dost ušetříte na letenkách.

Stará turecká část Baščaršija v Sarajevu

Stará turecká část Baščaršija v Sarajevu

Tržnice v Sarajevu

Tržnice v Sarajevu

Během uvítací pracovní kávy (pití kávy je národním sportem BiH, proto si v žádném případě nedávejte čaj) se dozvídám, že se mnou UNDP počítá především v rámci iniciativy IT Girls. Ta prostřednictvím aktivit UNDP, UNICEF a UN WOMEN usiluje o větší zapojení dívek a žen do sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT). Po necelých 14 dnech tak vypomáhám u registrace na prvním ženském hackatonu neboli programovacím maratonu #CodeLikeITGirl v BiH. Odezírajíc z úst věty, kterými moje kolegyně vítá účastnice, ze mě vypadávají slova v bosenštině napodobující její vřelé přivítání. Tedy, alespoň se to tak tváří a zúčastněné neprotestují, takže se plácám po rameni, jak jsem zvládla svůj první lingvistický střet s jedním z místních jazyků. S úžasem zároveň sleduji, jak mladé dívky přistupují k následujícímu úkolu, a to vytvořit nejlepší digitální řešení jedné z výzev, které BiH v současnosti čelí. Úkol zní zcela jasně, ale jak pro koho... Po 48 hodinách nám tak holčiny představují prototypy webové stránky na zlepšení zdravotního systému, aplikace na snížení negativních vlivů globálního oteplování nebo možnosti tzv. chytrého učení (smart learning). Po dvoudenním pracovním „maratonu“ tak odcházím s pocitem, že tohle bude ještě jízda!


83 účastnic z 22 měst Bosny a Hercegoviny na hackatonu v Sarajevu

A jízda to opravdu byla a je. Do cesty se mi totiž vloudila ona neslavně proslulá pandemie COVID-19. Těsně před prvními případy nákazy v zemi, jsme se s kolegyněmi vydaly na monitoring našich IT Girls Clubs do Jablanice a Mostaru, ve kterých mají dívky základních škol možnost seznámit se s robotikou díky darovaným robotickým Arduino setům. S děvčaty děláme rozhovory, natáčíme videa a sledujeme jejich pokroky. Na základě toho pak analyzujeme potřebu další podpory. Na cestě zpět si koupíme mandarinky ve stánku u silnice a plánujeme návštěvu zbývajících 8 škol.

Bohužel k návštěvě ani dalším naplánovaným aktivitám nedochází a my si lámeme hlavu, jak mohou IT Girls přispět ke vzdělávání dívek a žen v době lockdownu. A tak se rodí myšlenka kampaně #ITGirlsGoOnline. Když nemůžou holčiny za námi, „nastěhujeme se“ do obrazovek jejich laptopů. A tak jsme prostřednictvím webinářů přinesly znalosti o různých oborech ICT do domovů více jak 250 dívek. Jednoho dne jsme řešili, kdo z našeho týmu bude moderovat další webinář. Uprostřed diskuze se slyším, jak říkám: „No pokud s tím souhlasíte, ráda bych moderovala webinář o robotice“. Jediný háček je v tom, že všechny naše webináře jsou v bosenštině. Ne, nebojte, nejsem blázen. Moje znalost jazyka se dost zlepšila oproti prvotnímu napodobování slov a tak se stalo, že jedna Češka uprostřed lockdownu v Sarajevu rozebírá v bosenštině vliv robotů na náš život...

A jak ovlivnila celá tato zkušenost můj život? BiH se stala mým druhým domovem, kde jsem se stala součástí týmu, který se krok za krokem snaží zlepšit budoucnost této země a lidí, kteří tu žijí.

Michaela Ptáčková, Dobrovolnice OSN v UNDP Bosna a Hercegovina.

 

 

.