Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

MZV
Foto: MZV ČR
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Základní informace k sankčnímu zákonu

 

Zákon, který nabyl účinnosti 3. ledna 2023, nově umožňuje přijmout vnitrostátní omezující opatření. Tzv. sankční zákon je oficiální zkrácený název zákona č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích a vymezuje působnost MZV.

Ministerstvo zahraničí, jako ústřední orgán, přijímá podněty k zařazení subjektů na vnitrostátní sankční seznam a zároveň tento seznam vede na svých internetových stránkách. Vnitrostátní sankční seznam je nyní prázdný, zatím na něm není zapsán žádný subjekt.

Jak proces funguje?

Získá-li MZV kvalifikovanou informaci o tom, že subjekt se dopustil nebo dopouští postižitelného jednání, předloží návrh na jeho zařazení na sankční seznam vládě. Klíčové je, aby zařazení subjektu bylo v zahraničněpolitickém nebo bezpečnostním zájmu České republiky.

Sankcemi postižitelné jednání je definováno v platných sankčních režimech Evropské unie. V sankčním režimu vůči Rusku je to například narušování nebo ohrožování územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny nebo kroky destabilizující situaci na Ukrajině. EU má v současné době asi 40 sankčních režimů, včetně těch sankcionujících napadení Ukrajiny.

Primárním cílem MZV vždy bude zařazení tohoto subjektu na sankční seznam EU. K takovému zařazení však z povahy věci nedochází okamžitě po rozhodnutí vlády. Proto zákon umožňuje, aby na základě rozhodnutí vlády byl subjekt zapsán na vnitrostátní sankční seznam, pokud není zařazen na sankční seznam EU do jednoho měsíce od podání návrhu EU. V případě, že bude hrozit nebezpečí zmaření účelu, pro který má být subjekt zařazen na sankční seznam EU, může být subjekt zapsán na vnitrostátní sankční seznam ihned, bez prodlení po rozhodnutí vlády. Tudíž se rovněž ihned, bez prodlení, uplatní národní sankce.

Před podáním návrhu vládě jej MZV nejdříve projedná v rámci Meziresortní koordinační skupiny pro sankční seznamy, v níž jsou zastoupeny Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Finanční analytický úřad, Policie ČR a zpravodajské služby ČR. MZV také návrh projedná s dalšími ústředními správními úřady, Českou národní bankou nebo Generálním ředitelstvím cel, pokud se provádění navrhovaných omezujících opatření týká jejich působnosti. Pokud to MZV považuje za nezbytné, projedná návrh i s dalšími orgány výkonné moci.

Na základě návrhu, který obdrží od MZV, rozhodne vláda o tom, zda subjekt navrhne na zařazení (či vyřazení nebo změnu zápisu) ze sankčních seznamů EU, případně zda subjekt ihned zapíše na vnitrostátní sankční seznam.

Subjekt může proti svému zápisu na vnitrostátní sankční seznam podat písemně odůvodněnou námitku. Ta je adresována MZV s tím, že o ní rozhoduje vláda. Subjekt taktéž může žádat o soudní přezkum. Ani jeden z těchto dvou nástrojů nemá odkladný účinek.

Při provádění omezujících opatření vůči subjektům zařazeným na vnitrostátní sankční seznam se podle sankčního zákona nepostupuje, uplatní se zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

.