Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jak na „Česko“ v zahraničí?

 

Na základě dotazů, které MZV v posledním období obdrželo, byla vypracována série doporučení, jež osvětlují, jak s krátkým názvem „Česko“ pracovat v mezinárodních vztazích.
 

Česko v cizích jazycích

1. Rozdíl mezi krátkým a formálním názvem země

Nejprve je důležité zdůraznit, že jak formální (jinak také politické) názvy zemí, tak jejich krátké varianty (jinak také zeměpisné názvy) jsou oba oficiálními názvy daného státu. V českém případě je formálním názvem „Česká republika“, jehož synonymem je krátký název „Česko“. Oba názvy v češtině byly přitom zaneseny v příslušných databázích OSN (viz níže) již před letošním rozhodnutím vlády ČR.

2. Právní základ pro stanovení krátkého jména státu

Základem pro uznání krátkých názvů států v mezinárodním společenství je završení procesu jejich národní standardizace dle platných zákonů dané země.  Standardizace jmen sídelních a nesídelních geografických objektů v případě ČR přísluší podle § 4 zákona 200/1994 Sb. (zákon o zeměměřictví) Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (ČÚZK), který disponuje široce expertně obsazenou Názvoslovnou komisí. Jednoslovný název „Česko“ a jeho jazykové mutace (vč. anglického „Czechia“) byly standardizovány již v r. 1993 („Jména států a jejich územních částí“ vyd. 1993, ČÚZK).

Zatímco v češtině se název „Česko“ po rozdělení Československa postupně prosadil do neformálního užívání, cizojazyčné překlady tohoto názvu ve jmenných databázích přes dvacet let chyběly. Tento nedostatek se vláda ČR rozhodla napravit a dne 2. května 2016 přijala usnesení č. 403 k doplnění cizojazyčných překladů krátkého názvu ČR „Česko“ do příslušných databází OSN. Jde o databáze UNGEGN (United Nations Group of Experts on Geographical Names) a UNTERM (United Nations Terminology Database). Vládní usnesení potvrzuje záměr MZV iniciovat proces tzv. notifikace krátkého názvu země vůči Sekretariátu OSN. V červenci 2016 došlo ke změně databáze UNGEGN, v databázi UNTERM se změna projevila na konci srpna 2016. Doplněny byly rovněž příslušné databáze EU.

3. Kde používat formální a kde krátký název?

Ačkoli již bylo zmíněno, že název „Česká republika“ není ani více ani méně správný než „Česko“, MZV v zahraničí doporučuje řídit se základní, jednoduchou úvahou:

Krátký název „Česko“ je vhodné použít tam, kde není nutné použít název „Česká republika“.

3.1 Ve kterých konkrétních případech je tedy NUTNÉ používat FORMÁLNÍ, neboli politický název země?

  • na oficiálních vládních dokumentech,
  • v rámci mezinárodních smluv a právně nezávazných oficiálních dokumentů jako např. Memorandum o porozumění
  • pro oficiální jednání politických představitelů státu na nejvyšší politické úrovni (zejm. na cedulkách se jmény delegací na stolech v jednacích místnostech).

3.2 KRÁTKÝ název státu je tedy vhodné používat:

  • v případě kulturní, společenské, vědecké, sportovní (viz dále), ekonomické a jiné prezentace státu, ale také např. v  projevech politických představitelů neceremoniálního charakteru,
  • při prezentaci jednotlivých osobností reprezentujících kulturní, společenské, vědecké, sportovní, ekonomické, nebo jiné zájmy státu,
  • v neformální komunikaci, korespondenci, v literárních dílech a novinových článcích, v geografických materiálech (mapy, atlasy),
  • na tiskové a prezentační materiály, které prezentují úspěchy, historii a osobnosti státu,
  • další tiskové materiály soukromých subjektů, jejich propagační tiskoviny apod.

4. Pro který název se rozhodnout, pokud výše uvedené neposkytuje dostatečné vodítko?

MZV doporučuje řídit se v takovém případě praxí ostatních vyspělých zemí, zejména států Evropské unie. Pokud většina ostatních zemí v daném případě použije jednoslovný název své země, je vhodnější použít název „Česko“. Naopak, když většina ostatních zemí v daném případě použije formální název, je vhodné použít název „Česká republika“.

5. Jaké je doporučení pro užívání krátkého názvu specificky ve sportovním prostředí?

Vynikající výsledky českých sportovců jsou důležité pro prezentaci Česka v zahraničí, i zde tak platí stejné obecné doporučení, jako výše:

Krátký název „Česko“ je vhodné použít tam, kde není nutné použít název „Česká republika“.

5.1 Kde je vhodné používat FORMÁLNÍ, neboli politický, název země ve sportovním prostředí?

  • v rámci mezinárodních sportovních smluv,
  • na cedulkách se jmény zástupců českých asociací na stolech v jednacích místnostech.

5.2 KRÁTKÝ název státu je tedy vhodné používat zejména:

  • na sportovní výstroji, oblečení a dresech,
  • na výsledkových listinách,
  • při sportovních komentářích a interview,
  • tam, kde i ostatní země používají krátký název.

6. Jak slovo „Česko“ oficiálně překládat do cizích jazyků?

Oficiální překlad slova „Česko“ (ani „Česká republika“) do všech jazyků světa není objektivně možné na jednom místě shromáždit. Do databází OSN byly notifikovány tyto jazykové překlady:

Jazyk

Krátké jméno

Čeština

Česko

Angličtina

Czechia

Francouzština

Tchéquie (la)

Španělština

Chequia

Ruština

Чехия

Arabština

تشيكيا

Čínština

捷克

Zároveň MZV pomocí svých zastupitelských úřadů shromáždilo překlady slov „Česko“ a „Česká republika“ do různých jazyků světa. Upozorňujeme, že se nejedná o oficiální překlady, jde pouze o pomocné vodítko v případě, že není v konkrétním případě možné dohledat překlad oficiální. Seznam bude průběžně aktualizován či zpřesňován.

přílohy

Seznam překladů - duben 2017 45 kB docx (Dokument) 11.4.2017

.