Brestlitevským mírem bolševici sice získali čas na upevnění své moci, ale Rusko ve prospěch ústředních mocností ztratilo rozsáhlá území (oblasti dnešního Polska, Pobaltí, Ukrajiny, části Zakavkazska). Součástí smlouvy byla i podmínka, že Sověty na svém území nedovolí přítomnost vojsk, které byly v nepřátelském poměru vůči Trojspolku. To se výrazně dotklo postavení československých legií, před kterými se najednou vynořila otázka nutnosti odchodu z Ruska. Brestlitevský mír tak lze považovat za počátek slavné legionářské anabáze, která současně znamenala i novou kapitolu v diplomatickém úsilí vůdců našeho zahraničního odboje.

Když na mírové konferenci ve Versailles někteří politici označovali podmínky kapitulace pro Německo a ostatní ústřední mocnosti jako příliš kruté, poukazovali vedoucí představitelé Dohody mj. právě na brestlitevský mír a na potupné podmínky, jaké Německo stanovilo vůči Rusku.

Pramen: Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický ústav Praha, fond ČSNR v Paříži, karton 48.