Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Činnost konzulárního úseku

 
  1. Jakými zákony nebo právními předpisy je regulována činnost ČR v zahraničí, zejména konzulárních úseků a velvyslanectví?
  2. V případě podání žádost i o dlouhodobé vízum občany cizích států – existuje konkrétní seznam dodatečných dokladů (kromě těch, které je občan povinnen předložit dle platných zákonů o vstupu a pobytu na území ČR), jež je konzulární úsek oprávněn vymáhat (s ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů)? Pokud konkrétní seznam neexistuje, jakými zákony je regulováno vyžadování dodatečných dokladů?
  3. Je možné považovat ústní a e-mailovou komunikaci s pracovníky konzulárních úseků velvyslanectví za oficiální? Přihlíží se v případě nejasností a následujícího líčení k ústnímu a e-mailovému jednání? Je možné pořizovat zvukový/video záznam při jednání s pracovníky konzulárních úseků velvyslanectví?
  4. Lhůta pro vyřízení žádosti o dlouhodobé vízum činí v závislosti na účelu pobytu 60–90 dnů, ve zvlášť složitých případech 120 dnů. Co přesně je „zvlášť složitý případ“ a čím je to regulováno.

K bodu 1):  „Jakými zákony nebo právními předpisy je regulována činnost ČR v zahraničí, zejména konzulárních úseků a velvyslanectví?“

Ministerstvo zahraničních věcí ČR má stanovenu působnost v § 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Dílčí doplnění, resp. upřesnění působnosti MZV obsahují zejména tyto zákony:

  • zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
  • zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon
    o veřejných sbírkách),
  • zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.283/1991 Sb. o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech),
  • zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem,
    ve znění pozdějších předpisů.

Dále se MZV ve své činnosti řídí zejména těmito zákony:

  • zákon č. 40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku
    a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon),
  • zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád, do 31.12.2005), zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (od 1.1.2006).

MZV se rovněž řídí příslušnými ustanoveními mezinárodních smluv, z nichž k nejvýznamnějším patří:

  • Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (vyhl. MZV č. 44/2004 Sb.m.s. a 72/2004 Sb. m. s.).
  • Severoatlantická smlouva (sdělení MZV č. 66/1999 Sb.),
  • Vídeňská úmluva o smluvním právu (vyhl. MZV č. 15/1988 Sb.),
  • Vídeňská úmluva o konzulárních stycích (vyhl. MZV č. 32/1969 Sb.),
  • Vídeňská úmluva o diplomatických stycích (vyhl. MZV č. 157/1964 Sb.),
  • Charta Spojených národů a statut Mezinárodního soudního dvora, sjednané dne 26. 6. 1945 na konferenci Spojených národů o mezinárodní organizaci konané v San Francisku (vyhl. MZV č. 30/1947 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

K bodu 2): 
„V případě podání žádost i o dlouhodobé vízum občany cizích států – existuje seznam dodatečných dokladů (kromě těch, které je občan povinen předložit dle platných zákonů o vstupu a pobytu na území ČR), jež je konzulární úsek oprávněn vymáhat (s ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů)? Pokud konkrétní seznam neexistuje, jakými zákony je regulováno vyžadování dodatečných dokladů?“

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů se řídí především zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v rozsahu §§ 30–39. Pokud chybí některá z náležitostí, zastupitelský úřad vydá vyrozumění o nepřípustnosti žádosti dle ustanovení § 53 zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 3):

„Je možné považovat ústní a e-mailovou komunikaci s pracovníky konzulárních úseků velvyslanectví za oficiální?“

Tato část žádosti nesměřuje k poskytnutí informace ve smyslu jakkoli zaznamenaného obsahu, ale jde o dotaz na názor ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., na který se nevztahuje informační povinnost dle zákona č. 106/1999 Sb.

„Přihlíží se v případě nejasností a následujícího líčení k ústnímu a e-mailovému jednání?“

Posouzení přípustnosti nenáleží do působnosti MZV, ale nezávislých soudů, neboť se jedná o zásadu volného hodnocení důkazů v soudním řízení. Podle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt poskytuje informace pouze vztahující se ke své působnosti, a MZV tedy v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 106/1999 Sb., žádost v tomto bodě o d k l á d á.

„Je možné pořizovat zvukový/video záznam při jednání s pracovníky konzulárních úseků velvyslanectví?“

Ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, stanoví, že o ústním jednání a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam. Pořízení zvukového nebo obrazového záznamu o jednání pro účely řízení má však fakultativní povahu a záleží na uvážení správního orgánu, zda tuto možnost v konkrétním řízení využije či ne.

K bodu 4):

„Lhůta pro vyřízení žádosti o dlouhodobé vízum činí v závislosti na účelu pobytu 60–90 dnů, ve zvlášť složitých případech 120 dnů. Co přesně je „zvlášť složitý případ“ a čím je to regulováno.“

Samotné rozhodnutí o žádosti dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nenáleží do působnosti MZV, ale Ministerstva vnitra. Podle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt poskytuje informace pouze vztahující se ke své působnosti, a MZV tedy v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 106/1999 Sb., žádost v tomto bodě o d k l á d á.

.