Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Problematika konzulárních poplatků

 

1. Uveďte, prosím, popis fungování agendy konzulárních poplatků na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí (jak probíhá postup při vyřizování
žádosti, jakým způsobem se poplatky zpracovávají).

2. Prosím o poskytnutí Směrnice o konzulárních správních poplatcích č.j. 307487/2015-KO ze dne 26. 1. 2016, která upravuje metodiku výběru konzulárních poplatků.

3. Jakou část příjmů (kolik Kč) státního rozpočtu tvořily příjmy z výběru poplatků za konzulární činnosti v letech 2010–2015?

K dotazům sdělujeme následující:

Vyměřování, vybírání a placení konzulárních poplatků, prováděné českými ZÚ, upravuje § 6 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákon“). Sazby jednotlivých konzulárních poplatků u příslušného úkonu, který ZÚ buď sám provede, nebo žádost o jeho provedení přijme a odešle k provedení příslušnému úřadu, stanovuje sazebník správních poplatků, který tvoří přílohu citovaného zákona. ZÚ konzulární poplatky vyměřují a vybírají podle „Části XII – Konzulární poplatky“ tohoto sazebníku. Sazby poplatků jsou stanoveny v sazebníku pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen v penězích. Podle ustanovení Zmocnění k části XII - konzulární poplatky, české ZÚ vyměřují a vybírají poplatky za úkony stanovené v jiné části sazebníku, k jejichž provedení nejsou příslušné, ale přijímají žádost k jejich provedení. Toto zákonné zmocnění umožňuje dále českým ZÚ vybrat vedle poplatku i náhradu mimořádně uskutečněných výdajů spojených s provedením úkonu.

Pokud jde o dotaz ve věci postupu ZÚ při vyřizování žádosti, ten je zpravidla následující. Žadatel se buď dostaví na ZÚ osobně, nebo, pokud je to přípustné, zplnomocní jinou osobu k podání žádosti, případně svou žádost zašle na ZÚ poštou. Ve všech těchto případech ZÚ posoudí, zda má žádost veškeré náležitosti související s jejím vyřízením. Předmětná žádost může být vyřízena buď přímo ZÚ, nebo ji ZÚ k vyřízení zašle na příslušný úřad. V případě, že má žádost všechny potřebné náležitosti, ZÚ žádost k vyřízení přijme a vybere správní poplatek dle příslušné položky sazebníku. Pokud jde o splatnost poplatku, ustanovení § 5 zákona uvádí, že poplatek ZÚ vybere buď při přijetí podání nebo později, vždy však před provedením úkonu. Poplatky vybírané ZÚ lze platit v hotovosti na ZÚ, bankovním převodem na účet ZÚ, šeky certifikovanými význačnými bankami na účet ZÚ, popř. předplacenými poukázkami (šeky poštovní banky), Money order, payment order prostřednictvím poštovního úřadu s příjmem na účet ZÚ. Nejběžnějším způsobem úhrady poplatku je platba v hotovosti na ZÚ, kterou ZÚ po jejím obdržení zaeviduje v elektronickém informačním systému Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Plátce poplatku obdrží originál dokladu o úhradě poplatku, ZÚ si vždy po svoji potřebu ponechává kontrolní kupon každé platby. Úhrada konzulárního poplatku platební kartou na ZÚ není možná. V případě vyřízení žádosti v poštovním styku musí plátce zaslat na základě výzvy ZÚ příslušnou částku převodem na účet ZÚ vždy před odesláním vyřízené žádosti. Veškeré správní poplatky vybírané českými ZÚ jsou příjmem státního rozpočtu ČR.

Při výběru a přepočtu konzulárních poplatků stanovených v Kč na jiné měny postupují české ZÚ ve smyslu bodu 2. „Poznámek k části XII“ sazebníku. Ustanovení tohoto bodu uvádí, jakým způsobem se poplatky na cizí měny zaokrouhlují, a sice

a) u měn, jejichž směnný kurz devizového trhu k české koruně je vyšší než 1:1 na celou jednotku měny s tím, že se zaokrouhluje dolů u částek do 0,50 (nominálu příslušné měny) a nahoru od 0,50 (nominálu příslušné měny) včetně,

b) u měn, jejichž směnný kurz devizového trhu k české koruně je nižší nebo přibližně roven poměru 1:1 na nejbližší nominální hodnotu mince nebo bankovky, u nichž zaokrouhlení dle místních podmínek odpovídá použití zaokrouhlení haléřů na české koruny.

Zákon dále v § 6 mimo další uvádí, že ZÚ vyměřují procentní poplatky v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku, resp. že poplatky stanovené pevnou částkou mohou české ZÚ vybírat rovněž

a)      v měně státu, ve kterém mají své sídlo, nebo

b)      v měně jiného státu, je-li Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu této měny.

Pro účely placení poplatků provádí český ZÚ přepočet na cizí měnu a naopak podle kurzů devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou (ČNB) k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího lhůtám splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou nebo vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující kalendářní měsíc. Pro přepočet měn, jejichž kurz devizového trhu ČNB nevyhlašuje, použije český ZÚ kurz amerického dolaru k místní měně vyhlášený centrální bankou státu, v němž má český ZÚ sídlo, a to rovněž k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, také po celý následující kalendářní měsíc.

Zákon o správních poplatcích byl rozpracován do interního předpisu MZV, kterým je Směrnice o konzulárních správních poplatcích (dále jen „směrnice“). Tato směrnice upravuje vyměřování, vybírání, placení a případně vracení konzulárních poplatků na MZV a diplomatických a konzulárních misí ČR v souladu se zákonem. Směrnice ve věci výběru a přepočtu poplatků stanovených v Kč na jiné měny uvádí, že ZÚ pro stanovení poplatků v cizí měně používá směnné kurzy devizového trhu vyhlášené ČNB (pro poplatky stanovené v Kč) a ECB (Evropskou centrální bankou, pro vízové poplatky stanovené v EUR) k poslednímu dni kalendářního měsíce, a tyto jsou platné po celý následující kalendářní měsíc. Tyto kurzy pro přepočty českých Kč na cizí měnu jsou všem ZÚ zasílány elektronicky. K vyměření poplatku na ZÚ směrnice uvádí, že poplatky, stanovené pevnou částkou, se platí bez vyměření a jsou splatné buď při přijetí podání nebo později, vždy však před provedením požadovaného úkonu. K možnosti vrácení poplatku směrnice uvádí případy, kdy ZÚ poplatek na žádost osoby, která poplatek zaplatila, poplatek vrátí. Jde např. o případ, kdy nebyl proveden požadovaný úkon, vymezený v jednotlivých položkách sazebníku, a nejde-li o poplatek, jehož předmětem je na ZÚ přijatá žádost. Jako ostatní ustanovení směrnice i ustanovení směrnice o vrácení poplatku, jsou převzaty ze zákona.

Výše uvedené informace jsou veškeré informace obsažené v požadované směrnici, které se týkají poplatníků, tj. veřejnosti. Další ustanovení směrnice upravují postup pracovníků při výkonu poplatkové agendy, a nedotýkají se práv poplatníků.

Odbor konzulárních činností MZV nemá dosud od žádného českého ZÚ poznatky o tom, že by nastavený mechanismus přepočtu poplatku zákonem stanoveného v Kč na jiné měny některému ze ZÚ nevyhovoval.

K žádosti o sdělení, jakou část příjmů státního rozpočtu v letech 2010–2015 tvořily příjmy z výběru poplatků z konzulární činnosti uvádíme následující údaje.

Rok             Příjmy státního rozpočtu          Příjmy z konzulární činnosti MZV

2010             1 000,4 mld. Kč                            589,8 mil. Kč

2011              1 012,8 mld. Kč                            593,2 mil. Kč

2012             1 051,4 mld. Kč                            624,7 mil. Kč

2013            1 091,9 mld. Kč                            658,8 mil. Kč

2014            1  133,8 mld. Kč                           617,8 mil. Kč

2015            1 118,5 mld. Kč                             498,7 mil. Kč

 

.