Válečné reparace
Žádost ze dne 17.1.2021
Dotaz:
Pane ministře, dne 3. prosince 2020 jsem se na Vás obrátila otevřeným dopisem s prosbou o zodpovězení několika otázek, které se týkají reparací, jež nám Německo dosud nezaplatilo. Dopisem ze dne 21. prosince 2020, čj. 135324/2020, mi odpověděl, z Vašeho pověření, pan PhDr. Jiří Šitler, ředitel Odboru států střední Evropy.Jeho odpověď na vznesené otázky však byla neúplná, a bohužel, pouze fragmentární. Proto si Vám dovoluji v příloze postoupit uvedený dopis ze dne 3.12.2020 s nadějí, že tentokrát od Vás dostanu na dotazy odpověď vyčerpávající. Otázky v předmětném dopisu považujte, prosím, za dotazy na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Pane ministře, dovolte mi závěrem ještě jednu otázku: Kdy naposledy MZV ČR informovalo z vlastní iniciativy občany republiky o alespoň základních otázkách, které jsou spojené s reparacemi, jež nám Německo dosud nezaplatilo? Nevím, kdy tomu tak bylo a nevím ani, zda tomu tak vůbec bylo. Vaše ministerstvo má nyní možnost tento vážný nedostatek napravit. Učiníte tak anebo občané budou muset i nadále z vašeho ministerstva tyto informace horko těžko dobývat, ač jejich právo na informace je zakotvené v Čl. 17 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR?.“
a dále
„1. Máme podle objektivních mezinárodněprávních kritérií nárok na zaplacení reparací od Německa?
a) Pokud ano, pak v jaké výši?
b) Pokud ne, z jakých důvodů?
2. Dlužné částky jsou v mezinárodních vztazích obvykle úročeny
a) Vztahuje se úročení i na reparační částku, pokud ano, v jaké výši?
b) Jestliže se úročení se na reparace nevztahuje, pak z jakého důvodu?
3. Hodnota reparacích byla původně vyjádřena v korunách z roku 1938
a) Máme-li nárok na reparace, je jejich hodnota i v současnosti vyjadřována v korunách z roku1938?
b) Nebo jde v současnosti o jinou hodnotovou jednotku, pokud ano, pak jakou?
4. Obvykle se v současnosti udává, že máme nárok na reparace zhruba ve výši 5 -10 bilionů korun. Má Ministerstvo zahraničních věcí ČR o výši reparací jiné údaje, pokud ano, pak v jaké výši se pohybují?
5. Má MZV ČR ještě další údaje o reparacích, které je nám Německo povinno zaplatit? Pokud ano, pak jaké?“
Odpověď:
Ad 1: Česká republika se jako nástupnický stát Československa nikdy nevzdala nároku na válečné reparace, které byly vymezeny v pařížské Dohodě o reparacích od Německa, dojednané dne 21. prosince 1945, jejíž smluvní stranou bylo i tehdejší Československo. Text dohody naleznete online např. zde: https://www.zakony.cz/zakony/2020/1/zakon-150-1947-Sb-dohoda-o-reparacich-od-nemecka-o-zalozeni-mezispojeneckeho-reparacniho-uradu-a-o-vraceni-menoveho-z-SB1947150. V této souvislosti je dále relevantní politický závazek z Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997. V části IV. této deklarace oba státy prohlásily, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. V tomto duchu obě strany od té doby důsledně postupují.
Ad 2: Neexistuje obecná mezinárodní právní úprava, která by stanovila způsob a výši úročení reparačních nároků.
Ad 3: Neexistuje právní úprava, která by určovala, v jaké měně a v hodnotě z jakého roku by měla být vyjadřována výše válečných škod, resp. výše nároku na reparace.
Ad 4: Na pařížské konferenci o reparacích (viz odpověď na otázku 1) byl československou stranou uplatněn nárok ve výši 11,6 miliard USD v hodnotě z r. 1938. Dle výsledné dohody (část I., článek 1 – Německé reparace) má každá ze signatárních zemí dohody nárok na reparace dvou kategorií:
• kategorie A, zahrnující všechny druhy německých reparací vyjma ty, které jsou zahrnuty v kategorii B
• kategorie B, zahrnující všechno průmyslové a jiné provozní zařízení odvezené z Německa, jakož i námořní obchodní lodě a plavidla pro vnitrozemskou dopravu
„Tabulka podílů“ přisuzuje Československu podíl 3% v kategorii A a 4,3% v kategorii B.
Československý nárok tedy nebyl vyjádřen konkrétní absolutní částkou, ale procentuálním podílem na reparacích získaných všemi signatárními zeměmi, za jehož základ byly vzaty nároky uplatněné jednotlivými účastnickými zeměmi.
Pro informaci doplňujeme, že Československo se na pařížské konferenci v r. 1945 rozhodlo neuplatnit nárok na náhradu válečných škod ve výši 285 miliard Kč (v hodnotě z r. 1938) nad rámec výše uvedené uplatněné částky.
Ad 5: MZV nedisponuje jinými než výše uvedenými informacemi o výši reparačního nároku.
K Vašemu závěrečnému dotazu ohledně informování MZV o otázce reparací bychom rádi upozornili na skutečnost, že závěrečný dokument z Postupimské konference konané ve dnech 17. července až 2. srpna 1945 i informace k tzv. Pařížské dohodě o reparacích od Německa z ledna 1946 jsou uveřejněny na webových stránkách MZV ČR pod následujícím odkazem:
