Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vývoz vojenského materiálu

 

Jak postupuje ministerstvo při zvážování svého závazného stanoviska k vydání licence na vývoz vojenského materiálu?

Při poskytování stanovisek ke konkrétním případům vývozů vojenského materiálu postupuje Ministerstvo zahraničních věcí s plnou odpovědností a vždy zvažuje rizika, která mohou potenciálně přinést. Mezi tato rizika patří riziko přímého zneužití dodávaného vojenského materiálu k vnitřní represi, porušování lidských práv obecně nebo riziko nekontrolovaného šíření vojenského materiálu, vliv dodávky na bezpečnost a stabilitu v dané zemi nebo regionu. K uplatňování tohoto postupu nás vede nejen společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP, ale i pevné zakotvení těchto principů v zahraniční politice České republiky.

Každý případ je ministerstvem posuzován individuálně. Obchod s vojenským materiálem se týká celého spektra komodit a nejde vždy jen o střelné zbraně a munici. Ministerstvo vždy přihlíží k povaze, tj. například zda jde o smrtící nebo nesmrtící vojenský materiál, náhradní díly nebo celé celky, ke způsobům možného užití i zneužití konkrétního vojenského materiálu a k tomu, jakému konečnému uživateli je dodávka určena, např. zda jde o složky vnitřní bezpečnosti, ozbrojené síly nebo civilní trh a jaké záruky konečný uživatel poskytuje, aby ke zneužití materiálu nedošlo. Pokud je riziko u konkrétní dodávky zřejmé, ministerstvo souhlasné stanovisko buď nevydá nebo stanoví v souladu s §16 odst. 3 zákona č. 38/1994, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, další podmínky licence, jež mají za cíl toto riziko eliminovat. Je bohužel skutečností vyplývající ze samotné povahy věci, že se tento přístup neprojevuje v souhrnných statistikách zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Úplný nesouhlas s vývozy vojenského materiálu do některých zemí tak ministerstvo uplatňuje jen u omezeného počtu destinací tam, kde je takový přístup jediný možný.

Česká republika podporuje harmonizaci provádění politik vývozu vojenského materiálu. Jde však o kompetenci a zodpovědnost každého členského státu Evropské unie a posuzování jednotlivých kritérií společného postoje Rady EU provádí každá členská země individuálně. Závěrem dodáváme, že s názorem, že na kritéria společného postoje Rady EU ministerstvo příliš nedbá, se neztotožňujeme.                                

.