Jak reagovala Severní Korea na Sametovou revoluci a demokratizační proces v Československu?

Po listopadu 1989 vedoucí představitelé KLDR prohlásili, že respektují nastolení pluralitního systému v Československu a že si přejí udržovat s ním dobré vztahy. Zatímco KLDR po normalizaci vztahů Maďarska, Polska a Jugoslávie s Korejskou republikou tyto země veřejně kritizovala, v případě ČSFR se zdržela komentáře.

Jak se změnily vztahy mezi KLDR a Československem/Českou republikou po přechodu k demokracii?

Styky mezi oběma zeměmi sice nebyly přerušeny, ale dostaly se na velmi nízkou úroveň.

KLDR uznala ČR k 1. lednu 1993, ale nepřiznala představiteli české armády zastávat místo v Dozorčí komisi neutrálních států (DKNS), která byla ustavena v roce 1953 v rámci Dohody o příměří v Koreji (v DKNS bylo PR, Švédsko a Švýcarsko). MZV ČR bylo nuceno 5. 3. 1993 oznámit stažení české delegace z DKNS a jako odvetu ČR vykázala třináct pracovníků ZÚ KLDR v Praze. Velvyslanectví ČR v Pchjongjangu zastavilo činnost v březnu 1994. KLDR zahraniční úřad v Praze neuzavřela, ale vedoucím byl CDA a.i.

Viz též v periodiku ÚMV: Mezinárodní politika 6/2010

http://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2010/MP06_10.pdf

Jak se změnila česká zahraniční politika vůči KLDR? Můžeme i v dalších letech sledovat její proměňování?

V r. 1994 KLDR poprvé naznačila, že opět uvažuje o vyslání velvyslance do ČR, pokud by česká strana souhlasila s rozšířením personálu ZÚ KLDR. Na základě dohody mezi MZV ČR a MZV KLDR z podzimu 1999 o pronájmu budovy ZÚ ČR v Pchjongjangu korejské straně ČR vyslovila souhlas se zvýšením počtu pracovníků ZÚ KLDR v Praze. V r. 2002 KLDR akreditovala velvyslance v ČR se sídlem v Berlíně. 21. 9. 2004 se ujal funkce rezidentní velvyslanec.

Jak bylo uvedeno ZÚ ČR v Pchjongjangu zastavil činnost v březnu 1994. Pro udržení diplomatických vztahů byl velvyslanec v Pekingu akreditován i pro KLDR (do června 2004, kdy byl znovuotevřen ZÚ ČR v Pchjongjangu na úrovni CDA e.p.). Rezidentní velvyslanec byl do KLDR vyslán v r. 2006.

Je v současné době nějak formulovány česká zahraniční politika vůči KLDR? Případně jak?

ČR má zájem o rozvoj standardních bilaterálních vztahů s KLDR. ČR je připravena svými zkušenostmi (transformace ekonomiky) a vlivem přispět ke snahám mezinárodního společenství o zapojení Pchjongjangu do širšího dialogu se světem. Zároveň však kritizuje KLDR za porušování lidských práv (ČR každoročně podporuje rezoluci Komise OSN pro LP v Ženevě odsuzující porušování LP v KLDR), požaduje, aby KLDR dodržovala rezoluce RB OSN požadující ukončení vývoje a zkoušek severokorejského jaderného a raketového programu. ČR též podporuje rezoluce RB OSN, které uvalují embargo na KLDR v souvislosti s výše uvedenými programy. ČR se snaží přispět k přesvědčování KLDR o nutnosti návratu k 6stranným jednáním o severokorejském jaderném programu. ČR je zároveň součástí politiky EU vůči KLDR, která je nazývána politikou kritické angažovanosti.   

Co vedlo Českou republiku k uzavření ambasády v Pchjongjangu na počátku 90. let?

Uvedeno výše.

Jaké byly hlavní etapy česko-severokorejských vztahů v době od 1989 do současnosti?

1989–cca 2000 – ochlazení bilaterálních vztahů

Od 2000 – obnovování kontaktů

Od 2006 – různé etapy zaviněné KLDR v důsledku jaderných a raketových testů a porušování rezolucí RB OSN.

Co vedlo Českou republiku k obnovení ambasády v roce 2004? Co si od toho slibovala? Byly české cíle naplněny?

Součástí postupného obnovování vztahů mezi ČR a KLDR byl i zájem o obnovení činnosti ZÚ. Cílem bylo a je rozvoj bilaterálních vztahů a napomáhání realizace politiky EU vůči KLDR. Cíle jsou postupně naplňovány.

Jaká je současná zahraniční politika ČR vůči Severní Koreji?

ČR realizuje principiální politiku, v rámci které usiluje o bezpečnost, prosperitu a udržitelný rozvoj, lidskou důstojnost včetně ochrany lidských práv, službu občanům a dobré jméno v zahraničí. V tomto směru se vyvíjí i politika ČR vůči KLDR.

Jaké jsou hlavní aktivity české ambasády v Pchjongjangu?

ZÚ ČR realizuje standardní úkoly, kterými jsou: sledování vnitřní a zahraniční politiky KLDR, udržování kontaktů s korejskými představiteli, rozvoj politických, ekonomických, kulturních a dalších styků s KLDR, propagace ČR v zemi. 

Vyznačují se česko-severokorejské vztahy nějakými odlišnostmi od jiných členských zemí EU, které mají v KLDR také ambasádu?

V důsledku historických vztahů Československa a KLDR a dobrého jména v této zemi, Korejci mají velmi kladný vztah k ČS/ČR, což je naší určitou výhodou a přidanou hodnotou v našich vztazích se Severní Koreou. ČR však realizuje svoji bilaterální politiku v rámci celkové politiky EU vůči KLDR, takže náš přístup se v zásadě nijak neliší od ostatních ZÚ zemí EU v KLDR.

BILATERÁLNÍ VZTAHY ČR-KLDR

POLITICKÁ OBLAST

Po r. 1989 vztahy na dlouhou dobu ochladly. Po vzniku samostatné České republiky KLDR vykázala česko(slovenskou) misi u Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) v severokorejském Pchanmundžomu (KLDR neuznala ČR jako nástupnickou zemi v DKNS). ČR uzavřela svůj zastupitelský úřad v Pchjongjangu a KLDR musela snížit obsazení svého úřadu v ČR. Pro KLDR byl napříště přiakreditován velvyslanec ČR z Pekingu, zastupitelský úřad KLDR v ČR vedl chargé d’affaires a.i.

V červnu 2004 ČR znovuotevřela velvyslanectví v Pchjongjangu, KLDR do Prahy v r. 2004 opět vyslala velvyslance, ČR učinila totéž v r. 2006. V březnu 2004 předseda Nejvyššího lidového shromáždění KLDR Čche Tche-boka navštívil ČR a v květnu 2005 předseda PS PČR L. Zaorálek navštívil KLDR. Od r. 2005 se vztahy rozvíjejí i v rámci tříletých Akčních plánů spolupráce mezi MZV ČR a MZV KLDR.

Práce na jaderném programu, jaderné a raketové testy vyústily v napětí KLDR s mezinárodním společenstvím, včetně uvalení sankcí RB OSN, které determinují i bilaterální relaci s ČR.

V letech 1998–2007 české firmy zaměstnávaly severokorejské občany, kteří pracovali v oděvních a obuvních závodech a pekárnách (podle MPSV v r. 2005 pracovalo v ČR 321 severokorejských pracovníků v 6 lokalitách). Média informovala, že část příjmů těchto pracovníků je zneužívána pro financování zbrojních programů, což je v rozporu se sankcemi vyplývajícími z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 z roku 2006, která směřuje proti snaze KLDR o jaderné vyzbrojování. V r. 2007 vláda ČR rozhodla neprodlužovat severokorejským pracovníkům povolení k pobytu.

V červnu 2014 byl během návštěvy ŘO ASIE v KLDR podepsán další Akční plán spolupráce mezi MZV ČR a MZV KLDR (AP) na období 2014–2016 (pokračování politického dialogu, ekonomické a obchodní styky a kontakty mezi institucemi a organizacemi). Aktuální akční plán navazuje na předchozí akční plány, které byly sjednány postupně pro období 2005–2007, 2008–2010 a 2011–2013, které však nikdy nebyly plně realizovány.  

11. 12. 2014 velvyslanec ČR Milan Hupcej předal pověřovací listiny.

V 1. polovině r. 2016 ČR vykonává místní předsednictví EU v KLDR.

 

Významné návštěvy z ČR do KLDR

červenec 2001 – místopředseda Zahraničního výboru PS PČR J. Payne

prosinec 2002 – generální sekretář MZV ČR V. Zavázal

duben 2004 – náměstek MD ČR Kubínek

duben 2004 – náměstek MZV ČR P. Kolář

květen 2005 – předseda PS PČR L. Zaorálek

 

Významné návštěvy z KLDR do ČR

březen 2001 – náměstek MZV KLDR Čche Su-hon

březen 2004 – předseda Nejvyššího lidového shromáždění KLDR Čche Tche-bok

říjen 2005 – místopředseda Nejvyššího lidového shromáždění KLDR Kang Nung-su

duben 2008 – náměstek MZV KLDR Kung Sok-ung

 

EKONOMICKÁ A OBCHODNÍ OBLAST

Vzájemný obchodní obrat je velmi nízký.

KLDR má vůči ČR  nevyřešený dluh ve výši necelých 3 mil. USD.

ČR od r. 1997 poskytovala KLDR humanitární pomoc menšího měřítka, např. dodávkami zdravotnického materiálu nebo jabloňových sazenic. V r. 2008 poskytla ČR humanitární pomoc formou dodávky 45.000 ks roubovanců jabloní ve výši 3 mil. Kč. Na farmě Onchon (cca 100 km JZ od Pchjongjangu) byl ze stromů z ČR vybudován jabloňový sad. Na ploše 15,3 ha se nyní nachází 41 tis. stromů.

V r. 2013, 2014 a 2015 byl na této farmě realizován rozvojový malý lokální projekt organizovaný MZV ČR v hodnotě 200 000 Kč/rok.

Pomoc je dodávána i prostřednictvím mezinárodních organizací. Po povodních v létě 2007 poskytla ČR prostřednictvím Mezinárodní federace červeného kříže a červeného půlměsíce humanitární pomoc ve výši 500 tis. Kč na nákup léků.

V letech 2008 a 2009 MZV ČR zorganizovalo týdenní ekonomický seminář pro severokorejské ekonomy.

 

ŠKOLSKÁ A KULTURNÍ OBLAST

ČR dlouhodobě poskytovala KLDR dvě vládní stipendia k řádnému VŠ studiu a čtyři místa na jazykových kursech češtiny. V prosinci 2008 byl mezi resorty školství podepsán prováděcí program, který předpokládá vysílání i českých studentů do KLDR.

Od studijního roku 2011/12 byla vládní stipendia z české strany suspendována. V r. 2015 ČR obnovila poskytování stipendií (2 vládní doktorandská stipendia), ale KLDR nominovala studenty do jiných než navržených oborů, takže k jejich přijetí nedošlo. Na r. 2016 KLDR nenominovala žádného stipendistu.

V r. 2011 byly přijaty dvě a v r. 2012 tři české stipendistky na letní jazykový kurs v KLDR.  Na podzim 2012 se uskutečnily dva studijní pobyty českých koreanistů z UK v Praze v Pchjongjangu. V r. 2013 KLDR vyslala 3 studenty na Letní školu slovanských jazyků.

V KLDR se čeština vyučuje na Pchjongjangské universitě cizích jazyků (PUCJ), kde v jednom ročníku studuje 4–5 studentů, obor se otevírá každé 4 roky. Nový ročník byl otevřen v r. 2015/16.

Zahraniční úřad Pchjongjang pořádá v KLDR výstavy, tematicky zaměřené na historii, přírodní krásy, památky UNESCO, tradiční výrobu (pivo, Škoda auto) a jiné. Zahraniční úřad rovněž navázal spolupráci se střední školou Segari v Pchjongjangu. Nejviditelnější severokorejskou kulturní akcí v ČR bylo vystoupení dětského uměleckého souboru na pozvání předsedy PS PČR L. Zaorálka v r. 2006. V letech 2008–2012 se severokorejští školáci účastnili Mezinárodní dětské výtvarné soutěže Lidice.

ČR se zúčastňuje českými filmy na Pchjongjangském mezinárodním filmovém festivalu. V r. 2006 to byl film Babí léto, v r. 2008 film Vratné lahve (oceněn zvláštní cenou poroty), v r. 2010 film Tobruk a 2012 Fimfárum.