česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Proslov velvyslance ČR v Afghánistánu u příležitosti státního svátku ČR 28.10.2010

(Archivní článek, platnost skončena 01.11.2011.)

Proslov velvyslance ČR v Afghánistánu u příležitosti státního svátku ČR 28.10.2010 pro Radio & Television of Afghanistan

Vážení televizní diváci,

velmi si vážím toho, že mám možnost k vám promluvit a podělit se o některé myšlenky.

Afghánistán prožívá několik desetiletí složité období, ale já jsem optimista a pevně věřím, že doba míru, štěstí a všestranného rozvoje již klepe na dveře. Tuto pevnou víru mi dává skutečnost, že jsem měl možnost Afghánistán a vás - jeho lid - poznat. Uvědomil jsem si však s překvapením, že je mezi historií České republiky a Islámské republiky Afghánistán hned několik analogií, a to je další důvod mého optimismu.

Dnes je znamenitá příležitost se na tyto nečekané podobnosti podívat blíže. 28.října 2010 gregoriánského kalendáře (GK) si totiž připomínáme 92. výročí vzniku Československa, přímého předchůdce České republiky.

 

Vývoj republiky

Ještě v dobách Rakouska-Uherska bylo území české, moravské i „česká" část Slezska nazývány „Dílnou Evropy". Ne nadarmo, na přelomu 19. a 20.století GK žilo na tomto území 19% obyvatelstva říše, bylo zde ovšem vyprodukováno 67% průmyslové výroby. Od roku 1918 tento dobře naolejovaný stroj pracoval ve prospěch mladé republiky. Československo tak rychle zaujalo místo mezi hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi světa. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století GK patřilo současně k těm nejdemokratičtějším evropským státům. Nadějný vývoj byl zaražen druhou světovou válkou, po které Československo spadlo do sovětské sféry vlivu a Sovětskému svazu muselo předat i svou východní část - Podkarpatskou Rus. Hospodářství - v poměru k prudkému rozvoji v první polovině století - stagnovalo, demokratická občanská práva byla omezena, parlamentní státoprávní uspořádání se stalo fraškou. Demokratizační snahy z let 1967 - 1968 GK byly převálcovány sovětskými tanky, a následná doba takzvané normalizace se stala obdobím temna, zmaru a frustrace. Podobně jako 70 let předtím, změněné zahraničně politické prostředí v Evropě osmdesátých let, přineslo spontánní povstání a země se „Sametovou revolucí" v listopadu 1989 GK přihlásila k dědictví předválečného Československa.

Roku 1992 bylo připraveno technické rozdělení státu na Českou republiku (s Moravou a částí Slezska) a Slovensko. K formálnímu vzniku dvou států došlo 1.ledna 1993 GK. Od té doby se oba státy vyvíjejí samostatně, i když oba v rámci Evropské Unie. Česká republika nyní zaujímá přibližně polovinu území původního Československa z roku 1918 GK.

 

Česko-afghánské vztahy v minulosti

Českou republiku a Islámskou republiku Afghánistán dělí více jak 4, 5 tisíce kilometrů i odlišné nábožensko kulturní tradice, jejich obyvatelé jsou však spojeni překvapivě podobnými dějinnými zážitky. Oba národy mají své zkušenosti s hrůzami válek, vítězstvími a porážkami, chmurné časy národní poroby jsou střídány jásavě sladkými obdobími svobody a rozkvětu. Lid obou zemí musel prokázat schopnosti prosadit své ideály navzdory tomu, že jejich území se pravidelně stávala válčišti v konfliktu soupeřících velmocí. Oba národy mají starou, bohatou a komplikovanou historii.

Snad i proto jsou vzájemné vztahy obou našich národů tradičně výborné. Diplomatické vztahy byly navázány již 14.září 1937 GK za doby krále Zaahir Shaha, který byl v Československu velmi známý a populární. Bilaterální spolupráce patrně kulminovala v 60. a 70.letech 20.století GK, kdy se Československo podílelo významnou měrou na rychlém rozvoji Afghánistánu. Afghánští studenti absolvovali vysoké školy v českých a moravských městech, probíhala kulturní výměna v oblasti kinematografie, na poli výtvarném, českoslovenští odborníci přijížděli do Afghánistánu podílet se na stavbách továren a strojírenských zařízení. Jedná se o několik cementáren, zařízení pro uhelné doly, olejárny, konzervárny, po Afghánistánu jezdily české motocykly Jawa, v hlavním městě Kábulu bylo vybudováno přes 50 km linek českých trolejbusů - to abych jmenoval jen namátkou.

 

Současné česko-afghánské vztahy

Nyní jde o to, v přátelském a dělném duchu pokračovat i do budoucna. Afghánistán je pro českou zahraniční politiku jednou z priorit. Česká republika má na různých místech Afghánistánu přes 500 příslušníků AČR, a na přechodnou dobu přibližně dvou let hodlá tento počet ještě významně zvýšit.

Nicméně, všichni nyní doufáme, že již pomalu přichází čas, kdy základní strategie v Islámské republice Afghánistán bude změněna z vojenské na strategii mírového rozvoje a budování země. Vzdělání, zemědělství, a postupně i drobný průmysl a mobilní lehké strojírenství to jsou kategorie, kdy by se Češi mohli opět podílet na rozkvětu republiky. Doufám, že brzy přijde den, kdy se po Kábulu, ale i dalších městech, opět projedu trolejbusem - a budu jenom rád, když bude opět český.

Již nyní pracuje v provincii Lógar tým civilních odborníků, kteří spojili část svého života s Afghánistánem. Spolu s afghánskými partnery v místě proměňují realitou denní drobné práce společné sny v hmatatelné předměty: školu, opravenou přehradní zeď, zavodňovací kanály. Ve spolupráci s místními sdělovacími prostředky přispívají ke vzdělávacímu procesu. Podobné české skupiny jsou i v oblasti Mazar e Sharif a na dalších místech.

 

Závěr

Je společným osudem Afghánců i Čechů, že cesta ke svobodě, prosperitě a lidskému štěstí je trnitá, a zbytečně často prosáklá krví. Československo, tak jak jej moji předci zakládali, již - de iure - neexistuje, změnil se i Afghánistán krále Amaanullaha Razi Shaha. K čemu se však všichni vracíme? Dá se to charakterizovat i myšlenkou prvního presidenta Československa Tomáše Garrigue Masaryka: „Věříme v demokracii - věříme ve svobodu - a ve svobodu vždy větší a větší".

Mým pracovním úkolem, jako velvyslance v Islámské republice Afghánistán, je koordinací pracovního úsilí Čechů přispívat k rozumnému a efektivnímu uspokojování skutečných potřeb prostých lidí. Mou vizí a osobním snem je učinit nezbytné kroky k navázání stejné úrovně spolupráce jaká existovala mezi Československem a Afghánistánem před 40 lety.

Zdaleka by to nebylo málo.