Nynější české komunity na Ukrajině jsou pozůstatkem dříve poměrně početného českého osídlení, vzniklého v důsledku několika vln vystěhovalectví z českých zemí převážně v první polovině 17. a druhé polovině 19. století.

Čeští kolonisté přijížděli do země, ve které bylo nedlouho před tím (1861) zrušeno nevolnictví. Do roku 1930 se v lokalitách Čechů vyučovala čeština. Dle údajů Etnologického ústavu AV ČR bylo v roce 1925 na Ukrajině 19 českých škol a 2 české školy na Krymu (v Alexandrovce a v Bohemce). Počátkem třicátých let došlo na Ukrajině k politickým procesům s českými učiteli, řada z nich byla odsouzena k smrti či k nucenému pobytu na východní Sibiři. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány. Víc než půlstoletí sdružování na národnostním základě nepřicházelo v úvahu.

Ryze národních českých vesnic zůstalo na Ukrajině málo. Jsou v Žytomyrské oblasti - Malá Zubovština (založena 1871) a Malinivka, v Oděské oblasti - Veselynivka, Malá Olexandrivka a Novo - Samarka, ve Vinnické oblasti - Mykolajevka, v Záporožské oblasti - Novhorodivka (původní název Čechohrad, založen 1869), v Mykolajevské oblasti - Bohemka a na Krymu Alexandrovka (založena 1864) a Lobanovo (původní název Bohemka, založena 1861). V těchto vesnicích žije cca 3 000 Čechů, kteří si v běžném životě zachovali český jazyk, obyčeje a náboženské obřady.

První krajanské spolky se opět začaly obnovovat koncem 80 let. Příslušníci jednotlivých krajanských komunit na Ukrajině začali projevovat v různé míře zájem o styky s českým jazykovým a kulturním prostředím. V květnu 1995 byla ustavena společná krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny (ČNRU), sdružující 21 obnovených krajanských spolků z různých oblastí Ukrajiny (mezi jinými Novgorodkivka, Ľvov, Oděsa, Mykolajivka, Luck, Dubno v Rovenské oblasti, Simferopoľ, Žitomír, Korosteň, Malín, Kyjev, Užhorod). Cílem jejich národně - kulturního obrození je zachování českého jazyka, českého kulturního dědictví, obnovení českých škol, příprava učitelů a obrození náboženství.

V letech 1991 - 1993 poskytla vláda ČR z podnětu OSN humanitární pomoc obyvatelům vybraných oblastí Ukrajiny, postižených následky černobylské havárie. Tato pomoc spočívala v organizovaném přesídlení osob českého původu do ČR a proběhla podle usnesení vlády ČR č. 340 ze dne 12.12.1990 a vlády ČSFR č. 905 ze dne 20.12.1990. Podle uvedených usnesení zajišťovala přesídlovaným osobám vláda ČR věcné podmínky pro usídlení a vláda ČSFR mezinárodně právní rámec a povolování trvalého pobytu. Usnesením č. 125 ze dne 17.3.1993 vyslovila vláda ČR souhlas s dokončením celé akce v roce 1993. V rámci uskutečněných akcí bylo dosaženo vytčeného cíle, kterým byla evakuace osob z ohrožených oblastí. Pro takto evakuované osoby se přitom podařilo zajistit v ČR lepší životní podmínky, než jaké bylo možno očekávat při dalším setrvávání v postižených oblastech.

Spolupráce MZV ČR a Velvyslanectví ČR v Kyjevě s krajany na Ukrajině se zaměřuje především na udržování a rozvíjení znalostí českého jazyka, uchovávání českého kulturního dědictví a tradic a znalostí o ČR obecně. Na počátku 21. století bylo z Česka vysláno do Ukrajiny několik učitelů.

MZV ČR poskytuje krajanským spolkům také finanční příspěvky na konkrétní projekty jejich činnosti (např. uchování českého kulturního dědictví v zahraničí, folklórní festivaly, vydávání časopisů v regionu, ap.), učebnice českého jazyka, slovníky, videofilmy české produkce, knihy v českém jazyce pro doplnění spolkových knihoven, učební mapy, hudební nahrávky českých skladatelů, informace a tisk k vnitro a zahraničněpolitickým otázkám ČR, atd.

V roce 2000 byla krajanům na Ukrajině poprvé poskytnuta rozvojová pomoc ve výši 2 miliony Kč, která se soustředila na opravy škol, kulturních zařízení českých krajanských komunit a také na nákup audiovizuálních pomůcek k modernizaci výuky češtiny v některých spolcích. Od této doby je pomoc zaměřená na podporu projektů krajanských spolků poskytována každoročně.

V roce 2001 byl ministrem zahraničních věcí ČR oceněn cenou Jana Masaryka Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí Ing. Alexandr Drbal, krajanský aktivista z Ukrajiny. V roce 2009 předal předseda vlády ČR Mirek Topolánek medaili Karla Kramáře předsedkyni ČNRU paní Ludmile Muchině jako ocenění za její dlouholetou práci v krajanské komunitě na Ukrajině. V roce 2017 byla paní prof. Muchyně udělena cena Gratias Agit.

Každoročně jsou pro krajany pořádány kurzy výuky českého jazyka a kurzy metodiky výuky. MŠMT ČR každoročně organizuje dvousemestrální a jednosemestrální studijní pobyty krajanů, kteří mají zájem o zdokonalení svých znalostí českého jazyka, jež jsou příspěvkem v lektorské podpoře výuky češtiny v jednotlivých krajanských spolcích.

Dlouhá léta jsou poskytovány na základě účelové dotace Ministerstva zdravotnictví ČR ozdravné pobyty dětí krajanů žijících v oblastech postižených černobylskou jadernou havárií.