Jedním z hlavních cílů cesty Miloše Vystrčila bylo potvrdit českou podporu Ukrajině a její nezávislosti a územní celistvosti. Delegace tak nejprve 22. 8. zamířila letadlem vládní letky z Prahy do jihoukrajinského Chersonu, odkud pokračovala vrtulníky na administrativní hranici s Krymem a kontrolní stanoviště Čonhar, které si prohlédla společně s delegací estonské prezidentky Kersti Kaljulaidové.

„Jsem rád, že se Česká republika a Evropská unie v rámci Krymské platformy jednoznačně připojují k Ukrajině a budou společně tlačit na Rusko, aby se chovalo v souladu s mezinárodním právem a opustilo území, které anektovalo,“ uvedl Miloš Vystrčil v rozhovoru pro média.

Po přeletu do Kyjeva se předseda Senátu v pondělí 23. 8. zúčastnil pietního aktu u hrobu neznámého vojína a také uctil oběti Hladomoru 1932-1933.

Hlavní událostí dne byl inaugurační summit Krymské platformy, jehož se zúčastnili zástupci celkem 46 států a mezinárodních organizací. Účastníci na závěr přijali společné prohlášení, v němž mimo jiné odsoudili ruskou anexi, porušování lidských práv na Krymu a vyzvali k návratu poloostrova pod ukrajinskou kontrolu.

„Pane prezidente, můžete se spolehnout, že Česká republika bude i díky své historické zkušenosti stát po boku Ukrajiny a bude hájit její nezávislost, celistvost a suverenitu. Protože my víme, co to pro vás znamená, a víme, jakou cenu má svoboda," prohlásil ve svém projevu Miloš Vystrčil (celý projev na konci článku).

Na okraj summitu Krymské platformy měl předseda Senátu možnost hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s řadou vedoucích zahraničních delegací.

V úterý 24. srpna se předseda Senátu zúčastnil oslav 30. výročí nezávislosti Ukrajiny včetně vojenské přehlídky. Po hlavní kyjevské třídě Chreščatyk pochodovala společně s dalšími spojenci v NATO také sedmadvacetičlenná jednotka českých vojáků. Přehlídky se zúčastnili také náměstek ministra obrany Jan Havránek a první zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Jaromír Zuna.

Miloš Vystrčil v rámci své návštěvy rovněž vystoupil v Nejvyšší radě (parlamentu) Ukrajiny a jednal s jeho předsedou Dmytrem Razumkovem, mj. o intenzivních vzájemných vztazích v politické, ekonomické a humanitární oblasti. Dále se také setkal s vůdcem Krymských Tatarů Mustafou Džemilevem a předsedou Medžlisu (parlamentu) krymskotatarského národa Refatem Čubarovem. 

 

Celý projev předsedy Senátu Vystrčila na summitu Krymské platformy:

Vážený pane prezidente Zelenskyj,
Vážené Excelence,
Vážené dámy a pánové,

pan prezident Zelenskyj dnes v úvodu mluvil o roce 1944. O genocidě Krymských Tatarů, kterou řídil Stalin. Říkal, že si myslel, že se nic takového už nebude opakovat. Že už nenastane situace, kdy budou lidé vyháněni ze své rodné země. Dnes si tady sdělujeme, že tomu tak není.

Rád bych v této souvislosti připomněl ještě jednu historickou událost, která se týká mé země Československa, nyní České republiky. Psal se rok 1938, byl začátek října a Češi byli vyháněni ze své země. Byli vyháněni ze své země, protože došlo k události, kterou nazýváme Mnichovská dohoda.

Když se ptáme, proč k té události došlo, tak zjišťujeme, že to bylo určitě tím, že Hitler měl velké ambice. Také to ale bylo tím, že nás zradili spojenci – že v určitém okamžiku nepodpořili Českou republiku v její nezávislosti, suverenitě a nedotknutelnosti jejího území.

Říkám to ze dvou důvodů. První důvod je, pane prezidente, že se můžete spolehnout, že Česká republika bude i díky své historické zkušenosti stát po boku Ukrajiny a bude hájit její nezávislost, celistvost a suverenitu. Protože my víme, co to pro vás znamená, a víme, jakou cenu má svoboda.

A druhá věc, proč o tom mluvím, je, že my někdy o Mnichovské dohodě hovoříme tak, že proběhla „o nás bez nás“.

A my jsme tu dnes proto, pane prezidente, aby to bylo „pro Vás - pro Ukrajinu - s námi“.

Děkuji.