Nejlepšího hodnocení, kterého Malajsie kdy dosáhla, byla právě 25. příčka v Indexu logistické výkonnosti Světové banky v r. 2014. Sedmé vydání LPI přichází po třech letech narušení dodavatelského řetězce způsobeného pandemií Covid-19 a odhaluje nejnovější pohled na výkonnost Malajsie v sektoru obchodní logistiky.

Index logistické výkonnosti měří snadnost vytvoření spolehlivých a včasných spojení dodavatelského řetězce a strukturální faktory, které to umožňují, jako je kvalita logistických služeb, obchod a infrastruktura související s dopravou a hraniční kontroly. Představuje tak srovnávací nástroj, který zemím pomáhá určit, kde lze zlepšit logistiku mezinárodního obchodu, aby se zvýšila konkurenceschopnost.

Nejnovější výsledek tak představuje novou sadu klíčových ukazatelů výkonnosti získaných z využití výsledků Big Data, které měří rychlost obchodu po celém světě. Ukazatele jsou založeny na technologickém pokroku při sledování skutečných vysokofrekvenčních mezinárodních pohybů námořní dopravy, kontejnerů, letecké nákladní dopravy a poštovních zásilek podle obchodních cest a bran.

Úspěch vychází samozřejmě částečně z fyzickogeografických podmínek, jelikož Malajský poloostrov, na kterém se část Malajsie nachází, spočívá v místě tradičních námořních cest, ať již se jedná o Molucký průliv anebo Jihočínské moře.

Význam těchto cest je znásoben i současným trendem pohybu zboží z míst produkce (Asie) do míst spotřeby (Evropa) a rovněž vyšší výkonností ekonomik východní a jihovýchodní Asie a s tím spojeným nárůstem obchodní výměny. Příkladem může být nedaleký Singapur, který svůj růst založil z části právě na strategické poloze a logistice. Malajsijský přístav Port Klang již nyní patří mezi 15 největších kontejnerových přístavů na světě, srovnatelný objemem s Antverpami či Rotterdamem. Mezi 20 největšími je i Tanjung Pelepas v Johoru.

Příležitosti dalšího rozvoje sektoru plynou z rozvoje a nárůstu obchodní výměny. Sama Malajsie rostla v r. 2022 celých 8,7 procenta hrubého národního produktu. Robustní růst vykazovaly i další země využívající tuto tranzitní polohu. Existují zde ale i konkrétní projekty, které lákají pozornost rejdařů a logistických stratégů.

 

 

Kontejnerová doprava hledá nové cesty, a využití Makasarského průlivu se zdá být životaschopnou alternativou, kterou již v současnosti využívají Japonsko a Austrálie při obchodní výměně těchto dvou států. Stavba nového hlavního města Indonésie na Kalimantanu tento potenciál ještě přiživuje. Malajsijská vláda již nyní vybrala přístav Lahad Datu na Sabahu pro další rozvoj. Vytvořený program průmyslových pobídek má ambici generovat investice ve výši 5 biliónů Kč během příštích 20 let. Pro zájemce o bližší informace byly vytvořeny i stránky dedikované tomuto projektu.

Dalším výrazným předpokladem pro rozvoj logistiky je i potřeba přepravy ropy a plynu směrem na západ. Předpokládá se, že rostoucí poptávka po ropě ve východní Asii zvýší počet tankerů proplouvajících malajsijskými vodami ze 7 723 v roce 2014 na 11 615 v roce 2030 a 12 211 v roce 2040. Významný projekt v gesci Johor Petroleum Development Corporation, který v blízkosti Singapuru buduje velkokapacitní překladiště a skladiště ropy, ropných výrobků a plynu, k rozvoji petrochemické logistiky rovněž bezpochyby přispěje svým dílem.

Kromě nadnárodních logistických společností, které jsou v Malajsii zastoupeny pravděpodobně do poslední, však zde i Česko hraje svou část. Jako zaměstnanci působí v Malajsii i Češi pracující jako součást mezinárodních týmů evropských společností. Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur rovněž eviduje zvýšený zájem českých logistických firem na zahraničních misích a při zodpovídání dotazů. Budoucnost logistiky se prostě nachází v této části světa a nyní je ta pravá doba, tyto příležitosti objevit.

 

Milan Dostál, obchodní rada, Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur