Historie vládních iniciativ pro rozvoj leteckého/kosmického průmyslu

Rozvoj leteckého průmyslu v Malajsii je možné vysledovat do roku 1990, kdy byl založen původně státní podnik Composite Technology Research Malaysia. Výzkum, výroba a aplikace v oblasti kompozitních materiálů pomohly získat malajsijským zaměstnancům dovednosti a expertízu pro rozvoj tohoto odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

V roce 1997 byl představen vládní plán National Aerospace Blueprint (NAB), který stanovil čtyři prioritní oblasti pro rozvoj, a to výrobu komponent, údržbu, opravy a generální opravy (MRO), avioniku a systémovou integraci. Zároveň bylo založeno výcvikové středisko pro letecký sektor. Dohled nad plněním tohoto vládního plánu má Malajsijská rada pro letecký a kosmický průmysl (Malaysian Aerospace Council). Rada je tvořena členy vlády, zástupci státních agentur a členy vedení významných firem.

Cílem plánu NAB bylo ustanovení Malajsie coby regionálního centra pro letecký/kosmický průmysl, transformace letiště Subang International Airport v „hub“ leteckého průmyslu pod názvem Malaysia International Aerospace Centre (MIAC), a v neposlední řadě vytvoření kosmického programu (vývoj umělých družic a výcvik astronautů). Tento plán přinesl impuls pro rozvoj letecko-kosmického sektoru, a dle agentury MIGHT (Malaysian Industry-Government Group for High Technology) byl NAB mezi lety 1997 a 2015 uveden do praxe z 85%.

V roce 2015 byl představen vládní plán The Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2030, který na iniciativy NAB navazuje a rozšiřuje je. Podobně jako NAB se tento plán soustředí na tentokráte pět klíčových oblastí, kterými jsou: MRO, výroba, systémová integrace, inženýring a design, a rozvoj lidských zdrojů.

V oblasti MRO je cílem navýšení globálního tržního podílu Malajsie na 5%, v oblasti výroby leteckých komponent je cílem první místo v regionu Jihovýchodní Asie, v sektoru systémové integrace je hlavním cílem 70% soběstačnost, v oblasti inženýringu/designu dosažení 3,5% globálního tržního podílu a v oblasti lidských zdrojů první příčka z asijských zemí ve schopnosti poskytnutí kvalifikované pracovní síly. Dle tohoto plánu by měl do roku 2030 letecký sektor vygenerovat příjmy ve výši cca 13,8 mld. USD a vytvořit 32 000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Pro dosažení výše uvedených cílů uvádí plán 40 iniciativ sdružených do sedmi hlavních strategií, kterými jsou:

• Politiky příznivě ovlivňující budoucí podobu leteckého průmyslu (7 iniciativ)
• Zvýšení efektivity institucí (4 iniciativy)
• Vylepšení předpisů letové způsobilosti a prosazování zelených politik (3 inicitativy)
• Investice do vědy a výzkumu za účelem zvýšení konkurenceschopnosti tohoto průmyslového odvětví (7 iniciativ)
• Podpora investic do leteckého průmyslu pomocí investičních pobídek a vyrovnávacích fondů (4 iniciativy)
• Přilákání a příprava pracovní síly pro budoucnost Malajsie a regionu (8 iniciativ)
• Otevření nových trhů a posílení místního dodavatelského řetězce (7 iniciativ)

Plán také založil novou koordinační entitu pod Ministerstvem mezinárodního průmyslu a obchodu (MITI) – National Aerospace Industry Coordinating Office (NAICO). Tento úřad má za úkol dohlížet na implementaci předmětného vládního plánu a koordinovat svou činnost s nejvýznamnějšími podniky na trhu, vládními agenturami, ministerstvy a akademickou sférou. Tento úřad v průběhu roku 2016 implementoval již 12 shora uvedených klíčových iniciativ.

Současný stav malajsijského leteckého průmyslu

Celkový příjem leteckého průmyslu za rok 2016 dosáhl 12,7 mld. RM (71,6 mld. Kč). V současné době se v Malajsii nachází více než 200 podniků zaměřených na letecký sektor, které zaměstnávají více než 21 000 osob. Malajsijská agentura pro rozvoj investic (MIDA) eviduje za rok 2016 devět projektů v oblasti leteckého průmyslu o celkové výši investic 1,6 mld. RM (9,1 mld. Kč), z čehož zahraniční investice tvoří 56,9% a domácí investice 43,1%; to vše za situace, kdy v oblasti investic v Malajsii tvoří domácí investice drtivou většinu. Předmětné investiční projekty by měly vytvořit až 1766 pracovních míst. Rok 2016 také malajsijskému leteckému průmyslu přinesl rekordní export ve výši 5,53 mld. RM (31,6 mld. Kč), což představuje meziroční nárůst o 32,6%. Dovoz v tomto sektoru za rok 2016 dosáhl 11,94 mld. RM (68 mld. Kč).

Pro rok 2017 se očekává růst subsektoru výroby komponent o 7%, a výroba komponent by tak tvořila 55% celkových příjmů celého leteckého průmyslu. V sektoru MRO se očekávají příjmy ve výši 6 mld. RM (34 mld. Kč).

Letecký ekosystém v Malajsii vhodně ilustruje následující diagram:

 

Významné malajsijské firmy v sektoru leteckého/kosmického průmyslu

CTRM

Tento původně státní podnik měl za úkol rozvíjet expertízu, know how a technologie v oblasti výroby kompozitů zejména pro letecký průmysl. V roce 2013 přešel tento významný výrobce pod konglomerát DRB-HICOM. V současné době je CTRM dodavatelem kompozitních prvků pro nejvýznamnější globální firmy (Airbus), ale také MRO centrem pro letouny Cessna, Eagle či Piper. Vedle leteckého průmyslu dodává CTRM také komponenty pro lodě či automobily. Kromě výroby se CTRM podílí na výzkumu a vývoji v oblasti nových materiálů a rozvoji domácích lidských zdrojů.

Airod

Airod je jedním z nejstarších malajsijských podniků v oblasti MRO. Firma byla založena v roce 1976 pro potřeby malajsijského vojenského letectva. Od roku 1985 byla společnost privatizována a spadá pod konglomerát National Aerospace & Defence Industries (NADI). Jako jediná firma v Jihovýchodní Asii je Airod autorizován k provádění servisu a údržby letounů C-130 a L-100. Nejvýznamnějším klientem nadále zůstává malajsijské vojenské letectvo, avšak díky své unikátní tržní pozici má řadu klientů z Afriky, Blízkého východu a členských států ASEAN.

SME Aerospace

Také SME Aerospace spadá pod konglomerát NADI. Hlavním výrobním programem jsou kovové součástky. Společnost dodává komponenty, ale také celé subcelky globálním lídrům na trhu (Airbus).

UMW Aerospace

Tato pobočka jedné z největších obchodních skupin v Malajsii podepsala v roce 2016 smlouvu na 25 let se společností Rolls-Royce, která z ní činí výhradního dodavatele komponent pro motory Trent 1000 používané v letounech Boeing 787 a Trent 7000 pro letouny Airbus A330 Neo.

 

Významné mezinárodní firmy usazené na malajsijském trhu

Airbus

Airbus spolupracuje s malajsijskými dodavateli komponent již řadu let, zejména s CTRM, SME Aerospace a dalšími. V roce 2002 založil tento globální lídr v Malajsii také servisní centrum pro helikoptéry. V roce 2009 pak Airbus ve společném podniku s místním závodem Sepang Aircraft Engineering založil servisní centrum pro letouny A320 schopné pracovat až na šesti letounech naráz. Pro Airbus představuje Malajsie významné odbytiště; se 610 letouny provozovanými různými aerolinkami je Malajsie po Číně druhým největším asijským trhem Airbusu. V příštích 20 letech by do celého regionu mělo být dodáno přes 13 000 letounů, což si vyžádá další investice do rozšíření kapacit MRO včetně výcviku lidských zdrojů.

Boeing

Boeing operuje v Malajsii již od roku 1993, a to zprvu v návaznosti na pořízení letounů F-18 Hornet malajsijským letectvem (vybudování infrastruktury pro MRO v rámci desetiletého offsetového programu v celkové hodnotě 271 mil. USD). V dalších letech svého fungování vstoupil Boeing do strategických partnerství s významnými místními i usazenými zahraničními podniky. V roce 2002 tak Boeing ve spolupráci s CTRM a Hexcel investoval do nového výrobního závodu kompozitních materiálů v hodnotě 32 mil. USD. Tento závod je v současné době exkluzivním dodavatelem křidélek pro celou typovou řadu letounů Boeing 737. V reakci na růst objednávek letounů v Asii pak Boeing rozšiřuje své působení zde, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po MRO službách.

Strand Aerospace Malaysia

Malajsijská pobočka této skupiny s více než 100 zaměstnanci poskytuje služby v oblasti designu, produktového vývoje, strukturálních analýz, certifikací, a dalších. Firma je významným dodavatelem designových, analytických a dalších vývojových služeb, mezi její klienty patří mimojiné Airbus, BAE, Messier-Dowty, Aerosud, GED a další. Firma se také v minulosti podílela na vojenských projektech u letounů Panavia Tornado, Harrier či Nimrod. Strand Aerospace Malaysia je taktéž důležitým výukovým a výcvikovým centrem pro oblast leteckého inženýrství. Kvůli nepoměru mezi britskou a malajsijsou pobočkou, a kvůli jejímu významu při plnění cílů daných vládními strategiemi, bývá firma často uváděna jako čistě místní.

Spirit Malaysia

Tento světově největší nezávislý dodavatel strukturálních prvků pro letouny založil malajsijskou pobočku v roce 2009. Spirit Malaysia je největším nájemcem v již zmiňovaném aeroparku MIAC. Hlavním obchodním artiklem této firmy jsou dodávky celků nosných ploch pro letouny Boeing 737 a Airbus A320. Tento výrobce tvoří významnou část malajsijského leteckého průmyslu s ročním obratem okolo 7 mld. USD s výhledem na jeho zdvojnásobení v nejbližších letech.

Z dalších významných světových firem, které v Malajsii rozvíjejí zejména MRO aktivity, můžeme jmenovat GE, Eurocopter, Honeywell, Hamilton Sundstrand, Agusta Westland, RUAG, Celestica a další.

 

Technologické parky určené pro letecký průmysl

Malaysia International Aerospace Centre

Tento technologický park, předpokládaný již ve vládním plánu NAB, a založený v roce 2005 v areálu letiště sultána Abdula Azize Shaha v Subangu, se zaměřuje na šest klíčových oblastí, kterými jsou MRO, helikoptérové centrum, letecké centrum, výukové/výcvikové centrum pro letecké technologie a business support. Technologický park spadá pod konglomerát Malaysian Airports Holding Berhad.  U jeho založení stála také vládní agentura MIGHT, Malaysia Airlines a již zmiňovaná místní společnost Airod. Od jeho založení zde své kapacity zřídila či přesunula řada známých světových firem, jako kupříkladu Eurocopter, který v helikoptérovém centru provozuje vůbec první simulátor helikoptér v Malajsii.

Asia Aerospace City

Projekt byl ohlášen v roce 2014 a jeho první fáze by měla být dovršena v roce 2018. Stejně jako MIAC se AAC bude nacházet v areálu letiště Abdula Azize Shaha v Subangu a je výsledkem dohody mezi UMW Aerospace a vládní rozvojové agentury MARA.  Narozdíl od MIAC si AAC klade za cíl být katalyzátorem malajsijských snah o posun výše v hodnotovém řetězci leteckého průmyslu, tedy od MRO spíše k designu, inženýringovým službám či výrobě zásadních komponent. AAC by měl poskytovat kompletní ekosystém nutný k usazení nejvýznamnějších světových výrobců. Plánována jsou centra pro rozvoj lidských zdrojů (výcvik, výuka, školení), dále pak centra pro business consulting, inženýringové služby, výzkum a vývoj, investice a infrastrukturu. V roce 2015 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi AAC a českou firmou Czech Aviation Training Centre o zřízení výcvikového centra pro piloty a letecký personál v rámci AAC.

KLIA Aeropolis

Tento projekt byl ohlášen v roce 2016 a je rozšířením stávajícího ekosystému Kuala Lumpur International Airport (KLIA). Vedle již existujícího letiště se plánuje výstavba centra pro cargo a logistiku, businessový park, a dále pak „hub“ pro volnočasové aktivity a MICE (veletrhy, konference, pobídky a setkání). Tento aeropark by měl přinést až 7 mld. RM (40 mld. Kč) zahraničních i domácích investic.

Senai Airport City

Letiště Senai ve státě Johor je cílem projektu ohlášeného v roce 2010, který podobně jako KLIA Aeropolis rozšiřuje ekosystém stávajícího letiště. Jeho konečnou podobu zahrnuje technologický park, dále letecký park, obchodní zóna, centrum pro cargo a výcvikové centrum. Projekt je součástí širších snah státu Johor o ekonomický rozvoj, zejména v synergii se zvláštním ekonomickým koridorem Iskandar Malaysia.

Vedle těchto již existujících či připravovaných center leteckého/kosmického průmyslu mohou zainteresované firmy využít služeb řady již existujících technologických parků (Kulim Hi-Tech Park, Composites Technology City, Prai Free Industrial Zone), či své aktivity zaměřit na některé z menších letišť v Malajsii (Kota Kinabalu International Airport, Malacca International Airport, Kuching International Airport).

 

Regulátoři a vládní instituce

Ministerstvo pro mezinárodní obchod a průmysl (MITI)

http://www.miti.gov.my/; MITI je ústředním orgánem pro rozvoj průmyslu zejména s ohledem na jeho konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. Ministerstvo také spravuje projekty v průmyslových odvětvích spadajících pod Národní klíčové ekonomické oblasti pod Ekonomickým transformačním plánem.

Malaysia Investment Development Agency (MIDA)

http://www.mida.gov.my/home/; Vládní agentura pod Ministerstvem pro mezinárodní obchod a průmysl, která má za cíl podporovat rozvoj domácích i zahraničních investic v zemi, mj. i ve strojírenství. Agentura dále spravuje investiční pobídky zahraničním společnostem a spolupracuje s potenciálními investory na poskytnutí zvláštních podmínek.

Úřad pro civilní letectví (DCA)

http://www.dca.gov.my/; Národní regulatorní úřad pro civilní letectví, který dohlíží na normotvorbu v leteckém sektoru a její soulad s předpisy Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO.

Generální ředitelství pro letovou způsobilost (DGTA)

http://www.dgta.gov.my/; Malajsijský úřad, do jehož gesce spadá operační i technická letuschopnost. Úkolem úřadu je nezávislé posouzení letuschopnosti registrovaných státních letounů, certifikace organizací zodpovědných za vývoj a údržbu těchto letounů a rozvoj předpisů letové způsobilosti.

Národní kosmická agentura (AAN)

http://www.angkasa.gov.my/?q=en; Vládní agentura, která má poradní hlas při formulaci národní kosmické politiky, dále pak dohlíží na vzdělávání v kosmických vědách.

Národní kancelář pro koordinaci leteckého a kosmického průmyslu (NAICO)

NAICO dohlíží na implementaci vládního plánu Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2030, koordinuje iniciativy v této oblasti mezi vládou, regulátory a soukromými subjekty. Zároveň slouží coby sekretariát Malaysian Aerospace Council.

Malajsijská asociace leteckého průmyslu (MAIA)

Tato asociace byla založena v roce 2016 z iniciativy malajsijské exportní agentury MATRADE a klade si za cíl lepší integraci firem v sektoru leteckého průmyslu. Zároveň má asociace poradní hlas u NAICO v otázkách implementace vládního plánu Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2030.

Majlis Amanah Rakyat (MARA)

http://www.mara.gov.my/en_US/pengenalan-sejarah; Tato vládní agentura spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj a rozvoj venkova má na starosti zejména projekty směřující ke zlepšení životní úrovně v regionech, a to díky rozvoji lidských zdrojů. Mara se živě angažuje v oblasti leteckého průmyslu, podílela se na projektu Asia Aerospace City, či spoluzaložila Malaysian Institute of Aviation Technology pro účely školení a výcviku kvalifikovaných pracovních sil pro letecký průmysl.

 

Závěr

Jak vyplývá z výše uvedeného, Malajsie koordinuje své snahy v posunu ke znalostní ekonomice a průmyslovým odvětvím s vysokou přidanou hodnotou. Doposud získané schopnosti v oblasti MRO se tak dále snaží posunout do dalších subsektorů leteckého průmyslu náročnějších na technologie i lidské zdroje. V cílových odvětvích pak existuje citelná vládní podpora pro zahraniční investory. Naopak, navzdory dřívějším předpokladům a rostoucímu bohatství střední vrstvy se v Malajsii příliš nerozvíjí soukromé letectví (ultralighty, větroně, malé helikoptéry), což je oblast, kde jsou české firmy tradičně silné. Příležitosti je možné spatřovat v těchto odvětvích:

• Design
• Výzkum a vývoj
• Vzdělávání a výcvik (včetně simulátorů)
• Výroba pokročilých komponent (materiálově a technologicky náročné komponenty, elektronika, avionika)
• Řešení pro cargo a logistiku (zejména specializované cargo vyžadující zvláštní zacházení)

Vojtěch Hromek

Velvyslanectví ČR Kuala Lumpur