česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © MZV
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

První rozpočet nové malajsijské vlády otevírá obchodní příležitosti pro české firmy

Mahathirův kabinet předložil svůj první rozpočet, který nese název „Důvěryhodná Malajsie - dynamická ekonomika a prosperující národ“. Vláda se v něm zaměřuje na rozsáhlé institucionální reformy, blahobyt občanů a podporu podnikatelského prostředí s cílem navrátit Malajsii obraz "ekonomického asijského tygra". S prioritami nové vlády směle promítnutými do návrhu rozpočtu a také s novým zákonem o veřejných zakázkách lze předpokládat větší otevřenost výběrových řízení a příležitosti pro české výrobce v sektorech jako jsou zbrojní či stavební průmysl, strojírenství, zelené technologie, ICT nebo zdravotnické prostředky.

Rozpočet pro rok 2019 počítá s výdaji ve výši 314,5 mld. RM (75,5 mld. USD), z čehož 259,8 mld. RM budou tvořit provozní výdaje a 54,7 mld. RM investice do rozvoje, a příjmy ve výši 261,8 mld. RM (62,8 mld. USD). Z investičních nákladů bude v roce 2019 nejvíce prostředků směřovat do podpory hospodářství (29,2 mld. RM), kde největší položkou je infrastruktura. Na sociální oblast je vyhrazeno celkově 15,2 mld. RM, v čele s investicemi do školství. O 22% více pak v příštím roce bude stát investovat také do zdravotnictví a největší nárůst investic oproti předchozímu roku, a to více než 50%, lze očekávat do sektoru bydlení na výstavbu domů a bytů. Třetí největší položkou bude bezpečnost (7,1 mld. RM), kde dojde k navýšení investic oproti minulému roku o téměř 33%.

Příležitosti pro české firmy

Z hlediska příležitostí pro české firmy může být zajímavá plánovaná alokace finančních prostředků pro ozbrojené složky, která je o třetinu vyšší než v roce 2018. Z velké části jsou finance určeny na nákup vybavení, kde jsou české firmy tradičně silné. Velmi dobrou zprávou je, že vláda představením rozpočtu definitivně potvrdila pokračování výstavby infrastrukturních projektů integrované dopravy metra LRT3 a také linky MRT2. Také projekty Pan Borneo Highway, HSR Kuala Lumpur–Singapore nebo např. East Coast Rail budou nakonec v různém rozsahu realizovány. V tomto směru se znovu otevírají příležitosti pro české subdodavatele, včetně např. dodávek vybavení vlakových souprav. Mnohem intenzivněji než v minulých letech bude kladen důraz na implementaci zelených technologií, ať se jedná o technologie pro snižování energetické náročnosti budov, recyklace odpadu, nové biomateriály nahrazující plasty na jedno použití, nebo technologie směrem k obnovitelným zdrojům energie, např. na zpracování biomasy. Potenciál budou mít také produkty či technologie na budování vodní infrastruktury, sanace, výstavbu zadržovacích rezervoárů nebo dodávky protipovodňových systémů.

Vláda do svého prvního rozpočtu promítla avizovaný záměr nastartovat industrializaci průmyslu a hodlá nasměrovat v příštích třech letech skrze dotace a podpůrné programy pro malé a střední podniky cca 2 mld. RM do procesu automatizace a modernizace výroby a 3 mld. RM do digitalizace průmyslu. Uplatnění by tak mohly najít „smart“ výrobní prostředky, vybavení pro automatizaci výroby, ICT či výrobky a služby spojené se zpracovatelskými sektory. Významná bude podpora rozvoje turistického ruchu a v tomto ohledu by mohly být pro české exportéry zajímavé plánované incentivy pro MSP v oblasti léčebné turistiky. S plány vlády na dostavbu či přestavbu několika desítek nemocničních oddělení a výzkumných center se také otevřou příležitosti pro české dodavatele zdravotnické techniky či pro spolupráci ve vědě a výzkumu.

Vliv rozpočtových opatření na podnikatelské prostředí

Rozpočet 2019 je velmi dobře přijímán ze strany obchodních asociací. Podniky oceňují např. významnou alokaci veřejných prostředků na mikropůjčky či opatření vlády na zvýšení produktivity výroby, konkrétně podporou zavádění nových technologií skrze Průmysl 4.0. Asociace též kladně hodnotí navrhované zvýšení minimální mzdy na 1100 RM v roce 2019. Tento postupný nárůst je pro zaměstnavatele akceptovatelným krokem, oproti původně zamýšlenému skokovému navýšení na 1500 RM. Rozpočet s sebou přináší ale také několik nepopulárních kroků, které se budou na různých úrovních dotýkat i zahraničních subjektů, včetně českých. Jsou jimi např. uvalení daně na importované služby, zavedení letištního odletového poplatku či zvýšení daně z nabytí nemovitosti pro právnické osoby a fyzické nerezidentní osoby z 5% na 10%.

Lenka Tomanová, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Kuala Lumpur