عربي  česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Dopady globální pandemie COVID-19 na kuvajtskou ekonomiku a obchod

Světová pandemie korona viru Kuvajt zasáhla na citlivém místě – státní rozpočet emirátu je tvořen z 80 % příjmy z exportu ropy, které se tento rok zřejmě propadnou na historická minima. Celosvětový pokles cen a poptávky po ropě tak ohrozí fiskální stabilitu země minimálně v krátkodobém horizontu. Vláda v reakci na nastalou situaci hledá cesty z krize. Projevy krize jsou citelné i v zahraničním obchodě a mohou mít dopady i na český export do Kuvajtu.

Kuvajtská exportní ropa (Kuwait Export Crude – KEC) se v dubnu propadla pod 20 USD/barel a dne 28. 4. 2020 stál barel KEC 11,72 USD. Pro srovnání – začátkem roku se kuvajtská ropa prodávala kolem 60 USD/barel. Dlouhodobější pokles pod 30 USD/barel by pro Kuvajt znamenal hospodářskou recesi, masivní rozpočtový schodek a zadlužování země. Economist Intelligence Unit (EIU) odhaduje letošní pokles kuvajtského HDP na 3 %, ještě v únoru přitom počítal s přibližně 1,6% růstem. Rozpočtový deficit Kuvajtu EIU odhaduje na 25 – 30 % HDP.  Propad hodnoty kuvajtských vývozů ropy se odrazí v záporné platební bilanci (běžný účet) ve výši 11 % HDP. 

Kuvajtská vláda v reakci na mimořádnou situaci koncem března přijala balíček protikrizových hospodářských opatření, na jehož přijetí byl vyvíjen velký tlak ze strany kuvajtských firem. Mezi hlavní opatření podpůrného balíčku patří odložení splátek všech typů podnikatelských úvěrů poskytnutých kuvajtským fondem pro rozvoj malých a středních podniků (fond MSP). Fond MSP ve spolupráci s místními komerčními bankami a pod záštitou centrální banky dále poskytne zvláštní zvýhodněné půjčky („soft loans“) malým a středním podnikům, živnostníkům a větším korporacím ve výši 6,5 mld. USD. Balíček však zejména z pohledu kuvajtských firem přináší poměrně málo, jelikož vláda nepřistoupila na jejich hlavní požadavek kompenzovat jim jejich hospodářské ztráty (bailout). Pokud setrvá současný stav, kdy je lokální ekonomika zcela ochromena nouzovými opatřeními vlády proti šíření COVID-19, obává se řada kuvajtských firem krachu.

Kromě opatření na podporu soukromého sektoru je pro kuvajtskou vládu v současné situaci prioritou stabilizace veřejných financí a udržení příznivého ratingu Kuvajtu, který byl v březnu snížen ze stupně AA na AA- se stabilním výhledem (agentura S&P). Ačkoliv má země stále obrovské finanční rezervy ve svých suverénních fondech, které se řadí mezi nejbohatší na světě, uvědomují si Kuvajťané, že veřejné rozpočty z nich nebude možné sanovat věčně. Současná krize by tak mohla Kuvajt „postrčit“ k dlouho odkládanému přijetí klíčových hospodářských reforem, které země potřebuje. Tyto reformy by měly ve střednědobém výhledu přinést zejména modernizaci a zvýšení efektivity státní správy, privatizaci státních podniků a posílení role soukromého sektoru v národní ekonomice, a zavedení daní (zejména se mluví o DPH, spotřebitelských daních a dani ze zisku korporací). Konečným cílem je emancipace kuvajtské ekonomiky od závislosti na ropě a její diverzifikace do jiných, perspektivních sektorů. V krátkodobém horizontu však lze od kuvajtské vlády očekávat zejména snahu o snížení státních výdajů, podobně jako po propadu ceny ropy v roce 2014, což se může projevit snížením množství a hodnoty veřejných zakázek a projektů, jejich pozastavováním či rušením. Uspět na náročném kuvajtském trhu tak může být v blízké budoucnosti pro zahraniční firmy a exportéry – včetně těch českých – ještě obtížnější než doposud.

Krize a její hospodářské dopady v Kuvajtu však zároveň mohou představovat příležitost pro české exportéry, kteří nabízejí originální, inovativní a vyspělé technologie a systémy v perspektivních sektorech, jako je například zdravotnictví, energetika, obranné a bezpečnostní technologie, systémy požární bezpečnosti v budovách a návazné technologie ve stavebnictví, apod. Jako vodítko mohou posloužit perspektivní obory identifikované v Mapě oborových příležitostí (MOP). Detailní informace na české exportéry se zájmem o kuvajtský trh čekají v souhrnné teritoriální informaci (tzv. STI) o Kuvajtu, publikované na webu Businessinfo.cz. V neposlední řadě se mohou zájemci obracet na ekonomického diplomata Zastupitelského úřadu České republiky v Kuvajtu (jakub_jaros@mzv.cz), který jim může poskytnout bližší informace o aktuální situaci a příležitostech, případně další asistenci při jejich podnikatelských záměrech v Kuvajtu.

Jakub Jaroš, ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu