Ačkoliv pandemie COVID-19 na katarské ekonomice napáchala škody, má země veškeré předpoklady vyjít z krize v dobré kondici. V posledních letech Katar provedl řadu důležitých hospodářských reforem, modernizoval podnikatelské prostředí a přilákal do země zahraniční firmy a investory. Země se připravuje na zásadní expanzi těžby zemního plynu v tzv. „severním poli“ (North Field), které je součástí největšího naleziště plynu na světě. Katar si tím zajistí své postavení největšího exportéra zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě. Roli globálního energetického lídra potvrzuje i rozsáhlá kooperace Kataru s hlavními světovými energetickými společnostmi (tzv. „majors“), jako je Total, ExxonMobil či Royal Dutch Shell. Katarská státní ropná a plynárenská společnost Qatar Petroleum (QP) se podílí na jejich mezinárodních projektech v Asii, Evropě, USA, Africe a Latinské Americe, což snižuje přílišnou závislost Kataru na exportu domácího LNG a zvyšuje odolnost proti regionálním cenovým rozdílům a šokům. Vzhledem k tomu, že hlavní vývozní komoditou Kataru je plyn, nebyl Katar současnou krizí postižen do takové míry jako hlavní ropní exportéři regionu.

Na propad domácí ekonomiky Katar již v polovině března zareagoval přijetím balíčku ekonomických a finančních pobídek pro katarské podniky v celkové výši 20 mld. USD, což je přibližně 10 % katarského HDP. Mezi opatření balíčku patří například zrušení celních poplatků na dovoz potravin, léků a dalšího nepostradatelného zboží, pozastavení placení nájemného pro průmyslové podniky usazené ve vládních průmyslových zónách, či odložení splácení podnikatelských úvěrů poskytnutých Katarskou rozvojovou bankou (QDB). QDB, která hraje v katarských snahách o podporu místních podniků ústřední roli, dále převzala ručení za úvěry poskytnuté místním malým a středním podnikům (MSP) komerčními bankami působícími v Kataru. Rozvojová banka v součinnosti s komerčními bankami v neposlední řadě od března poskytuje mimořádné bezúročné podnikatelské úvěry pro katarské občany. Katarská vláda dále stabilizovala katarskou burzu tím, že za 2,7 mld. USD nakoupila její cenné papíry. Katarská centrální banka (QCB) na vyhlášení podpůrného balíčku navázala snížením úrokové sazby o 100 základních bodů na úroveň pásma 0 - 0,25 % za účelem zajištění dostatečného objemu likvidity pro místní ekonomiku.

Makroekonomické dopady krize se samozřejmě promítnou do fiskálních ukazatelů pro rok 2020. Již teď se počítá s rozpočtovým deficitem minimálně ve výši 9 % HDP a s navýšením zadlužení země z 65 % na 90 % HDP do roku 2021. Vláda se rozhodla pro financování deficitu cestou vydání dluhopisů upsaných na mezinárodním trhu a podařilo se jí takto získat sumu 10 mld. USD. Mimořádný zájem o katarské dluhopisy, který čtyřnásobně přesáhl objem vládou vydaných obligací, indikuje solidnost katarské ekonomiky, jejíž budoucí vývoj vidí pozitivně jak hlavní ratingové agentury, tak samotní investoři. Ostatně pro rok 2021 již EIU počítá s opětovným růstem katarského hospodářství o 1,5 %. Pro české exportéry to znamená, že po momentálním útlumu obchodních aktivit a projektů na katarském trhu mohou příští rok očekávat poměrně silnou obnovu poptávky po zboží a službách, a to i české provenience. A po jakých sektorech bude největší poptávka? Z dlouhodobých zkušeností Zastupitelského úřadu ČR v Kuvajtu, který má na starosti i katarský trh, jednoznačně vyplývá, že zájem je o technologicky vyspělé, originální a vysoce inovativní technologie, zboží  a služby například v oblasti zdravotnictví, potravinářství, energetiky (zejména OZE), telematiky, čištění odpadních vod, obranných a bezpečnostních technologií, software a IT systémů pro telekomunikace, kybernetickou bezpečnost, digitální archivaci a evidenci, atd. Od počátku regionální blokády z roku 2017 Katar silně usiluje o větší samostatnost v zásobování a o nezávislost na zahraničních dodavatelích, k čemuž Katařani potřebují nejmodernější výrobní technologie a know-how. Pokud máte o katarský trh zájem, může vám první pomoc a radu poskytnout ekonomický diplomat českého velvyslanectví v Kuvajtu (jakub_jaros@mzv.cz).      

Jakub Jaroš, ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu