Pozorovatelům dění v Kataru se mohlo počátkem roku 2019 zdát, že v této malé a bohaté zemi Perského zálivu probíhá malá revoluce. Ačkoliv se nejedná o palácový převrat, převratnými by se změny zaváděné v oblasti investičního, korporátního, obchodního a vlastnického práva přesto nazvat daly. 7. ledna 2019 vyhlásil katarský emír, šejch Tamím bin Hamad Ál Thání, nový katarský zákon o zahraničních investicích („Zákon č. 1 z roku 2019 regulující investice ne-katarského kapitálu v hospodářských sektorech“), který má po vstoupení v platnost nahradit stávající zákon o zahraničních investicích č. 13/2000 z roku 2000. Řada pozorovatelů si od něj slibuje skutečně zásadní změny pro působení zahraničních investorů v zemi.

Nový investiční zákon především zavádí princip, že zahraniční („non-Qatari“) investoři mohou nově vlastnit až 100% katarských obchodních společností obecně ve všech oblastech a sektorech katarského národního hospodářství, s výjimkou těch oblastí a sektorů, které jsou z rozsahu působnosti zákona vyňaty. To je velká změna oproti stávajícímu zákonu z roku 2000, který stanovuje okruh (tzv. „positive list“) hospodářských sektorů, ve kterých se po schválení ministrem hospodářství povoluje 100% majetkový vstup zahraničního investora do katarských společností. K těmto sektorům patří zemědělství, turismus, zdravotnictví, vzdělávání, průmysl, energetika, či těžební průmysl, to vše za předpokladu, že je majetkový transfer v souladu s katarským rozvojovým plánem, a národními zájmy Kataru, které jsou definované jako optimální využití a rozvoj nerostných zdrojů, hospodářský růst země, transfer know-how do země a vytváření pracovních příležitostí s vysokou přidanou hodnotou pro katarské občany.  

Nový investiční zákon by se měl v praxi vztahovat na většinu hospodářských činností a sektorů. Vyňaté z jeho působnosti jsou sektory bankovnictví, pojišťovnictví a zprostředkovatelské komerční agentury, které zákon explicitně uvádí v odstavci 4 (tzv. „negative list“). Kromě vyňatých hospodářských sektorů však může být rozsah působnosti nového zákona dále omezen rozhodnutím rady ministrů, která může na negativní seznam přidat další sektory. Dá se očekávat, že katarská vláda nebude mít příliš chuť pouštět zahraniční investory do strategicky důležitých sektorů obranného průmyslu, těžby ropy a zemního plynu, ani do extrémně profitabilních sektorů stavebnictví a dopravy. Naopak v sektoru zemědělství, strojírenství, rybolovu, turismu, konzultačních a poradenských služeb a služeb obecně, se očekává větší míra benevolentnosti a možnost až 100% majetkového vstupu zahraničního kapitálu. Konkrétní ustanovení by měly obsahovat prováděcí předpisy, které mají být ministerstvem hospodářství přijaty v následujících týdnech až měsících, a jejichž přijetím nový zákon teprve vstoupí v platnost.

Smyslem nového zákona je přilákat do země zahraniční kapitál pro urychlení hospodářského rozvoje a dosažení ekonomické diverzifikace a modernizace katarské ekonomiky. Zákon spadá do rámce vymezeného dokumentem s názvem „Katarská národní vize 2030“, což je široce založený strategický modernizační plán emíra pro jeho zemi. Liberalizace a otevírání Kataru zahraničí se pak ještě výrazně urychlilo po červnu 2017, kdy na něj koalice sousedních arabských států uvalila obchodní embargo a pozemní, vzdušnou a námořní blokádu. Katar si v této situaci musel rychle najít nové cesty a partnery pro dodávky kritických komodit, např. vody, potravin, a dalšího zboží. Během několika měsíců se mu podařilo z větší části nahradit bývalé dodavatele novými, stále je však pod značným tlakem hledat si nové obchodní partnery a prezentovat se jako země s moderním a liberálním obchodně-investičním prostředím.

Tomu by mohla napomoci i další legislativní změna v zemi, která umožňuje cizincům v Kataru vlastnit nemovitosti v určitých vymezených oblastech katarského hlavního města Dauhá a jeho okolí. Prováděcí předpis zákona č. 16 z roku 2018 upravujícího vlastnictví a využívání nemovitostí v Kataru osobami bez katarského občanství („non-Qatari“), který byl schválen počátkem března tohoto roku, povoluje vlastnictví katarských pozemků a nemovitostí jak pro soukromé, tak komerční účely (vlastníkem se mohou stát i zahraniční obchodní společnosti či investičními fondy). Nový „pozemkový“ zákon tak otevírá cestu zahraničním realitním společnostem a fondům na katarský trh. Prováděcí předpis určil 10 oblastí, kde mohou cizinci vlastnit nemovitosti bez omezení a dalších 16 oblastí s vlastnictvím omezeným na 99 let. Další výhodou zákona je i to, že po dobu vlastnictví nemovitosti bude jejímu zahraničnímu majiteli v Kataru přiznán trvalý pobyt. I to by mohl být jeden z důvodů, proč si nemovitost v Kataru nově pořídit a užívat si mnohé z nesporných výhod této extrémně bezpečné a komfortní země, které movitým cizincům nabízí.

Ačkoliv je zapotřebí při implementaci nové legislativy v praxi počítat s určitým zpožděním, potenciální obchodní a investiční příležitosti budou pro zahraniční firmy zřejmě dostatečně lákavé pro podstoupení určitého rizika, zejména pokud by skutečně došlo k liberalizaci lukrativních sektorů, jako je např. stavebnictví či doprava, které v souvislosti s přípravou na MS v kopané v roce 2022 zažívají v Kataru obrovský boom. I sektory zemědělství, potravinářského průmyslu, turismu, strojírenského průmyslu či služeb však mohou být pro mnohé zahraniční – a i české – společnosti velmi lákavé, a to i pro segment malých a středních podniků (MSP).

Přístup na katarský trh rozhodně pro české podnikatele a firmy nebyl nikdy jednodušší, a to i například kvůli zavedení přímého leteckého spojení Praha-Dauhá (v současnosti se jedná již o dva pravidelné lety denně), či díky zavedení bezvízového vstupu do země v létě 2017 pro občany 80 zemí světa, včetně ČR. Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu se proto problematikou podnikatelského a investičního prostředí v Kataru a zaváděných reforem bude dále zabývat a o aktuálním vývoji bude české podnikatele informovat prostřednictvím série zpravodajských příspěvků věnovaných této perspektivní zemi Perského zálivu.

Jakub Jaroš, obchodní diplomat, Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu