Kuvajtské investiční fórum má především sloužit jako „výkladní skříň“ investičních příležitostí pro zahraniční investory, zároveň je však i platformou pro vnitřní diskuzi o budoucím vývoji kuvajtské ekonomiky. Na fóru byly akcentovány zejména projekty spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP (private-public partnership) projekty. Příkladem může být například první velký PPP projekt v Kuvajtu, kterým je výstavba prvního ze čtyř plánovaných bloků nové paroplynové elektrárny Al-Zour North s výkonem 1,5 GW uvedeného do provozu na závěr roku 2016. Další tři bloky elektrárny a přidružených odsolovacích závodů se nacházejí ve fázi plánování. Dalším ze zmíněných vládních megaprojektů, který se blíží dokončení, je Jaber al-Ahmad Causeway – 37 kilometrů dlouhý most, který propojuje protilehlé břehy kuvajtského zálivu a výrazně zrychlí dopravní spojení mezi Kuwait City a nově budovanými průmyslovými závody, bezcelními zónami a satelitními městy na opačné straně. V neposlední řadě byl rovněž zmíněn projekt nového terminálu kuvajtského mezinárodního letiště, který staví turecká společnost Limak, a který zvýší roční kapacitu letiště na 25 mil. odbavených cestujících.

Kuvajt má dále smělé plány i v oblasti turistického ruchu, který v současnosti přispívá pouhými 5 % k HDP země. Jsou projektovány desítky nových hotelových komplexů, zábavních a zážitkových/rodinných parků, kongresových center, dálničních odpočinkových zastávek, plážových projektů, či například projekt VIP terminálu kuvajtského mezinárodního letiště s exkluzivními restauracemi, lázeňským zařízením či obchodním centrem. Oblast energetiky i nadále zůstává prioritní, a to prozatím jak tradiční ropný a rafinérský sektor, tak do budoucna v rostoucí míře zejména obnovitelné zdroje energie. V souladu s vizí emíra, která do roku 2030 počítá s 15% podílem obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Kuvajtu, je v Kuvajtu v současnosti plánováno či realizováno několik velkých solárních projektů. Hlavním je solární elektrárna Al-Dibdibah s instalovaným výkonem 1000 MW v hodnotě 1,2 mld. USD.

Fórum vyzdvihlo zásadní roli a důležitost agentury KDIPA při modernizaci a otevírání kuvajtské ekonomiky světu. KDIPA již do Kuvajtu přilákala několik velkých mezinárodních společností, např. Microsoft, General Electric (GE), Limak, Huawei a další, čímž zajistila příliv zahraničního kapitálu, transfer know-how a technologií a zejména vytvoření nových pracovních míst s přidanou hodnotou pro Kuvajťany. KDIPA investory do Kuvajtu láká například na přiznání 100% vlastnictví podniku v zemi, daňové prázdniny, osvobození od celních poplatků, bezplatné přidělení stavebních parcel a pozemků, různá zvýhodnění a podporu ze strany státu, zejména v podobě zrychlené a zjednodušené administrativní procedury. KDIPA „své“ zahraniční investory „hýčká“ a pečuje o ně prostřednictvím svého „one-stop shop“ investorského centra, které jim poskytuje nadstandardní služby, jako například rychlé a snadné vyřízení většiny procedur a formalit on-line. Na výše zmíněné investiční pobídky a služby KDIPA však nevzniká nárok automaticky, nýbrž pouze za splnění určitých, zákonem stanovených podmínek. Mezi podmínky pro přiznání pobídek a služeb KDIPA stanovené zákonem č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic patří například transfer technologií, know-how a moderních manažerských metod, přínos pro diverzifikaci kuvajtské ekonomiky, nárůst kuvajtského exportu, tvorba pracovních příležitostí a zvýšení kvalifikací kuvajtských občanů, přínos pro životní prostředí či využití místních kuvajtských produktů či služeb.

Obchodní a investiční příležitosti v rámci otevírající se kuvajtské ekonomiky by mohly být zajímavé i pro české firmy a podnikatele, zejména v oblasti energetiky, dopravy či strojírenského průmyslu. Životaschopné podnikatelské plány, které splňují kritéria a podmínky pro přiznání státních pobídek, se těší podpoře ze strany KDIPA, která dokáže zahraničnímu investorovi „uhladit“ cestu často netransparentním kuvajtským podnikatelským prostředím. Zastupitelský úřad v Kuvajtu je připraven v případě zájmu českých subjektů zodpovědět doplňující dotazy a případně zprostředkovat kontakt na KDIPA.  

Jakub Jaroš, ekonomický diplomat, zastupitelský úřad v Kuvajtu