Kuvajt má tedy dle MMF letos dosáhnout nejvyššího ekonomického růstu ze zemí GCC. V závěsu za Kuvajtem má být Saúdská Arábie, kde má hrubý domácí produkt růst o 7,6 %, v Ománu pak o 5,6 %, dále jsou to Spojené arabské emiráty s 4,2 % růstem, Katar s 3,4 % a Bahrajn s 3,3 % růstem reálného HDP. MMF přitom zvýšil prognózu hospodářského růstu v celém regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA) na 5,8 %. Mezinárodní měnový fond očekává, že přebytek běžného účtu Kuvajtu v roce 2022 přesáhne 31 % HDP, cenová hladina má růst o 4,8 %. Makroekonomické indikátory Kuvajtu slibují dobré vyhlídky, které budou přát dalšímu rozvoji a utrácení. Toho by mohly využít i české společnosti v rámci strategie hledání nových perspektivních trhů.

Kuvajt je dovozně závislou zemí, která je v současné době do značné míry ohrožena externími faktory a problémy v rámci dodavatelských řetězců. Například to, co se děje v čínské oblasti Šanghaj, má negativní dopad na kuvajtské ropné a plynárenské projekty. Dovoz zásilek ocelových plechů a trubek, které měly dorazit ze Šanghaje k využití v projektech ropného sektoru, byl zrušen. Opětovné propuknutí pandemie v Číně zastavilo celá města a způsobilo velké problémy týkající se výrobních a logistických uzlů po celé zemi. Zhruba čtvrtina čínské populace byla v posledních týdnech izolována a došlo k dalšímu narušení globálních dodavatelských řetězců. Problémy s nákupy z Číny se objevily v době, kdy se kuvajtští odběratelé snaží nalézt alternativy k ruským dodávkám. Čína je přitom největším exportérem do Kuvajtu, avšak nejisté dodávky a kvalita čínských výrobků již přiměla některé kuvajtské odběratele přehodnotit své priority.

V Kuvajtu je dlouhodobě také nedostatek zejména rezidenčních, ale i komerčních budov. Výstavba v tomto sektoru proto pokračovala i v pandemickém roce. Některé velké infrastrukturní projekty však musely být, v důsledku nedostatku finančních prostředků ve státní kase způsobené poklesem ceny ropy, odloženy. Deficit byl v té době, pro ropnou velmoc navyklou na přebytkové rozpočty, nevídaný. Navíc nebyl vládou odsouhlasen dluhový zákon, tudíž chyběla možnost, jak na tuto novou situaci reagovat. Zlé časy však v Kuvajtu rychle přešly, a to díky strmě stoupajícím cenám ropy, které pomohly státní kasu znovu rychle naplnit. Rozpočtové příjmy se meziročně téměř zdvojnásobily a poskytly dostatečný komfort na to, aby se odkládané infrastrukturní a další projekty naplno rozjely.

Z velkých projektů se jedná například o budování volné ekonomické zóny, přístav Mubarak Al Kabeer a megalomanské město Silk City na severu země. Dalším příkladem je pokračující výstavba v Kuwait City. V centru kuvajtského hlavního města má například vzniknout nový multifunkční projekt s náměstím, výšková budova a související komplex pro komerční a občanské využití. Českým inovativním firmám se tak otevírají perspektivy v oblastech jako jsou platformy a systémy správy budov a majetku, smart technologie řídící napájení a energie, smart technologie, např. sloupy osvětlení, řešení autonomního parkování, zelené stěny a střechy, inteligentní drony pro údržbu budov, izolační materiály, klimatizace pro vnitřní a venkovní prostory. Možnosti jsou i pro další společnosti zabývající se recyklací demolovaných stavebních materiálů či společnosti nabízející nové technologie splňující nejnáročnější kritéria udržitelných budov nebo společnosti zabývající se luxusním designem, např. osvětlením. Kuvajt je zemí, kde se v tomto oboru uplatní buď ikonický luxusní design světového formátu, anebo špičkové technologie, které zajistí budoucí úspory a udržitelnost. Udržitelnost budov dle kritérií certifikace LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je trendem, jenž bude v příštích letech určovat, kdo bude v Kuvajtu úspěšný.

Ing. Tereza Valášková, Ph.D., ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Kuvajtu