عربي  česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © Velvyslanectví ČR v Kuvajtu
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

V Kuvajtu se konalo fórum o investičních a obchodních příležitostech v Iráku

Dne 13. února 2018 se v Kuvajtu v rámci mezinárodní dárcovské konference k Iráku konalo fórum „Invest in Iraq“ zaměřené na investiční a obchodní příležitosti v rámci obnovy válkou zničených oblastí Iráku a celkového rozvoje a modernizace irácké ekonomiky. Zástupci irácké vlády přítomným účastníkům – fóra se zúčastnilo více než 1500 firem z 50 zemí světa – představili investiční a obchodní příležitosti v Iráku. Za zastupitelský úřad České republiky v Kuvajtu se akce zúčastnil ekonomický diplomat.
 

Po ukončení bojů na území Iráku osvobozeného od nadvlády tzv. Islámského státu se irácká vláda snaží obnovit válkou zničenou ekonomiku a přitáhnout do země zahraniční soukromé společnosti a zejména investory, kteří by měli zásadním způsobem přispět k ekonomickému oživení a rozvoji Iráku. Za tímto účelem vláda již provedla zásadní legislativní, organizační a regulatorní reformy, které mají zajistit příznivé investičně-podnikatelské prostředí pro domácí i zahraniční firmy. Irák investory do země láká zejména na zlepšení bezpečnostní situace země po vyhnání islámských bojovníků, stabilní makroekonomické prostředí, vládní stimuly v podobě daňových prázdnin či bezplatně poskytnutých pozemků, garancí mezinárodních finančních institucí či druhé největší zásoby ropy na světě.

Investičně-obchodní příležitosti jsou v Iráku dle prezentací zástupců irácké vlády napříč všemi hospodářskými sektory, zejména však v energetice (ropa, zemní plyn, elektroenergetika včetně obnovitelných zdrojů), dopravě, zdravotnictví, stavebnictví, těžký průmysl a strojírenství, školství, chemickém a petrochemickém průmyslu, ICT, zemědělství, potravinářství a turismu. Irácká vláda na základě příspěvků 10 ministerstev a vládních agentur sestavila tzv. „masterplan“, tedy seznam 212 projektů v 10 sektorech napříč 12 iráckými provinciemi, který má sloužit k prvotní orientaci zahraničních investorů v možnostech podnikání a investičních příležitostech v Iráku. 

Zejména energetika skýtá dle irácké vlády obrovský potenciál pro zahraniční investory a společnosti. Vláda ve svých rekonstrukčních a rozvojových plánech počítá s navýšením těžby ropy z dnešních 4,5 milionů barelů ropy denně (bpd) až na 7 mil. bpd v roce 2022. S tím souvisí rehabilitace těžebních zařízení, výstavba nových retenčních tanků i výstavba nových ropovodů, například ropovodu propojujícího Irák s Jordánskem, který má začínat v irácké Basře a končit v jordánském přístavním městě Akaba. Rovněž produkční kapacita rafinérského sektoru má být ze současných 500 tis. bpd rafinovaných produktů ztrojnásobena na 1,5 mil. bpd v roce 2022, čímž má být zajištěna nejen soběstačnost země co do spotřeby pohonných hmot, ale i exportní kapacity. Za tímto účelem se ve fázi plánování či již výstavby nacházejí 3 nové rafinérie a dvě stávající rafinérie (Basra a Doura) budou modernizovány.

Současný instalovaný výkon iráckých elektráren ve výši 14 GW má být v průběhu další dekády téměř zdvojnásoben na úroveň 24 GW. Za tímto účelem je zapotřebí oprava poničených elektráren a jejich modernizace a zvýšení efektivity výroby. Vláda dále uvažuje i o výstavbě nových elektráren, přičemž je zřetelná silná orientace na efektivnější a ekologičtější paroplynové elektrárny s kombinovaným cyklem výroby. Velký rozvoj dále čeká obnovitelné zdroje energie v Iráku, a to zejména solární energetiku. Vláda počítá s výstavbou celé řady solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem v řádu stovek MW. Na realizaci těchto solárních projektů by se měli přednostně podílet zahraniční investoři a firmy. Další příležitosti na zahraniční investory a společnosti čekají v oblasti stavebnictví (zejména rezidenční výstavba, průmyslová a dopravní infrastruktura), průmyslu (cementárny, sklárny, chemický, farmaceutický a petrochemický průmysl či strojírenské závody), zemědělství a potravinářství (88 projektů), zdravotnictví, školství či turismu.

Většina velkých projektů v oblasti energetiky, stavebnictví či dopravní infrastruktury předpokládá spolupráci typu PPP (public-private partnership) a vlastnický vztah založený na modelu BOT (build-operate-transfer). O investičně-obchodní fórum k Iráku projevily kromě společností z Evropy, USA, Japonska, Jižní Koreje a Číny velký zájem i společnosti z regionu blízkého východu, zejména z Egypta, Turecka, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Iránu. Velký zájem o investičně-obchodní příležitosti v Iráku projevilo i na 300 kuvajtských společností. Kromě geografické blízkosti a osobních vztahů hraje ve prospěch kuvajtských subjektů i skutečnost, že kuvajtská vláda prostřednictvím Kuvajtského fondu pro hospodářský rozvoj arabských států a dalších vládních agentur bude na obnovu a rozvoj Iráku přispívat částkou 2 mld. USD. Projekty v rámci iráckého rekonstrukčního programu by mohly být zajímavou příležitostí i pro české společnosti.

Jakub Jaroš, ekonomický diplomat, zastupitelský úřad Kuvajt