Horská chata „Češka koča“ v Kamnicko-Savinjských Alpách je výjimečným příkladem vynikající spolupráce slovinských a českých horolezců na přelomu 19. a 20. století. Chatu postavila v roce 1899 česká pobočka Slovinského alpského družstva podle plánu českého architekta Josefa Podhajského, absolventa vídeňské techniky a akademie, která tímto uskutečnila svoji ambici o vlastní horské chatě v alpské oblasti. Návrh stavby vycházel z tehdejší idealizované představy o podobě typické české chalupy.

Slavnostního otevření České chaty dne 26. července 1900 se zúčastnilo více než dvě stě lidí, mezi nimi také vedoucí české pobočky Slovinského alpského družstva dr. Karel Chodowski, triglavský farář Jakob Aljaž a pražský kanovník Eduard Šittler, kteří chatu vysvětili, primátor Lublaně Ivan Hribar a řada dalších osobností. Po zahajovacím ceremoniálu následovalo pohoštění v podobě pražské šunky a českého piva, které daroval Smíchovský pivovar a plzeňský Prazdroj.

Prvním správcem České chaty byl místní alpinista a vysokohorský průvodce Jernej Krč, který chatu spravoval dvacet let. Legendárním správcem České chaty se ovšem stal Andrej Karničar, horský záchranář a lyžařský instruktor, který o chatu pečoval společně se svoji ženou Anicou téměř čtyřicet let. Na jeho odkaz navázali další členové jeho rodiny a dnes rodina Karničarů spravuje Českou chatu již více než půl století.

Během druhé světové války bylo mnoho horských chat vypáleno. Česká chata byla jedna z mála, která válečné období 2. sv. války přežila. Od svého vzniku si dokonce zachovala svůj původní vnější vzhled a s výjimkou několika funkčních renovací se dochovala i většina interiéru.

V roce 2020 byl chata zapsaná Ústavem pro ochranu kulturního dědictví do registru kulturního dědictví ve Slovinsku.