Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) rozšířil svůj seznam světového kulturního a přírodního dědictví o další dvě české památky. Trojice lázeňských měst - Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně - splnila kritéria kategorie Slavná evropská lázeňská města, jejichž rozvoj se datuje od počátku 18. století do roku 1930. Charakteristickým rysem je kombinace léčebných procedur vnitřních i venkovních s řadou možností k trávení volného času. To vše se zároveň odráželo ve specifické architektuře lázeňských domů, zřídelních pavilonů, pitných hal a kolonád a také v jejich pečlivém začlenění do udržovaného krajinného prostředí s minerálními prameny. Součástí lázeňských měst jsou parky, zahrady, pavilony, promenády a místa pro pohybové aktivity, jež jsou zároveň součástí léčebné terapie.

Bukové lesy v Jizerských horách mezi Oldřichovem, Háji a Lázněmi Libverda mají rozlohu 27 km2, přičemž nejcennější vnitřní část zabírá asi deset čtverečních kilometrů. Jedna z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších součástí CHKO Jizerské hory má unikátní geomorfologii, strmé svahy, skalnaté výběžky a vyhlídky, přičemž 90 % porostu představují buky. Díky nedostupnosti strmých svahů nebylo možné v této oblasti těžit dřevo, což umožnilo přirozený rozvoj ekosystému této oblasti.

Slovinsko v letošním roce uspělo s nominací staveb nejvýznamnějšího slovinského architekta Jože Plečnika (1872-1957) pod titulem Nadčasová, lidská metropole navržená Jože Plečnikem. Slovinsko má na seznamu světového dědictví celkem čtyři památky, a to nejstarší hornické město Idrija, kde se po téměř pět století těžila rtuť; prehistorická kůlová obydlí v Alpách; Škocjanské vápencové jeskyně a původní bukové lesy Krokar a Snežnik-Ždrocle.

Plečnikův zásadní význam nejen pro Slovinskou, ale i pro českou meziválečnou architekturu připomíná výstava Jože Plečnik a Praha, kterou připravilo Velvyslanectví ČR v Lublani společně s historikem architektury Vladimírem Šlapetou a Správou Pražského Hradu. Představuje architektovu českou stopu, kterou zanechal v podobě zásadních úprav památkově chráněného areálu Pražského Hradu. Celkem 22 venkovních panelů bylo dosud vystaveno ve slovinské metropoli Lublani, dále v Celje, v Novo Mesto, v Mariboru a Kršku.