Výstava "ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH FRANTIŠKA VLADIMÍRA FOITA" na devíti panelech vypráví nesmírně zajímavou životní cestu českého akademického sochaře Františka Foita a jeho ženy Ireny - životní příběh plný dobrodružství a nečekaných zvratů. Výstava osvětluje i okolnosti příchodu manželského páru do slovinské Velenje, kde Foitova životní cesta bohužel skončila. Sochař a cestovatel patří k těm Čechům, jež se významnou měrou zapsal do slovinských kulturních dějin.

Foitovo nadšení pro africké umění, které se projevilo již během jeho studií, ho ve 30. letech přivedlo k první výpravě do Afriky. Cestu mu umožnila Karlova univerzita v Praze, neboť spoluzakladatel Hrdličkova muzea projevil zájem o busty domorodých Afričanů, které by rozšířily etnografické sbírky muzea. Po válce se František Foit do Afriky vydal podruhé, to už však v doprovodu manželky Ireny. Druhá cesta, která měla trvat rok, se vzhledem ke společenské a politické situaci v tehdejším Československu protáhla na 23 let. Výstava přibližuje jednotlivé pobyty v Africe, představuje Františka Foita jako umělce, badatele, profesora a popisuje společenské události roku 1968, který byl přelomovým okamžikem nejen v dějinách Československa, ale silně poznamenal i život manželů Foitových. Kvůli nemožnosti návratu do Československa, byli nuceni zůstat v Africe a následně se v roce 1971 usadili ve Velenje. Velkou část materiálů a dokumentace, kterou v Africe nashromáždili, manželé věnovali místnímu muzeu.

Sbírka Františka Foita, jedna z nejvýznamnějších afrických sbírek na slovinské půdě, byla v té době odborníky považována za největší ve střední Evropě. Poprvé byla sbírka vystavena v roce 1971 a nyní je součástí stálé expozice muzea Velenje, které sídlí na místním hradě.

S myšlenkou výstavy přišel velvyslanec České republiky v Lublani Juraj Chmiel,  který je spolu s Veronikou Běleckou a Katicou Gale autorem.  Zvláštní poděkováni patří Tanji Verboten, kurátorce a ředitelce Muzea Velenje za poskytnutí potřebných materiálů a fotografií. Speciální poděkování dále náleží paní Nataliji Polenec, ředitelce Slovinského etnografického muzea, za poskytnuté konzultace. O překlad do slovinštiny se postarala paní Ksenija Mravlja a o design paní Tereza Tejklová. Výstava byla realizována z prostředků MZV ČR.

Pozvánku na výstavu naleznete v příloze níže.