UMAR ve své nejnovější analýze ze dne 23. 3. 2020 uvedl, že i za předpokladu, že se podaří šíření epidemie v první polovině letošního roku zbrzdit, se odhaduje pád HDP v letošním roce o 5 % – 8 % (pro srovnání – podzimní odhad vývoje slovinského HDP předpokládal růst 3%). Mezi nejvíce exponované sektory patří cestovní ruch, ubytovací služby, gastronomie, doprava či obchod s nepotravinářskými výrobky. Některé sektory budou zasaženy méně (zemědělství, energetika) nebo mohou naopak vykázat růst, např. maloobchodní prodej potravin, farmaceutický průmysl, telekomunikace aj. Pro omezení negativního dopadu epidemie na hospodářský vývoj budou klíčová opatření, přičemž za prioritní opatření vnímá UMAR podporu fungování zdravotního systému a zásobování potřebnými ochrannými pomůckami a zdravotnickým vybavením. Podle analýzy UMAR je v oblasti hospodářství nutné přijmout okamžitá opatření, která pomohou firmám i občanům při zvládání potíží s likviditou v důsledku výpadku příjmů a která přispějí k zachování pracovních míst v maximální možné míře. Po odeznění epidemie budou poté podle UMAR nutná další opatření pro oživení ekonomiky.

Slovinský ekonom Jože Damijan rovněž odhaduje pád HDP na 6 – 8 %, pokud se podaří epidemii zastavit do konce května, v opačném případě odhaduje pád HDP až o 14 %. Za nejdůležitější opatření považuje kompenzaci výpadku příjmů pro všechny (tedy pro firmy včetně OSVČ i zaměstnance), podporu fungování firem a zachování pracovních míst, moratoria na splácení úvěrů (firmy, občané) a na konkurzní řízení, zjednodušený přístup k úvěrům a bankovním garancím pro společnosti, zvýšení výdajů na státní rezervy na období 10 měsíců a na fungování klíčových systémů (zdravotnictví, policie, energetika apod.), organizaci domácí výroby u nejpoptávanějších výrobků (ochranné pomůcky), nezdaněné odměny a prémie pro nejangažovanější pracovníky v boji s krizí apod. Obsah nutných opatření odhaduje J. Damijan na 2,6 mld. EUR (resp. Až 5,9 mld. EUR v případě dlouhodobé epidemie), přičemž zdůrazňuje, že slovinská vláda může převážnou část protikrizových opatření financovat prakticky zdarma v rámci programu Evropské centrální banky (PEPP – Pandemic Emergency Purchase Programme) a snížit tak riziko případné recese na minimum. Slovinský státní dluh by se mohl podle J. Damijana ze současných 66,6 % zvýšit na 71 % (v případě kratší epidemie), resp. 77, 6 % (v případě delší epidemie) za předpokladu, že budou přijata protikrizová opatření. Slovinsko v posledních třech letech hospodařilo s přebytkovými rozpočty.

Slovinsko projevilo zájem o celoevropské řešení, včetně vytvoření společného evropského mechanismu k čerpání rozpočtových prostředků, včetně vydání evropských dluhopisů. Společně s dalšími osmi zeměmi EU v této věci oslovilo předsedu Evropské rady. Slovinsko má rovněž zájem o zavedení možnosti nákupu ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu v rámci eurozóny bez daně.

Některá ze zmíněných opatření zařadila slovinská vláda do nového intervenčního zákona, který veřejně představila dne 24. 3. 2020 a měl by být přijat do konce tohoto týdne. Zákon nabízí sérii opatření nejen pro firmy, ale také pro občany v celkové hodnotě 2 mld. EUR:

1) Zachování pracovních míst

- V případě, kdy zaměstnavatel nemůže zajistit práci z domu kvůli povaze vykonávané činnosti, (výroba, maloobchod aj.), jsou zaměstnanci doma ''na čekání'' (standby) a pobírají 80 % platu, přičemž 20 % kryje zaměstnavatel a 60 % stát.

- Náhradu za nemocenskou dovolenou v době epidemie od prvního dne hradí stát, nikoliv zaměstnavatel.

- Zaměstnanci v klíčových sektorech  budou mít nárok na příplatky za výkon rizikové činnosti a práci přesčas ve výši 10 – 200 % základního platu.

2) Opatření pro firmy (právnické osoby)

- Odvody za důchodové pojištění pro zaměstnance i zaměstnavatele hradí stát.

- Vytvoření garančního schématu a systému pro odkoupení pohledávek od slovinských firem. Stát zajistí prostředky na dokapitalizaci nebo poskytne záruku.

- Odložení platby akontace daně z příjmu a daně ze zisku.

- Moratorium na smluvní pokuty z důvodu zpoždění dodávek a služeb pro veřejný sektor.

- Platební lhůty pro soukromé dodavatele z veřejných prostředků se zkrátí na 8 dní.

- Část nevyužitých prostředků z Evropského sociálního fondu se využije na pomoc firmám a institucím, které se zabývají výzkumem a vývojem v oblasti koronaviru (očkování, léky, ochranné pomůcky).

3) Opatření pro fyzické osoby OSVČ

- Živnostníci, kteří v důsledku krize nemohou vykonávat činnosti či mají větší výpadek příjmů, budou oprávněni k náhradě ve výši 70 % minimálního platu.

- Odvody za důchodové a zdravotní pojištění pro živnostníky hradí stát.

- Odložení platby akontace daně z příjmu.

4) Pomoc pro zemědělce a rybáře

- Náhrada pro nakažené zemědělce (covid-19) z důvodu pracovní neschopnosti ve výši 80 % minimálního platu. Odvody za důchodové a zdravotní pojištění budou v případě nemoci prominuty.

- Odložení platby odvodů za sociální pojištění.

- Snížení katastrálních poplatků pro vlastníky zemědělských, lesních pozemků a včelích úlů o polovinu za rok 2020.

- Náhrada za výpadek příjmů pro zemědělce.

- Náhrada pro rybáře za ukotvení lodi ve výši 40 % z celkové hodnoty.

5) Snížení platů a náhrad

- Snížení platů všech funkcionářů ve státní správě o 30 % s výjimkou soudnictví.

- Náhrady za účast na schůzích dozorčích rad se členům ve státních podnicích sníží o 30 %.

6) Opatření pro občany

- Status zaměstnanců, kteří nemohou vykonávat práci z důvodu vyšší síly (péče o dítě, neschopnost příchodu do práce kvůli nefungující dopravě aj.) je sjednocen se statusem zaměstnanců ''na čekání'' (standby), viz bod 1.

- Zaměstnanec, který v důsledku epidemie přijde o zaměstnání, má od prvního dne automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti.

- Domácnosti nehradí veřejné služby, jejichž výkon je pozastaven.

- Důchodci s důchodem do 700 EUR mají nárok na jednorázovou solidární pomoc ve výši 300 EUR (výše důchodu do 500 EUR), 230 EUR (výše důchodu mezi 500 a 600 EUR) a 130 EUR (výše důchodu mezi 600 a 700 EUR).

Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a technologie Republiky Slovinsko ve spolupráci se Slovinskou exportní bankou připravuje nové finanční produkty a rozšíření stávajících na podporu podnikání v celkové výši 800 milionů EUR. Slovinský podnikatelský fond připravuje opatření zejména pro MSP v celkové výši 115 milionů EUR. Půjde např. o půjčky, rychlé překlenovací úvěry, pojištění, bankovní garance aj. na řešení potíží s likviditou, výpadky při dodávkách a investicích, snížení poptávky apod. Ministerstvo nabízí dodatečnou pomoc v oblasti internacionalizace (např. navýšení podpory účasti na mezinárodních veletrzích, fórech, delegacích), dále navrhlo také odložení platby daní až do 24 měsíců či odložení splácení stávajících úvěrů v důsledku snížení likvidity společností. Vláda rovněž prodloužila termín na předložení daňových přiznání a výročních zpráv z 31. 3. na 31. 5. 2020.

Část slovinských společností zatím zadržuje slovinskou ekonomiku před výraznějším propadem. Slovinská burza zaznamenala v některých dnech růst, dne 25. 3. 2020 stoupla o 2.6%. Hlavní zásluhu na tom měla slovinská pojišťovací společnost Triglav.

Sektor cestovního ruchu zaznamenal vážné potíže již na začátku roku v důsledku prudkého úpadku počtu turistických příchodů z Asie a následně v důsledku vládního opatření ze 16. 3. 2020, čímž došlo k uzavírání ubytovacích kapacit, restaurací, turistických atrakcí a navazujících služeb. Tak jako v jiných zemích se projevilo velmi negativně uzavření hranic jednotlivých zemí, vč. Chorvatska a Maďarska. V současné situaci lze říci, že cestovní ruch v zemi ustal. Jelikož je cestovní ruch jedním z prioritních hospodářských sektorů, navrhuje Ministerstvo hospodářství společně se Slovinskou turistickou organizací (STO) řadu opatření, např. podpora projektů zaměřených na propagaci domácího trhu (2 mil. EUR) či dodatečné prostředky na propagaci cestovních kanceláří a agentur (70.000 EUR). STO také přizpůsobuje veškeré plánované aktivity na letošní rok, posunuje termíny akcí a prezentací, pořádá semináře on-line a zaměřuje se zejména na digitální propagaci Slovinska na cílových trzích.

Ministerstvo hospodářství rovněž zavedlo elektronickou poradnu korona.mgrt@gov.si, v níž pracovníci ministerstva konzultují s firmami možnosti a opatření pro omezení dopadů epidemie na fungování podniků. 

Vláda již od počátku epidemie usiluje o zachování mezinárodní nákladní přepravy (pozemní, letecká, námořní), aby nedošlo k narušení logistických řetězců a zásobování, a není připravena zavírat ani velké výrobní firmy, jelikož se firmy zavázaly, že budou respektovat zpřísněná hygienická a další preventivní opatření. Zachování mezinárodní nákladní přepravy vyžaduje součinnost se sousedními státy, a proto slovinský ministr zahraničních věcí v této věci vedl intenzivní jednání se svými protějšky z Itálie, Maďarska a Chorvatska. Přesto dochází k výrazným zdržením v dodávkách zboží, kamiony jsou eskortovány prostřednictvím kolon s policejním doprovodem a tvoří se kolony na hranicích (především SI – HR).

Zákaz prodeje zboží a služeb ze dne 16. 3. 2020 se týká pouze prodeje vybraného zboží a služeb koncovým zákazníkům/spotřebitelům (B2C), nadále je však možné prodávat zboží a služby mezi firmami, takže např. velkoobchodní činnost či služby nutné pro chod firem lze vykonávat. Tam, kde je maloobchodní prodej v klasických prodejnách zakázán (např. spotřebiče, elektrotechnika aj.), doporučuje vláda prodej přes internet s využitím doručovacích služeb. Doručovací služby rovněž zavádějí zpřísněná hygienická a preventivní opatření, doručení lze provést i zcela bez osobního kontaktu (platba předem), v případě hotovostní platby se přijímá pouze platební karta apod.

Mnohé slovinské firmy již projevily solidaritu a humanitárním organizacím věnují své zásoby ochranných pomůcek nebo finanční dary na řešení následků epidemie (Zavas d.o.o., Sirij d.o.o., Majo d.o.o.). Mnohé slovinské firmy z oblasti informačních technologií také bezplatně nabízejí své služby v době epidemie, např. Microsoft Slovenija, Xlab, Cisco, SAP, Žejn, Špica International aj., poskytují bezplatné využívání digitálních nástrojů pro vzdálený přístup (nástroje pro pořádání online videokonferencí, seminářů či schůzek, vzdálený přístup ke služebnímu PC z domácího PC nebo telefonu, evidence pracovní doby apod.).

Vzhledem k zavedeným zákazům, opatřením slovinské vlády a povaze vyváženého a dováženého zboží je stávající obchodní výměna mezi Českou a Slovinskou republikou nyní částečně narušena. Navzdory snahám obou zemí o zachování nákladní dopravy dochází zejména kvůli zavádění hraničních kontrol ke kolonám a výraznějším časovým prodlevám při dodávkách zboží. Největší poptávka je momentálně po ochranných pomůckách (masky FFFP/IIR, FFFP 3 či chirurgické, rukavice, kombinézy, brýle, dezinfekce) a vybraném zdravotnickém vybavení (ventilátory, kyslíkové systémy, bezkontaktní teploměry). Slovinsko pociťuje akutní nedostatek těchto prostředků, včetně problémů v nemocnicích, zdravotnických zařízeních, domovech důchodců, v ošetřovatelských službách, apod. Slovinsko zatím tyto problémy řešilo mj. půjčkou zdravotnického materiálu z České republiky.

Dagmar Šober, OEÚ ZÚ Lublaň