Filmový týden proběhne v rámci Roku československé vzájemnosti, kdy si budeme připomínat řadu významných výročí z moderních dějin české i slovenské státnosti. Československý filmový týden si nevytýká za cíl všechna tato výročí reflektovat, ale raději představit to, co v průběhu století bylo a dodnes je typické pro českou i slovenskou filmovou tvorbu. Věříme, že se jedná o filmy, které mají potenciál oslovit i dnešní publikum. Před každou projekcí proběhne krátký úvod filmového dramaturga.

*****

Vstup do kina bude umožněn vždy půl hodiny před začátkem programu přes recepci Velvyslanectví České republiky v Londýně, 26 Kensington Palace Gradens, W8 4QY London (vstup z ulice Bayswater Road). Všechny snímky budou promítány s anglickými titulky. Na každou projekci i workshop je nutná rezervace přes systém Eventbrite.

 

Pondělí 19. února 2018 v 19:00 - ROZMARNÉ LÉTO, rezervace míst zde

Jiří Menzel / 1967 / 74 minut / CZ / EN titulky

Československý filmový týden uvedou velvyslanci České a Slovenské republiky v Londýně. Po projekci bude následovat číše vína  v předsálí kina.

 

Úterý 20. února 2018 v 19:00 – POKOJ V DUŠI, rezervace míst zde

Vladimír  Balko / 2009 / 93 minut / SK / EN titulky

 

Středa 21. února 2018 v 19:00 – NICHOLAS G. WINTON – SILA ĽUDSKOSTI, rezervace míst zde

Matej Mináč / 2002 / 64 minut / SK / EN titulky

 

Čtvrtek 22. února 2018 v 19:00 – ÚTEK DO BUDÍNA, rezervace míst zde

Miloslav Luther / 2002 / 138 minut / CZ, SK / EN titulky

 

Pátek 23. února 2018 v 19:00 – LIMONÁDOVÝ JOE, rezervace míst zde

Oldřich Lipský / 1964 / 95 minut / CZ / EN titulky

Po projekci bude následovat koktejlová party s hudebním doprovodem ve westernovém stylu. Kostým není nutností, ale pro tři diváky, kteří přijdou na projekci s nejlepšími westernovými doplňky, nebo v kostýmu, máme přichystanou malou pozornost.

 

Sobota 24. února 2018 v 15:30 – FIMFÁRUM, DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO, rezervace míst zde

Vlasta Pospíšilová, Kristina Dufková, David Súkup / 2011 / 72 minut / CZ / EN titulky

Dětské představení. V 17:00 bude v přilehlých prostorách velvyslanectví ČR probíhat navazující workshop filmové animace pro děti, ve kterém se  seznámí se základními principy stop-motion animace a vyzkouší si výrobu animační hraček, nebo techniky pixilace (animace živých herců) a claymation (plastelínová animace). 

Rezervace míst na workshop zde. Upozorňujeme, že počet míst na workshop je omezen na 30.

 

*****

Filmy české produkce byly vybrány s ohledem na to, aby určitým způsobem reprezentovaly typické rysy národní kinematografie a byly zároveň divácky přístupné. Všechny tři filmy jsou shodou okolností literárními adaptacemi. Právě toto silné propojení s jazykem a původním autorským kontextem knižních nebo divadelních předloh z nich dělají reprezentanty některých specificky národních rysů v kinematografii. 

Tvorba autora prvního snímku, Jiřího Menzela, je v tomto smyslu příkladná. Jako režisér se proslavil především adaptacemi děl Bohumila Hrabala, který dokázal zobrazit svět obyčejných českých lidí téměř extatickými jazykovými prostředky.  Rozmarné léto, Menzelův druhý celovečerní film, ale zpracovává prózu Vladislava Vančury, u kterého byla mistrná práce s češtinou také autorskou značkou. Duch poetismu, literárního směru, který se rozvinul pouze v meziválečném Československu, se prolíná celým filmem a přenáší z jazyka do vizuálních obrazů opojně melancholickou atmosféru. 

Druhý film, westernová parodie Limonádový Joe, je v českém prostředí legendou. Přes svoji obrovskou popularitu trvající již několik desetiletí si však málokdo uvědomuje, že se také jedná o literární adaptaci. Scénárista Jiří Brdečka téma nejprve zpracoval jako povídku, poté jako krátký loutkový film v režii Jiřího Trnky a především jako divadelní hru, která předcházela pozdější úspěch filmového zpracování.  Ačkoli se westernové téma může zdát vzdálené středoevropské realitě, má k české duši velmi blízko. Od počátku dvacátého století vedla popularita westernových příběhů v Čechách k masovému rozšíření tzv. trampského hnutí, silně ovlivňovala kulturu běžných lidí a sloužila i jako únik od šedivé reality za vlády minulého režimu. 

Dobou svého vzniku je poslední vybraný film, Fimfárum, do třetice všeho dobrého, nejmladší. Jedná se o animovaný pohádkový cyklus, který vznikl v roce 2011, ale hlásí se ke starší literární předloze, a to k originální sbírce „moderních pohádek“ Jana Wericha Fimfárum. Jan Werich se proslavil především jako herec, dramatik a režisér již v předválečném období. Znovu zde máme příklad umělce, jehož práce s českým jazykem je velmi originální a silně autorská. Zmíněnou knihu napsal v roce 1960. Uzavírá se nám tak jakýsi pomyslný rámec „zlatých šedesátých let“, která byla pro českou a slovenskou kulturu zásadní a  ke kterým se stále v určité nostalgii vrací i současná umělecká generace. 

Nejdůležitější rys, který se táhne jako červená linie nejen všemi třemi vybranými filmy, ale i celou českou kinematografií, je ale specifický humor vycházející z běžného života obyčejných lidí. Ať už se snaží chovat a mluvit velmi neobyčejně jako v Rozmarném létě, nebo jako drsní kovbojové v Limonádovém Joeovi, nebo se jedná o laskavý pohádkový humor vycházející z životních ponaučení ve Fimfáru.

*****

Slovenské filmy diváka provedou tvorbou po roce 2000 a přiblíží  jak dobovou fresku z dvacátých let minulého století, tak i sugestivní příběh ze současnosti odehrávající se na pozadí drsné scenérie slovenských hor. Zvláštní místo bude patřit snímku Síla lidskosti věnovanému siru Nicholasovi G. Wintonovi. Tento filmový výběr v rámci společné přehlídky kinematografických počinů Československa může být odkazem k významu naděje a vytrvalosti v průběhu životní cesty náš všech.

Vklad slovenské kinematografie začíná debutovým filmem režiséra Vlada Balka z roku 2009. Silný příběh o zkouškách rodinných hodnot, přátelství, víry a lásky je zasazený do živých „kulis“ překrásné přírody středního Slovenska. Pokoj v duši je tu nejen názvem filmu, ale reprezentuje i sen a touhu člověka  po jeho dosažení v životě. Do závěrečných titulků zní sugestivní zpěv Jany Kirschner. Film Pokoj v duši se dostal do hlavní soutěže Mezinárodního festivalu v Karlových Varech a objevil se i na více světoznámých filmových festivalech.

U druhého filmu, životopisně-dokumentárního snímku Nicholas G. Winton – Síla lidskosti, není žánrový posun náhodný. Je poctou i holdem člověku, přezdívanému britský Oskar Schindler, který zachránil 669 převážně židovských dětí během nacistické okupace Českolsovenska převozem do Velké Británie. Sir Nicholas Winton jednal ze své vlastní iniciativy, přičemž o svém šlechetném činu mlčel celých 50 let. K výpovědní síle filmu velmi přispívá i jeho průvodce, Joe Schlesinger, reportér kanadské televizní společnosti CBS, který je zároveň jedním z Wintonem zachráněných dětí.

Třetí filmový příběh, Útěk do Budína, je natočený podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury. Režisér Miloslav Luther v něm roku 2002 vystihl rodinný a dobový obraz plný vášní, proher i zklamání hrdinů, kteří prožívají svoje dramatické osudy v Praze, na Slovensku, v Budapešti a ve Vídni na pozadí atmosféry dalekosáhlých poválečných společenských, hospodářských a politických změn po rozpadu rakousko-uherského impéria.

*****

Věříme, že se Vám výběr snímků Československého filmového týdne bude líbit a těšíme se brzy na shledanou v kině Velvyslanectví České republiky v Londýně.