Velvyslankyně Marie Chatardová při této příležitosti položila květiny u jeho bývalé londýnské rezidence v Putney, kde pobýval během druhé světové války v letech 1938 – 1940. Čest bývalému prezidentovi vzdali společně s velvyslankyní také současní majitelé – manželé Williamsovi, a paní Jana Burešová z British Czech and Slovak Association, jejíž rodina se s Benešovými přátelila.

Edvard Beneš byl významným československým diplomatem, státníkem, premiérem a prezidentem. Společně s Tomášem Garrigue Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem byl hlavním motorem vznikem a mezinárodním uznáním Československé národní rady a nového československého státu.

Od vzniku Československa byl ministrem zahraničí a v letech 1919-26 a 1929-35 poslancem Národního shromáždění. V letech 1921-22 byl premiérem. Po abdikaci prezidenta Masaryka byl 18. prosince 1935 zvolen za druhou hlavu československého státu. Jako místopředseda Československé strany národně socialistické (členem byl v letech 1923-35) výrazně ovlivňoval její politiku.

Stál také u zrodu Společnosti národů a jako její místopředseda (1920), člen Rady (1923-27) a bezpečnostního výboru a předseda (1935) prosazoval politiku kolektivní bezpečnosti.

Po Mnichovské dohodě z 30. září 1938 abdikoval a odešel do exilu, nejdříve do Spojených států a poté do Velké Británie. Po okupaci českých zemí a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 prohlásil Mnichov za neplatný a zastával teorii právní kontinuity Československa. Během druhé světové války v Londýně s pomocí Československé exilové vlády usiloval o znovuobnovení Československa v původních hranicích.

Dne 28. 10. 1945 byl potvrzen v úřadě a 19. 6. 1946 znovu zvolen prezidentem. Nedlouho po komunistickém převratu v únoru 1948 abdikoval na funkci prezidenta a 3. září 1948 zemřel.