Británie v roce 2020 vystoupila z EU po vleklých vyjednáváních s Evropskou komisí, tahanice kolem brexitu však formálním odchodem zdaleka neskončily. Po dojednání nového obchodního partnerství se ihned objevily problémy se zaváděním dohody ohledně Severního Irska a následný spor mezi Londýnem a Bruselem vyvolával obavy z obchodní války. Na konci února se však dvě strany dohodly na společném řešení v podobě upraveného uspořádání, což vyústilo v řadu komentářů o začátku nové kapitoly britského partnerství s unií.

"Souhlasím. Myslím si, že příchod Rishiho Sunaka... byl poměrně zlomový," reagovala na tyto úvahy Chatardová, která se tento týden v Praze účastnila setkání českých velvyslanců v evropských zemích. "Ta dohoda je poměrně průlomová, protože (dosavadní úmluva) ty vztahy zatěžovala," dodala.

Pokud jde o možné důsledky tohoto kroku, připomenula velvyslankyně vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která po uzavření nové severoirské dohody avizovala, že se bude pracovat na přístupu Britů do unijního programu Horizon, který podporuje vědeckou spolupráci. "Což si myslím, že je velmi důležité. Pokud jde o Erasmus, neslyšela jsem, že by se měli Britové chtít vracet," řekla Chatardová.

Evropská unie v návaznosti na brexit eviduje významný pokles počtu studentů, kteří z členských zemí vyráží za studiem do Spojeného království. Podle Chatardové mezi lety 2020 a 2022 počet nově nastupujících unijních studentů na britských univerzitách klesl z 98.000 na 48.000. Britská vláda v roce 2021 představila svou náhradu za Erasmus+, deník Financial Times ovšem nedávno informoval, že program Turing podle univerzitních pracovníků "sužují problémy".

"Když jsem mluvila s rektory některých britských univerzit, tak oni říkali, že by rádi našli nějaké řešení... Teď probíhají i jednání o některých kreativnějších řešeních jako společné studijní programy, kde by studenti část toho programu studovali na své domovské univerzitě a část na univerzitě ve druhém státě," řekla česká velvyslankyně, která upozornila i na specifické programy jednotlivých částí Spojeného království. Zájem je podle ní i na straně studentů z EU, ovšem výjezd do Británie je pro ně po brexitu "dražší a složitější".

S dramatickým nárůstem nákladů se v současnosti v Británii nepotýkají jen zahraniční studenti. Prudké zdražení energií či potravin se nevyhnulo ani Spojenému království, kde se sílící ekonomická tíseň domácností projevuje i vlnou stávek ve zdravotnictví či veřejné dopravě. Britská vláda nicméně trvá na ekonomické a vojenské podpoře Ukrajiny, přičemž podle Chatardové v tomto má podporu široké veřejnosti.

"Viděla jsem některé průzkumy veřejného mínění, které ukazovaly, že veřejnost si myslí, že navzdory obtížné ekonomické situaci by Spojené království mělo hrát jednu z těch vůdčích rolí," řekla česká velvyslankyně. "A téměř 40 procent Britů se nějakou formou podílelo na podpoře Ukrajiny," dodala.

Podle Chatardové je v tomto směru důležitá jednota na britské politické scéně. "Konzervativní strana i labouristé táhnou za jeden provaz a prostě ta podpora Ukrajině je od samotného začátku napříč politickým spektrem," řekla.

Pokud jde o spolupráci mezi Británií a Českem, ta je podle velvyslankyně "velmi živá" a bude letos pokračovat schůzkami na ministerské i parlamentní úrovni. Návštěva vysoce postaveného představitele ČR v Británii je pravděpodobná také při korunovaci krále Karla III., která je plánována na 6. května. Kdo bude Česko na akci zastupovat, zatím není jasné, neboť britská strana ještě nerozeslala oficiální pozvánky. "Dá se určitě očekávat, že budeme mít zastoupení na nejvyšší úrovni," řekla Chatardová.

Původní rozhovor je možné si přečíst na webu ČTK.