english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: MZV
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Etapa č.13 – shrnutí aktivit posledních dvou měsíců roku 2020 a něco navíc

Zápisky velvyslance Libora Sečky:

Nemám rád dluhy. A už vůbec ne dluhy, které by měly zasahovat do nového roku. Zbývá mi proto posledních třicet tři hodin na to, abych vypověděl, co se událo při naplňování našeho programu Neverforgotten v průběhu posledních dvou měsíců. Tradice je pořádek i povinnost. Shrnutí, které obsahuje několik významných jednotlivých aktivit či událostí, nepovedu tentokráte chronologicky, ale proti proudu času. Začátkem prosince jsem měl vyrazit do Leicesteru pozdravit Benjamina Abelese. Měli jsme domluveno, že natočíme jeho novoroční poselství českým krajanům ve Velké Británii. Myslím, že jsme se na to oba těšili. Poté přišla zpráva, že náhle onemocněl. Vzhledem ke stále se zhoršující epidemiologické situaci jsme návštěvu odložili. V polovině měsíce přišla zpráva druhá, tentokráte o Benově úmrtí. Video s jeho přáním už nestihneme. Zkusím z úryvků našeho posledního rozhovoru poskládat jeho vzkaz za něho: 1) K úspěchu je potřebná vytrvalost a píle - „už ve čtrnácti jsem začal pracovat jako umývač nádobí v hotelu“ 2) V životě není nic za darmo – „když vojáci na ubikacích 311 perutě v Tainu hráli karty, já jsem se učil k maturitě“ 3) Na rozbouřených vlnách života, potřebujete kotvu – „češtinu jsem nikdy nezapomněl a svůj interní vztah se starou vlastí nepřerušil.“ Stejně tak mu vydržel jeho úsměv a laskavý humor. Čest jeho památce.

Smyslem celého projektu je mimo jiné zapojovat britské politiky a osobnosti veřejného života do společné vzpomínky a ukazovat na to, že minulá zkušenost je významný předpokladem budoucí dobré spolupráce. Byl jsem proto velmi nadšen, když k pietní akci na hřbitově v londýnské části Chelsea na samém počátku prosince přijal mé pozvání juniorní ministr britské vlády, zodpovědný za zahraniční obchod, konzervativní poslanec, Greg Hands.  Společně s ním a slovenským velvyslancem, Lubo Rehákem, jsme položili květiny u hrobů dvou československých vojáků – Josefa Kadeřábka a Stanislava Borina. Oba sloužili u československé obrněné brigády. Zemřeli v důsledků nemocí (i když potvrzené informace v případě prvního vojáka chybí). Greg, který je velkým a dlouhodobým přítelem České republiky a jediným ministrem vlády Jejího veličenstva, který hovoří česky, neváhal a projev pro kamery poskytl v našem rodném jazyce. Zaslouží si obdiv. Další politik s historickými vazbami na naši zemi, ministr zahraničí, Dominik Raab, zaslal krásný podpůrný dopis, v němž celou iniciativu přivítal a ocenil. Současně znovu poukázal na své minulé rodinné zázemí v Plzni a Karlových Varech.

Počátkem listopadu jsem pozval dva hráče české fotbalové reprezentace a současně také londýnského klubu West Ham United, Tomáše Součka a Vladimíra Coufala, s rodinami na hřbitov Pinner New Cemetery ve čtvrti Harrow, abychom společně uctili památku našich hrdinů, kteří jsou zde pohřbeni. Odpočívá zde pět letců letadla Wellington (kapitán Jan Veselý, poručík Jaroslav Slabý, rotmistr František Zapletal, rotmistr Jaroslav Matoušek a rotmistr Jaroslav Albrecht), které v říjnu 1940 ve špatném počasí ztratilo při návratu z akce orientaci a narazilo do obranné baráže z létajících balónů. Všech pět mužů uhořelo v troskách stroje. Další dva hroby tu mají kapitán Josef Strankmüller a nadporučk Jaromír Riegl. Oba tragicky zahynuli při zvládání různých disciplín náročného výcviku příslušníků speciálních jednotek. Společně s vojenskými představiteli české ambasády jsme jim vzdali hold. Krásné gesto mladých českých fotbalistů bylo vřele přijato českou a britskou veřejností a jejích trenér, skotský matador David Moyes, je za ně na sociálních sítích pochválil.

Na hřbitově v přímořském, Římany založeném, městě Chichestru jsme našli celkem sedm hrobů československých pilotů (rotný František Fanta, nadporučík Jan Laška, štábní rotmistr Vojtěch Lysický, rotný Miroslav Moravec, rotmistr Vilém Nosek, nadporučík Antonín Velebnovský a rotmistr Jan Vlk). Zemřeli buď v důsledku nehod nebo chyb při cvičných letech nebo při návratu z bojových operací. Jejich hroby jsme společně s kolegou, Radkem Kludkou, ozdobili nejenom rudými růžemi, ale také českými vlaječkami. Na místo jsme totiž dorazili vpředvečer státního svátku 28. října. Hustě pršelo. Od moře vál ledový vítr. Vzpomněl jsem si, že jsem tento pietní prostor již jednou navštívil. V červnu 2019 jsem doprovázel českého premiéra A.Babiše na oslavách 75. výročí Dne vylodění spojenců ve Francii, které se odehrávaly v nedalekém Portsmouth a do Chichestru jsme před jeho odletem zavítali. Nyní však, zmrzlí a promočení, jsme si v rychlosti prohlédli ještě slavnou katedrálu a spěchali se ohřát do Londýna.

Co zdůraznit v krátké rekapitulaci roku? Náš projekt nemohl nebýt narušován opatřeními, které britská vláda přijímala ve snaze zabránit šíření virové nákazy. Nehledě na to se nám v různých volnějších momentech podařilo navštívit již více než dvě třetiny československých válečných hrobů na území Spojeného království. Dozajista budeme v příštím roce pokračovat. Pokračovat budeme také v úsilí naplňovat myšlenku vybudování českého/československého oficiálního památníku v National Memorial Museum. V nejbližší době se má tímto záměrem zabývat česká vláda. A do třetice pokračovat budeme také ve spolupráci s asociacemi veteránů a těch, kteří pečují o českou válečnou památku ať už v Británii nebo České republice. Určitě svými iniciativami projekt krásně doplňují. Předvánoční vzpomínkové zapalování svící v Brookwoodu mělo kouzelnou atmosféru a moc se mi líbilo.

V Londýně, 30.prosince 2020 (18,30 hod.), Libor Sečka

Více informací o celém projektu je dostupných ZDE

Galerie


Galerie konec roku